10 kliků #1

Pravdou je, že takových článků běhá po internetech milióny, takových, co vám shrnou jiné nejzajímavější články, ale měla jsem chuť pustit se zase do něčeho pořádného „blogovacího“, tak jsem se inspirovala Zuzkou Gašparovičovou a sepsala svoje top články, které jsem v poslední době četla. A kdo mě zná, tak ví, že to bude o knížkách, pak o knížkách jednou ještě, o focení, o sociálních sítích, pravděpodobně taky o nějakým kafi a pražských akcích. Zkrátka a dobře, pokud souzníte s mým lifestylem, tumáte pár zajímavých věcí, na které jsem za poslední týdny při bloudění internetem narazila.

P4126150.jpg

1. Minulý víkend proběhl Svět knihy. Chodím na něj každoročně, hlavně proto, abych si připomněla, proč knížky nejen čtu, ale taky mezi nimi pracuju, natáčíme tu videa pro Martinus.cz a je to jediný místo, kde mi networking nepřipadá jako směšný nesmysl. Protože lidi, které tu potkávám, jsou prostě moje krevní skupina. Moje asociální dušička je vždycky trošku nešťastná z těch obřích davů, které tu chtě nechtě musím občas prorážet, ale není to trápení, které by nespravil pan Hranolka a kafe před Výstavištěm. Na férovku přiznávám, že latinskoamerická literatura jde úplně mimo mě, takže program okolo hlavního hosta jsem nesledovala, ale překvapilo mě, jak moc jsem si užila atmosféru na Humbook stage a nepřekvapilo mě, jak parádní byla debata Šimečky a Taberyho. Letos veletrh trhl rekordní počet návštěvníků a není to jediný rekord, který si letošní Svět knihy může připsat.

2. Kdo je taky fanouškem milé young adultovky Eleanor & Park? Na Instagramu spisovatelky Rainbow Rowell jsem náhodou objevila, že se chystá film!

3. Jasně, že se tu vždycky objeví i nějaká ta pikoška z Martinusu! Na zbytek května a celý červen jsme si pro vás přichystali soutěž o více času na čtení (beze srandy, fakt rozdáváme čas!) a navíc budu lovit tipy na to, jak si najít víc času na čtení, po celou dobu soutěže a sdílet je na našich sociálních sítích. Jestli tedy máte nějaký svůj extra tip, neváhejte se se mnou podělit v komentářích! Kromě toho byste měli vědět, pokud jste to ještě nezaznamenali, že ve Čtenářském klubu čteme Tiché roky; minulý týden jsem se seznámila s Alenou Mornštajnovou osobně, je úplně jiná, než jsem si představovala a zamilovala jsem se do jejích knížek ještě o fous víc.

4. Víte, že Diamond’s Roastery má nový jarní kávičky? S touhle slovenskou pražírnou jsme si padli do oka, chystám pro ně fotky a taky článek o nich na blog (podobný jako už byl o Darinčině mýdle). Skvělé copywritingové nápady, které si můžete přečíst přímo na balíčcích kávy Diamond’s Roastery mě nikdy nepřestanou bavit!

5. Že sledování Přátel snižuje úzkost, to asi nikoho nepřekvapí. Všechny věrné fanoušky tohohle seriálu velmi potěší debata mého oblíbeného pořadu Kompot.

6. Na webu New York Times najdete spešl stránku, kde si můžete prohlížet malé preview knih z celého světa, které vyšly nebo teprve vyjdou v roce 2019. Ty obálky! Čistá krása, vydržela bych se tím kochat věčnost.

7. Seznámila jsem se s projektem Waki Vaky, díky kterému vznikají batůžky, ledvinky a další legrácky ze starých kousků oblečení. Upcycle forever! Věcičky jsou to pěkné a navíc s láskou vyráběné na Slovensku. Nejsem sice zrovna festivalové děvče, ale Pohoda na mě loni udělala výborný dojem a letos se na ní chystám znovu. I se svým novým waki vakem!

8. Co byste si měli přečíst? Aktuálně se prokousávám vyprávěním Michelle Obamy, baví mě to, ale je to tak hutné čtení, že si jej musím dávkovat, navíc tuhle bichli nemůžu tahat všude s sebou. Z thrillerového světa je must have záležitostí Hrob pro mého manžela, nová B. A. Paris a Kaštánek taky, samozřejmě. Mám radost, že už mám konečně doma Historii vlků a taky se těším na Pohyby ledu, které jsem nejprve úplně přehlédla, ale jaksepatří mě na ně navnadili v Pasece.

9. 23. května budou v Praze už jubilejní desáté Lepší služby offline. Platforma Lepší služby se stará o to, aby zákaznické servisy firem byly co možná nejlepší a my zákazníci jsme si tak mohli užívat rozmazlování level milion. Taky propaguje firmy a další služby, které už to mají v malíčku, aby se od nich ostatní mohli učit. Přijďte na jejich setkání, vždycky je to moc zajímavé povídání!

10. Phil Chester je strašně zajímavý fotograf, bývalý voják, který vytváří neuvěřitelně krásné věci. Jsem hrozně ráda, že si ho Beloved Stories vybrali na rozhovor! Čtěte a kochejte se.

O tom, jak jsem se propadla do čtecí krize a vyhrabala se z ní ven

Vždycky jsem si říkala, že „čtecí krize“ je takový buzzword, zkrátka něco, co se hodně řeší v knihomolských kruzích, ale doopravdy to nikdo nezažil a jestli, tak jen ti rozmazlení čtenáři, co mají fakt hodně času na čtení, tolik, kolik já mít nikdy nebudu a mohou si dovolit ztrácet čas tím, že je knížky přestanou bavit. A vlastně, jak probůh mohou někoho přestat bavit knížky? Čtení? Vždyť je to ta nejlepší věc na světě!

Zkrátka a dobře mi v českém rybníčku, kde vychází skoro dvacet tisíc knih ročně, připadalo zhola nemožné dostat čtecí krizi. Vždyť bude přece pořád co číst, neustále nám budou knihomolové v našem okolí vnucovat nové, báječné romány, co si zkrátka musíme přečíst a pořád si budeme kupovat nové knížky, i když jsme ještě nepřečetli ty staré. Jenže pak se mi to stalo taky. A viním z toho právě tu přemíru nových knih – člověk často neví, čím má začít, nechá se pomalu, ale jistě zasypávat hromadou nepřečtených knih a místo čtení si radši pustí seriál na Netflixu. Je to zkrátka jednodušší. A pak se najednou točíte v kruhu, kde vám žádná anotace nepřipadá dost zajímavá, žádný příběh dost chytlavý a neustále hledat tu pravou knihu začíná být celkem otravné.

Jsem velká knihomolka, knížkami žiju nejen pracovně, trávím s nimi ráda spoustu volného času. Bylo mi smutno z toho, že se mi po nich nestýská a že je nechávám nepřečtené ležet v knihovně. Chtěla jsem se z té čtecí krize vymotat co nejdřív. Pro ty z vás, co na tom jsou podobně, nebo mají ve svém okolí čtenáře, co si stěžuje na čtenářskou krizi, mám pár tipů na to, co mi z ní rychle pomohlo ven.

P4065890.jpg

Dejte si pauzu

Nelámejte to přes koleno a smiřte se s tím, že je zkrátka na čase trávit volný čas trochu jinak. Choďte za kulturou, podívejte se na seriály (třeba na ty natočené podle knih, mrk mrk) a prožívejte životy. Pokud máte knihomolství v sobě, dřív nebo později se vám po knížkách začne jednoduše stýskat.

Čtěte ušima

Nikdy jsem neměla moc v lásce audioknihy. Neřídím, nevařím, nežehlím, tudíž není příliš prostoru pro to, kde je poslouchat. Faktem tedy bylo, že jsem to dlouho ani pořádně nezkusila, maximálně jsem si někde poslechla nějaký úryvek. Až pak se náhodou stalo, že jsem s kamarádkou, která audioknihy miluje, jela na několikahodinový výlet autem a první, co pustila, byla právě audiokniha. Detektivku od Petera Maye. Vůbec jsem nečekala, že mě to bude bavit, zvlášť napínavá kniha, to přece potřebuju hltat vlastním tempem! Ale audioknihy mi připomínají víc než čtení spíš divadelní představení, které pouze slyšíte. Díky hudebnímu podkresu a intonaci hlasu vypravěče je to skutečně jiný zážitek, než čtení samotné a rozhodně budete mít pocit, že ukrajováním si z mp3 kapitol se to čtení dá zvládnout tak nějak samo. A když si jednou oblíbíte nějakou audioknihu, vsadím se s vámi o co chcete, že ji budete chtít mít doma i v tradiční knižní podobě 😉 A pak si ještě koupíte pokračování, co zatím audioknižně ještě nevyšlo. No hele, a už zase čtete!

Čtěte obrázky

Proč pomáhá čtení komiksů? Jednoduše proto, že vám čtení obvykle ubíhá daleko, daleko rychleji a co si budeme povídat, my čtenáři pak ze sebe máme o to lepší pocit 🙂 Když začnete číst komiksy, začnete vnímat příběhy jinak, seznámíte se mnohdy s uměleckými díly na stránkách knih a už nebudete chtít přestat!

Sledujte lidi okolo knih

Pokud ve svém okolí náhodou nemáte dostatek knihomolů, nevadí, jsou tu totiž další a jsou jen pár kliknutí od vás. Podívejte se na mé oblíbené bookstagramery a nechte se zlákat jejich neutuchajícím nadšením pro knihy a čtení. Málokdo odolá přečtení knihy, když vám další nadšení čtenáři servírují tolik pěkných fotek a dychtivých zpráv o jejich kvalitě!

Zkuste re-reading vaší srdcovky

Je to nesmírně smutné, ale je třeba se s tím smířit – nikdy se nám nepodaří přečíst všechny ty skvělé knihy, co jich jen na světě bylo vydáno. Jakmile se dokážete s žít s tímto faktem, s klidnou duší se můžete vrátit ke knize, která vás kdysi strašně moc nadchla a užít si ji ještě jednou. Já takhle pravidelně jednou čas otevřu některý z dílů Harryho Pottera. Kromě toho se pravidelně vracím kupříkladu k Malému životu nebo k románu Zakletý v čase – to jsou knihy, ve kterých při každém čtení najdu něco nového, přijdu na jiné myšlenky, podtrhu si další důležitou větu. Navíc jsem je už četla tolikrát, že je už nečtu v češtině, nýbrž v anglickém originále, abych si trochu vytříbila svou cizojazyčnou slovní zásobu. To je další výzva, která vás možná přiměje vrátit se ke čtení 😊

Zaflirtujte s novým žánrem

IMG_0605.png

Že jste vyznavač krimi a nikdy se nepouštíte do nic jiného? Že nevěříte na fantasy a že by v tomhle žánru mohlo být něco pro vás? Ale tůdle. Překročte hranice své komfortní zóny a zapátrejte i po knihách, které byste si normálně nepřečetli. Možná je to čtecí krize, ale možná je chyba taky v tom, že už vás začalo nudit číst pořád dokola to samé. Skvělým odrazovým můstkem může v být v tomhle případě náš Čtenářský klub, kde čteme knihy z různých žánrů a období a tudíž je velká pravděpodobnost, že tu narazíte na něco, co byste si běžně nepřečetli.

Zkuste knihomolské záchranné lano

Něco takového vážně existuje? Samozřejmě! Knihomolským záchranným lanem mám na mysli knihy, které vám mnozí doporučují k přečtení, protože vás od takové čtecí krize zachrání. Obvykle bývají tenké (není pravidlem), hodně čtivé (to je vždycky pravidlem), napínavé a zkrátka takový ten typ, od kterého se nechcete odtrhnout, protože je to až moc dobré, než abyste to vůbec dokázali. Existuje jich mračno a některá najdete v téhle martinusácké kolekci 😉

Původní článek z blogu Martinus.cz najdete tu!

HOW I EDIT: Jak upravuju fotky na Instagram

Asi jediný článek, o kterém jste mi na Instagramu sami od sebe psali, ať už do zpráv nebo v komentáři, že rozhodně musím dát do kupy, je právě tenhle – o úpravě fotek! U mě to není žádná velká věda a tak trochu na prasáka si na fotky lepím zkrátka to, co se mi zrovna líbí, aniž bych nad tím nějak zvlášť přemýšlela. Dát dohromady něco smysluplného tedy nebylo zrovna jednoduché 😊 Snad se mi to ale povedlo, tumáte podrobně rozepsáno, jak upravuju fotky právě teď!

IMG-6843.jpg

1)    Lightroom – LKO presets

Lightroom mi strašně usnadnil život a zlepšil kvalitu mých fotek – protože do té doby jsem je proháněla filtry ve VSCO, Snapseedu a podobných aplikacích, kdysidávno nedejbože i přímo v iphone nebo instagramových filtrech. Lightroom je strašně jednoduchý, v podstatě úplně primitivní nástroj pro ty, kteří chtějí velmi rychle upravit velké množství fotek, aniž by se museli starat o to, aby se naučili milion věcí, jako je tomu třeba s Photoshopem (se kterým jsem se začala učit až teď, jsem ostuda). Zkrátka si nainstalujete Lightroom, a pak už jen stačí vybrat si presety a můžete zvesela začít. Na internetu najdete miliardy presetů zdarma, já si je vybírala podle svých oblíbených fotografů a instagramů a barev, co mám ráda. Takové ty syté, teplé odstíny mám díky LKO presets od fotografa Lukáše Korynty. Občas používám i presety od Looks Like Film (ty jsou free, mimochodem), pak mám ještě nějaké (pro jistotku), ale tyhle jsou moje stálice a jistoty 😊 Samozřejmě existuje i mobilní appka, já ale radši používám desktopovou verzi Lightroomu a na úpravu fotek si vždycky vyhradím trochu me time času, ideálně s hrnkem kávy a se spotify v uších, je to taková moje oblíbená relaxace.

Kromě presetů už v Lightroomu jen lehce upravím jas, kontrast, odstíny bílé a grain – toť vše, žádná věda, všecko pak záleží na konkrétní fotce a na tom, jak se mně osobně detaily nejvíc líbí.

Neupravená fotka

Neupravená fotka

Fotka s LKO preset

Fotka s LKO preset

2)    Afterlight

Moje druhá oblíbená záležitost na úpravu fotek je už čistě mobilní. Po tom, co si upravím fotku v Lightroomu, přesunu ji do Afterlight, kde dodám grain – tedy takovou tu příjemnou retro zrnitost – a dust, tedy prach a malé flíčky, aby fotka vypadala trošku „zašle“. Jakmile mám hotovo, doladím ještě naposledy kontrast, jas a saturaci, aby fotka nebyla až příliš nebo naopak málo výrazná, protože v mobilu ji člověk přece jen vidí zase maličko jinak.

IMG-6982.JPG
IMG-6979.PNG

A to už je vážně všecko! Vidíte, vůbec žádná věda. Čas od času jen tak pro zábavu používám double exposure – dvě fotky v Afterlight (na prasáka, však jsem to říkala) spojím do jedné a když si to dobře naplánujete už při focení, mohou vám tak vzniknout skoro zázraky. A nemusíte tak spojovat jen fotky, jak je vidět níž, stačí spojit obrázek starých novin (své textury mám od 1924us) a fotky s knížkou a je z toho zase něco úplně nového.

IMG-6986.JPG

Ještě bych si tu chtěla na závěr odložit jednu maličkost: sdílení je fajn! Nebýt výše zmíněných fotografů, nikdy bych neměla pěkný fotky a jsem hrozně ráda za to, že se nebojí sdílet své presety a nápady mezi ostatní. Je to mnohem lepší než takové to „očůrávání si“ prostoru, presetů, filtrů, aplikací atakdále, které občas na Instagramu vídám. Stejně nikdy nebudeme mít všichni stejné fotky, každý to děláme nějak jinak, s jinou technikou a jiným cítěním, každý fotíme něco trochu jiného, v jiné atmosféře. Tak na sebe buďme hodní a pomáhejme si, třeba i takovými prkotinami, že si povíme, jak upravujeme fotky. A píšu to i proto, že mě zajímá, jak je upravujete vy! Co se vám osvědčilo? Napište mi do komentáře, uděláte mi radost <3