7 nezapomenutelných knih z roku 2018

IMG-5499.jpg

Jsem z roku 2018 taková rozpačitá - vlastně bych si asi neměla stěžovat, protože se vcelku nic špatného nestalo, zároveň mám pocit, že se skoro vůbec nic nestalo. Jsem nevděčnice, však já vím. Taky to není vina nikoho jiného než mě, zakutala jsem se do své komfortní zóny, jak jenom to šlo. 2018 bylo hlavně o práci, o hledání balancu, o ujasnění si toho, co vlastně chci dělat. Letos chci cestovat co nejvíc to půjde, najít co nejvíc dobrých knih k přečtení a #bemorekind je takové moje motto už nějakou dobu, ale ráda bych, abych ho dodržovala co nejvíc online i offline to půjde.

Co se loňské literatury týče, musím přiznat, že z přečtených knih mám obdobný pocit jako z celého roku vůbec. Žádný Malý život, Letné svetlo nebo Kruh se nekonaly, žádný velký a ohromující román (snad až na jednu nebo dvě knihy) jsem nepotkala. Přesto se našlo pár titulů, které stojí za zmínku a za přečtení, tak se na ně pojďme mrknout ;-)


Napětí

A začnu hned tou jednoznačně nejlepší knihou, kterou jsem letos přečetla - tu jsem si navíc tak trošku vydupala jako první knihu v martinusáckém online Čtenářském klubu. Dystopie říznutá thrillerem a sci-fi. Je skutečně jiskřivá, jak slibuje anotace, napínavá, čtivá, dechberoucí a posadíte se z ní na zadek, dámy a pánové. Má dokonalou pointu, která je ale jen třešničkou na dortu v podobě výborně vystavěného příběhu s parádně prokreslenými charaktery. Lahůdka. Jestli vás bavil Příběh služebnice, tohle chcete, okamžitě a ihned. Pusťte se do ní už teď v lednu, ať se můžete přidat do Čtenářského klubu ;-)

Prázdne srdcia

Jeden z nejdepresivnějších příběhů, co jsem kdy četla, zatím vyšel jen ve slovenštině, ale tybláho, tohle bylo dokonalé čtení na takové to šedé a prázdné mezisvátkové období, kdy se nic neděje a nikdo nemá ani potuchy, co je za den. Německo v blízké budoucnosti, velmi zajímavý koncept sebevražd, známý a přece trochu jiný svět. Tohle asi není kniha, kterou si může přečíst kdokoliv kdykoliv, ale pokud někomu padne do noty, věřím, že přečtení rozhodně litovat nebude.

Pod kupolí

Letos jsem se poprvé pořádně seznámila se Stephenem Kingem a jeho sci-fi verzí události, ve které cosi mrští na americké městečko průhlednou kupoli, jíž nepronikne vůbec nic. Ano, už jste to viděli v Simpsonových, já vím! :-) King vás doslova přiková ke čtení téhle paperbackové bichle, je to paráda, rušila jsem schůzky, byla vzhůru dlouho do noci, měla potřebu o ní neustále mluvit, zkrátka splnila všechno, co očekávám od návykového románu. Trochu strašidelné a klaustrofobické, bacha.

Vitajte v raji

Jediná reportážní kniha ve výběru, skutečně myslím, že ta nejlepší absyntovka, co jsem zatím přečetla a bohužel zase nevyšla v češtině. Jennie Dielemans v ní mluví o cestovním průmyslu. Jasně, že se bavíme o velkých hotelových resortech s bazény se slanou vodou, co mají výhled na moře, ale taky o backpackers a instagramových spotech, o drogových rájích a o znečištění, které visí za levnými letenkami. Je to kniha, která dráždí a při jejímž čtení si každý sáhne do svědomí.

Probudím se na Šibuji

Nečekala jsem, že mě bude bavit tahle japonská story, takže hádám, že tohle je to největší překvapení letošního roku. Rozkošně krásná kniha od Paseky, snový a křehký příběh, který se odehrává mezi rádoby intelektuály v Praze na místech, které dobře znám, ale taky na druhém konci světa, který je úplně jiný, než si vlastně dokážeme vůbec představit. Knížka, kterou je radost číst pro krásný jazyk, sympatické myšlenkové pochody hlavní hrdinky a originální příběh. #musthave pro každého, kdo studoval na fildě.

Dallas 63

Ach Kingu, kdybych tak jen už dřív věděla, jak dobrý jsi! Tohle jsem si přečetla po shlédnutí seriálové minisérie s Jamesem Francem (nebudu vám lhát, že nebyl hlavním důvodem pro to si to vůbec pustit) a těžko říct, co se mi líbilo víc, kniha je každopádně komplexnější a detailnější (jako ostatně vždycky) a nejspíš i strašidelnější, ale seriál 11.22.63 je dozajista jedním z nejlepších, co jsem viděla a jedním z nejdojemnějších romantických příběhů.

Ptačí tribunál

Jedna z prvních knih letošního roku byla velmi příjemnou záležitostí. Tak trochu psychologický thriller, ale hlavně sonda do duší dvou komplikovaných hrdinů, kteří spolu žijí v podivně obsesivním vztahu uprostřed přenádherného přírodního ticha a klidu, ze kterého vám (očividně) může začít docela slušně hrabat. Připomínalo mi to líp napsaný Vlčí ostrov, který jsem četla kdysi.

Jaké byly vaše top knihy v roce 2018? Už se nemůžu dočkat na to, co skvělého přinese ve formě knížek letošek a v jakých příbězích se letos budu ztrácet!