Jak fotím knihy

Už dlouho mi leží na srdci článek o focení knih, ač to není zrovna oficiální fotografická disciplína a ani to není to, v čem bych si byla stoprocentně jistá v kramflecích. Pravdou ale je, že fotím knížky nejčastěji (áno, na tyhlety Instagramy) a s radostí a spíš než poučovat JAK to dělat, bych vám zkrátka jen chtěla povědět, jak to dělám já :-)

PB303684.jpg

Kniha je to nejdůležitější

PB163180.jpg

Slovo kompozice mi dlouho nic neříkalo a pravdou je, že i teď by asi profesionální fotograf na mými fotkami zaplakal, ale když se to vezme kolem a kolem, nejde o nic složitého a pravdou zůstává, že ač budete dělat s fotografovanými knihami jakékoliv psí kusy, vždycky to bude nejlíp vypadat, když vyfotíte knihu celou, bez oříznutých rohů a stránek, tak, aby na ni okamžitě ulpěl pohled těch, co si fotku prohlížejí. Kniha by měla z fotky vystupovat a mělo by být jasné, že je to nejpodstatnější prvek. Proto si dobře rozmyslete, než dodáte jakékoliv dekorace. Je to vůbec zapotřebí? Není kniha krásná sama o sobě? Některé ani nepotřebují oživovat hrnkem kávy, světýlky, milionem polštářů. Zkuste taky přemýšlet jako člověk, který se na fotku bude koukat. Je dobře rozpoznatelné, o jakou knihu jde? Víte, že pro toho, kdo se na fotku dívá, je nepříjemné vidět knihu, která ho zajímá, vzhůru nohama? Jsou to maličkosti, ale z průměrné fotky udělají o sto procent lepší.

IMG-5550.jpg

Barvy a styl

Mějte svůj styl! :-) Jsem dlouhodobým divákem instagramerů, kteří mají jednotný styl fotek. Vím, co od nich můžu očekávat a vím, že se mi to nejspíš bude líbit. Neříkám, že každá fotka má být jako přes kopírák, jen se před focením zamyslete, jestli máte na fotce barvy, kterými vás můžou lidi identifikovat, jestli fotíte knihu tak, aby to bylo v souladu s tím, co od vás lidi očekávají. Právě díky Instagramu máte jedinečnou příležitost hledat a zkoušet nové styly fotografií, tak dlouho, dokud si nenajdete něco, co vám absolutně sedne. Najděte si svůj styl, uvelebte se v něm, ale jednou za čas porušte pravidla a zkuste něco nového. Víte, stejně to nikdy nebude stejné a nebude to nuda. Všimla jsem si třeba toho, že aniž bych se o to snažila, mění se barevnost mých fotek v závislosti na ročním období. Na jaře mám fotky barevné a něžné, v létě do žluta, na podzim temně zelené a v zimě nejvíc vyniká bílá. Dohromady to ale díky opakujícím se barvám dává smysl.

Flatlays

Jednou bych chtěla udělat úplně dokonalou flatlay fotku! Zatím se mi to nepovedlo. Připadá mi, že Instagram (minimálně můj feed) se vrací k původním mobilovým fotkám a místo bokehu a rozmazaného pozadí z perfektní zrcadlovky cení flatlay posty víc než dřív. To je dobrá zpráva pro ty, co fotí fotky knížek na telefon, špatná zpráva pro netrpělivé patlaly, jako jsem já, kteří prostě nemají vůli k tomu, aby patnáct minut sestavovali všechny možné věcičky, co společně budou ladit, tak, aby to na fotce vypadalo dobře. Ale vyplatí se to, jasně. Pořád platí, že méně je více, ale třeba při takových příležitostech, jako jsou Vánoce, si člověk může dovolit být o trochu víc rozmarný než obvykle ;-)

PB303611.jpg

Hygge a útulno

Byla bych ráda, aby lidé měli z mých fotek pocit, že čtení je… bezpečí. Líp to popsat neumím. Mám pro to dva jednoduché pomocníky - světýlka a kavárny. Nic neudělá pěknější bokeh než rozostřená světýlka v pozadí, ideálně ta s teplým, žlutým světlem. Hrnek kávy a útulné prostředí kavárny mluví samo za sebe. A když není kavárna, vždycky si můžete doma pohrát s dekou a polštáři a svetry a hrnečky. Jsem trošku “vyčůraná” a občas chodím do pěkných, stylových kaváren fotit, protože doma mám bordel, který se mi zrovna nechce uklízet, nebo povlečení na posteli, které se tak docela nehodí do mých fotek. Co si budeme povídat, kavárny jsou prostě ideální.

IMG-5618.jpg

Na druhou stranu, už jsem taky narazila s tím, že občas někomu připadaly moje fotky až moc “ňuňu” a bylo třeba omezit hygge na minimum. V tom případě vyhledávám prostory s měkkým, zlatavým světlem nebo fotím knihy na dřevěných stolech (pozor, jen na skutečném dřevě, ne na pracovním stole z Ikey). Dřevo je v tomhle naprosto dokonalé, leckdy díky němu nepotřebujete nic dalšího, abyste vytvořili útulnou atmosféru

IMG-5701-2.jpg

Zapojte člověka

Fotit pouze knížky, samotné knížky, a to pořád dokola… to se mi strašně rychle omrzelo. Je to sice jednodušší, protože kniha není neposedná, nemrká a neurovnává si vlasy, ale brzy to bude nuda. A lidi jsou sice neposední a pořád mrkají, ale do vašich fotek přinesou úplně nové kouzlo a nekonečno možností. Já kvůli tomu často otravuju své kolegyně, kamarády a častokrát o víkendu zoufale žadoním u spolubydlící, ať mi strčí na fotku aspoň ruce. Věřím, že ve svém okolí najdete někoho, kdo vám s knihou zapózuje a kupříkladu taková @luciezel je skvělým důkazem toho, že vůbec nejlíp to funguje, když s knihou fotíte sami sebe. Protože sociální sítě jsou pořád tak trochu reality show a lidi chtějí vidět, kdo se za všemi těmi fotkami knížek schovává. Do téhle fáze jsem se ještě nepropracovala (a nejspíš ani nikdy nedopracuju), ale vřele doporučuju!

unnamed.jpg

Vezměte knihy ven

Nečtete jen v posteli nebo v kavárnách, žejo. Lidi vám sice pravděpodobně lajknou dokonale nastajlovanou fotku, ale za čas je to pravděpodobně přestane bavit. Mě osobně nejvíc baví, když je z fotek vidět, že člověk čtení skutečně miluje a že ty své knihy tahá všude s sebou. Navíc je super, když můžete mrazivý thriller vyfotit tématicky kupříkladu ve sněhu (ano, patřím k těm zrůdičkám, co klidně položí knihu na sníh, aniž by z toho měly výčitky) nebo Gatsbyho na skutečném večírku (ano, patřím k těm knihomolkám, co si musí i na párty vzít batůžek, protože v něm mají “kdybynáhodou” knihu).

Napište mi, jak ladíte své knihomolské fotky vy a co funguje nejvíc vám! :-) Poděkování na závěr patří Bella Rose, díky kterým je můj útulný domov napěchovaný báječnými dekoracemi, od hrnků až po plédy <3

IMG-4679.jpg