Které knihy nevynechat letos na podzim

Nakladatelství už se nějaký ten pátek předhánějí se svými novými edičními plány a já si nestačím poznamenávat novinky, které si nutně potřebuju přečíst letos na podzim. Je to jeden z mnoha, mnoha důvodů, proč mám tohle roční období nejradši – ediční plány totiž praskají ve švech pod náporem skvělých, nových knih a řekla jsem si, že pokud to máte podobně a už se v tom ani pomalu pořádně nevyznáte a těch novinek je na vás zkrátka moc, sepíšu sem, co byste podle mě minout rozhodně neměli. Pokud máte podobný vkus, vsadím se, že budete potěšení!

IMG_6172.jpg

1)   Smrtící bílá od Roberta Galbraitha

Tuhle sedmisetstránkovou bichli už jsem si přečetla jako reading copy a upřímně závidím všem, kteří ji mají teprve před sebou. To „něco“, co vás popadne za límec a donutí vysedávat hodiny nad knihou a zapomenout na svět kolem, to je přesně to, co Rowlingová vkládá do každé své knížky a zas a znovu všem dokazuje, že je naprosto geniální spisovatelka, i když už nejde o kouzelnickou ságu. Ale kdyby Hermioně kdysi nepřišel dopis z Bradavic, dovedu si celkem dobře představit, že by byla jako Robin Ellacottová a řešila kriminální případy s Cormoranem Strikem, který je ve čtyřce děsně hot! Ještě víc závidím těm, kteří mají před sebou úplně celou sérii, docela zvažuju, že si vezmu týdenní dovolenou a dám si opáčko všech dílů. Protože jsou boží. Tak.

2)   Vox od Christine Dalcher

Už jsem si ji přečetla ve slovenštině, neb mě kdosi nalákal s tím, že to bude jako Napětí a Příběh služebnice. Je to takový slabší odvar, protože Margaret Atwoodová je zkrátka jiný kalibr, ale i tak je to dost dobrý příběh. Nesmírně mě těšilo, že hlavní hrdinka je lingvistka s upřímnou lásku k psanému i mluvenému projevu, ke slovům, k vyjadřování. Je to krapet dobrodružnější, než jsem zvyklá, ale přečetla jsem to každopádně během dvou dní a knížku můžu s čistým svědomím doporučit dál.

3)   Zlá krev od Johna Carreyroua

Měli jsme v práci takovou výzvu – s kolegy jsme si navzájem doporučili literaturu mimo naší komfortní zónu. Já dostala právě tuhle knížku, v angličtině a původně se mi do ní vůbec nechtělo, protože zaprvé angličtina a za druhé jsem předpokládala, že půjde o nějaké startupové cosi s rádobyhlubokou myšlenkou, která by se dala lehce shrnout do jednoho článku. To se to ale ta Janka spletla! Tohle je v podstatě reportážní literatura a’la absyntovky, propracovaná, napínavá „wtf“ kniha, která svou čtivostí předčí leckterou populární beletrii. Až jsem občas zapomínala, že ji čtu v angličtině, která se mi rozhodně nečte snadno. Je to hrozně dobré, hrozně intenzivní, hrozně nepředvídatelné.

4)   Kirké od Madeline Miller

Tady není nad čím přemýšlet, kdysi jsem se zamilovala do knihy od této autorky s názvem Achilleova píseň, protože jako malé knihomolče jsem byla závislá na Starých řeckých bájích a pověstích, cokoliv bájného bylo báječné, takže se těším, že si to letos na podzim zase připomenu.

5)   Měsíční tygr od Penelope Lively

Kniha s názvem Život v zahradě, která rozebírala literaturu a zahradničení, u mě slavila velký úspěch – byla naprosto ideální jednohubkou, pokud jste chtěli takové to líně plynoucí, přemýšlivé a milé čtivo na víkend. Tím pádem si rozhodně chci přečíst další knihu od téhle autorky, která bude o historii a historičce. Moc se na ní těším!

6)   Nevítaný host od Shari Lapeny

Tahle kniha už vyšla a navíc už vám tu můžu prozradit, že to bude zářijová kniha našeho Čtenářského klubu, jej! Thrillery jsou jedno z mých největších potěšení a tohle vypadá náramně! Od Shari (jejíž jméno s podivuhodnou urputností komolím na Lapi Sharena) jsem už četla Někdo cizí v domě i Manželé odvedle, oba dva mě potěšily přesně tak, jak správný thriller potěšit má – bylo to jednoduché, ale nesmírně poutavé, napínavé, čtivé a vůbec, prostě radost číst. Podobná očekávání mám i od Nevítaného hosta a jsem zvědavá, co na tuhle knihu ve Čtenářském klubu budete říkat vy!

7)   Krvavý květ od Louise Boije af Gennäs

Zdá se to být odpověď Kalibru na další díl Milénia, které vydává Host. Dokonce že prý byste si to měli přečíst, když se vám stýská po Larssonovi. No, já jsem si cestu k Miléniu nenašla nikdy, ale nalákalo mě spojení severského krimi a konspiračního thrilleru. Konspirace v románech mě děsně baví, takže pravděpodobně tuhle knihu nebudu chtít minout.

8)   Vděk od Delphine de Vigan

Jéminkote, jasně, že novou Delfínu si ujít nenechám! Jsem už několikaletá fanynka jejích knih, takže tohle je must have, jakmile vyjde a pravděpodobně ji zase zhltnu naráz a budu pak litovat, že jsem si to čtení trošku nešetřila, abych si ji mohla užívat o trochu déle. Příběhy téhle francouzské autorky jsou vždycky vytříbené, její slova umí zranit i utěšit, je to prostě krása.

9)   Záblesk života od Jodi Picoult

No, je pravda, že už ten název trochu čpí laciností, ale nevadí. Od Jodi Picoult nečekám velké zázraky, její romány nemění životy a nezůstávají ve vás dlouho, ale na víkend vás parádně zabaví a navíc si vždycky vezme na paškál nějaké téma, které rezonuje společností a nebojí se rýpnout si do všemožných bolavých míst. Vypadá to na pevnou vazbu, i když by nové Jodi Picoult podle mě strašně slušel paperback, protože je to přesně takové to čtení do letadla, které po příletu z dovolené umístíte do knihovny a pravděpodobně už nikdy znovu nevytáhnete, protože jednou stačilo. Ale ty bláho, to první přečtení, to vždycky stojí za to.


Letošní podzim se zřejmě ponese především ve znamení „guilty pleasure“, ale to vůbec nevadí! Těším se na tohle období už strašně moc a zejména na to, až mi knihovnu zaplní tyhle nové příběhy. Plánujete si přečíst některý z nich? Napište mi, který vás zaujal nejvíc!

Booklovers only

“In any case, when I ask myself why I read literature, I am not really asking about motivation. I am asking what I get from it: what delights I have received over the years, what rewards I can expect to glean. This I am sure of. The rewards are enormous. … When it comes to literature, we are all groping in the dark, even the writer. Especially the writer. And that is a good thing - maybe one of the best things about literature. It’s always an adventure of some kind. Even the second or third or tenth time you read it, a book can surprise you, and to discover a new writer you love is like discovering a whole new country.” - Why I Read, Wendy Lesser

IMG_3150.jpg
IMG_3175.jpg
IMG_3174.jpg
IMG_3166.jpg
IMG_3186.jpg
IMG_3181.jpg
IMG_3155.jpg
IMG_3152.jpg
IMG_3187.jpg
IMG_3106.jpg
IMG_3290.JPG
IMG_3202.jpg
IMG_3065.jpg
IMG_3062.jpg
IMG_3077.jpg

Tyhle dvě dámy pravděpodobně už znáte jak z Instagramu, tak z YouTube. Já osobně se nejdřív poznala s Klárkou, pak i s Aničkou a jsem hrozně ráda, že si mě zavolaly na společné focení, neb jejich plán byl mému světu velmi blízký - začalo se pózováním s knížkama v metru, pokračovalo v antikvariátu, kde jsme se všechny kromě focení nadšeně přehrabovaly ve starých knížkách a završily jsme to kávičkou v Čekárně, která je obecně známá jednou z nejpěknějších pražských zahrad. Tyhlety malé fotící experimenty jsou super a doufám, že si nějaký takový brzo zopakuju! Dejte mi vědět, co říkáte na fotky ;-)

10 kliků #2

Zajímavé články si ukládám do záložek, do konceptů e-mailů, na slack, posílám je do messengeru kamarádům a vůbec, zdá se, že mám v oblibě hromadit odkazy. Tak si je teď pěkně jednou za čas můžu všecky uložit sem. Doporučuju uvařit kávu nebo čaj a pohodlně se usadit, tohle proklikávání vám chvilku zabere 😊


1.  Asi poprvé za existenci What Jane Read jsem nesepsala nové letní knižní tipy. Nemám k tomu co říct, kromě: nechtělo se mi. Celé léto si veškerou chuť k psaní odkládám na články pro martinusácký blog. Takže tam samozřejmě najdete i ty knižní tipy na to, co číst v létě, nebo taky pár rozhovorů s mými báječnými kolegy nejen o jejich práci. Taky jste si v dětství hráli „na novináře“ a „na rozhovory“? Já to dělám i v šestadvaceti. V práci. Heč.

2.  A když už jsem u těch martinusáckých záležitostí, zmíním ještě srpnovou knihu ve Čtenářském klubu. Když naše knihomolská srdce rozbila Modlitba za Černobyl, kterou bylo nutno rozdýchávat a při čtení si dávat pauzičky, právě v srpnu nastala ta pravá knižní letní pohoda. Dočítám Dědinu, prokousávám se tím strastiplným nářečím a hrozně si to užívám!

3.  A ještě poslední zastávka u Martinusu: až si přečtete rozhovor s Džejnou na našem blogu, přečtěte si i ten na Heroes, je super! Knižních tipů budete mít hnedle dost až do jara.

4. Ale jelikož zajímavostí z knižního světa se člověk nikdy dostatečně nenabaží, přečtěte si něco o strategii člověka, který byl pověřen záchranou knihkupecké sítě Barnes & Nobles a taky si prohlédněte longlist na letošní Booker Prize!

5.  Ale kdybyste spíš než po beletristických literárních tipech toužili po nějaké té non fiction, stavte se tady 😉

6. Normálně mě influencerské story a rozhovory moc nezajímají, ale náhodou jsem narazila na tenhle článek, nečekaně velmi, velmi upřímný. Konečně! Není to zrovna intelektuální čtení, které by odhalovalo něco zásadně nečekaného, všichni o těchhle věcech víme a upřímně, leckdy to podle mě není vhodně podané, ale je to jeden z mála článků, který jsem dočetla do konce a věřím, že pro všechny ty snaživce na Instagramu, kteří zasvěcují svůj život sbírání lajků, může být podnětný. Zajímalo by mě, co na něj říkáte.

7. Kdo zná Slovegán? 😉 Doufám, že už všichni! Nečekala jsem, že pro mě jednou z nejočekávanějších letošních knih bude kuchařka. Jenže pak přišla Nikoleta a Janko a jak se tak hezky slovensky říká, na crowdfundingu „ujebali dekel“ a teď je z toho jeden z nejpopulárnějších slovenských crowdfundingů. A já měla to štístko, že mě oslovili, abych ke kuchařce nafotila pár backstage fotografií, z nichž některé budou i součástí knihy. Strašně se těším, až své fotky uvidím v knížce, která bude po grafické i obsahové stránce lahůdková.

8. Možná víte, že letos druhým rokem fotím svatby všudemožně po Čechách. Je to radost a privilegium a velká zodpovědnost. Potěšil mě článek o svatebním focení s názvem The Heaviest Click, který celkem pěkně shrnul, jak to vnímám i já.

9. A když už jsme u toho focení, přečtěte si esej, kterou napsal fotograf Lukáš Korynta do magazínu Rucksack. Pěkné a milé a inspirativní čtení!

10. Poslední klik je pro Zuz Stories a tak trošku holčičí článek o tom, jak si sladit šatník. Ne proto, že by mě až tak moc zajímalo oblečení, ale zajímá mě aktuálně, abych ho měla co nejmíň a bylo co nejpraktičtější. A tohle mi celkem pomohlo začít si třídit skříň.