8 tipů na ultimátně skvělé podzimní čtení

pondělí 25. září 2017


Tak jsem dumala nad tím, čím bych teď knihoblogerském vesmíru takhle zkraje podzimu mohla přispět a nenapadlo mě nic lepšího, než dát do kupy tipy na knihy, které se podle mě nejkrásněji čtou právě v tomhle období. Ještě máte trošku času, než se zbaví listí a ranní mlhy se ukážou v plné kráse, tak si koukejte pořídit co nejvíc příběhů z tohoto seznamu, protože dámy a pánové, tímto se s vámi dělím o ultimátní know-how, jak si s lehkou dávkou melancholie dosyta užít podzimní období.

Takže, co potřebujete, aby vaše podzimní štěstí bylo dokonalé?


Vlčí ostrov od Lajly Rolstad

Opuštěný kanadský ostrov, osamělá žena bojující s depresemi, která se učí žít v pustině. O tom, jak blahodárná a zároveň zničující může samota být. Jak už jsem tu na blogu psala loni: tahle kniha vás nutí koupit si dodávku, vařič, lapač snů a odjet někam do nekonečných kanadských lesů. A není to tak hipsterský, jak se může zdát, nebojte, hlavní hrdinka nemá batoh s liškou ani plecháčky od Mamke, skutečný hipster by tohle dobrodružství nezvládl ani na pět minut.

Předběžné varování od Neila Gaimana

Toto je poklad. Má nejmilejší sbírka povídek od spisovatele, kterého si jednou vezmu za muže (nebo si vezmu jeho ženu za ženu, ještě jsem se úplně nerozhodla). Povídky moc nemusím, vždycky dávám přednost románům, ale tohle je zkrátka mistrovské dílo. Obsahuje to typický britský humor, fantasy, spoustu prapodivných situací, které mě nutí zamýšlet se nad tím, jak moc "twisted" to je v Gaimanovo hlavě, ovšem všechny mají společné to, že jsou vtipné, dojemné, geniální a skvěle vypointované. A parádně se čtou pod dekou s obřím hrnkem černého čaje.

Nebezpečné známosti od Choderlose de Laclose

Protože klasika je cool a protože každý by měl v životě přečíst aspoň jeden epistolární román. Navíc, Nebezpečné známosti jsou báječně zvrácené, působivé, jízlivě vtipné a je v nich spalující vášeň i nenávist, emoce s vámi budou mávat, slibuju. Je to strašně dobrý, četla jsem tenhle příběh v dopisech už několikrát a překvapuje mě, že v něm znovu a znovu nacházím něco nového a nedovedu si představit, že by mě omrzely (ehm, další tetování?). Zkuste to!


Carol od Patricie Highsmith

Tenhle příběh se vám před očima promítá jako zrnitý film z padesátých let, sálá z něj neuchopitelná atmosféra starých časů a milostný příběh, který se na stránkách odehrává, vás rozesmutní přesně k té ještě příjemné hranici melancholie, která je pro podzim tak typická. Láska dvou žen, toho času ještě nepřijímaná společností, cestování po laciných hotýlcích, nostalgie a něha, čas plyne při čtení tak nějak pomaleji, skoro líně.

Malý život od Hanyi Yanagihary

Bichle z Odeonu, která se nestala instagramovou hitovkou jen tak pro nic za nic. Pokud si letos na podzim chcete skrze kvalitní příběh nechat zlomit srdce a rozdupat jej na kousíčky, tumáte Malý život. Obsahuje tolik zla, kolik je jen člověk schopný napáchat a spoustu náhodných myšlenek o životě, které mě dojímaly, vystihovaly a pomohly mi mnohé pochopit. Plakala jsem spoustukrát, vy budete taky. No, varováni jste byli.

Vše, co jsme si nikdy neřekli od Celeste Ng

Tak jasně, že sem nacpu ještě aspoň jednu další odeonku! O znepokojivém příběhu jedné čínsko-americké rodiny z předměstí Ohia bych si nikdy dopředu netipla, že z něj budu tak strašně paf. Na začátku je jedna utonulá dívka a všechno to vyhlíží jako sebevražda, tak si říkáte, jasně, bude to vražda, takže detektivka, thriller atd., ale ono je to všechno úplně jinak a najednou čtete jeden z nejlepších psychologických románů evr a ani nevíte, jak jste k němu vlastně přišli. Celeste Ng vás polapí tak šikovně, že jí propadnete téměř okamžitě. A už brzo u nás vychází její druhá kniha, jupí.


Pěna dní od Borise Viana

Jedna z mých věčných srdcovek. Zamilovala jsem se do té knihy už kdysi a věřím, že se mi nikdy neomrzí. Je to poetická nádhera, Vian rozvinul vyprávění do neuvěřitelných rozměrů, jeho hra s jazykem nezná míru a do hlavních hrdinů se zamilujete. Společně s nimi se budete vznášet, když jsou šťastní a společně s nimi budete plakat, když se jim život rozpadá pod rukama. Když se mě čas od času při pohledu na moje lýtko zeptá, co je na téhle knize to nejlepší nebo proč by si ji měl přečíst taky, odpovídám: Protože je to příběh o dívce, které v plíci vyrostl leknín. V tom je cítit všechna křehká krása, poetičnost, půvab a smutek celé knihy.

Marta v roce vetřelce od Petry Soukupové

No, aspoň jednu českou jsem sem chtěla vmáčknout a k podzimu mě okamžitě napadla Marta, snad asi tím začátkem školního roku, nevím. Do Marty jsem se vžila tak, až mi ze sebe samotné bylo špatně. Ok, Marta to měla setsakramentsky složité, ale víte co myslím, ta její občasná beznaděj, ztracenost a únava jen ze samotné existence, známe to všichni. Je to hrozně dobře napsané a padne z toho na vás tíseň, kterou zažene dobré chai latte a pár objetí. #vyzkousenozavas

 Jakou podzimní knihu byste doporučili vy mně? :)

3 komentáře

  1. Nedávno jsem objevila Kelly Link - má dvě sbírky povídek a stylově je to hodně podobné těm Gaimanovým a Bradburryovým (napsala jsem to vůbec dobře?).

    OdpovědětVymazat
  2. Moc pěkný výběr :-) Rozhodně Růže pro Algernon (koukám, že už je na wishlistu) a Pravidla moštárny :-) A taky se mi v poslední době líbila Na konci samoty :-)

    OdpovědětVymazat

Latest Instagrams

© What Jane Read. Design by FCD.