Svět knihy 2017

Svět knihy 2017. Taky si samozřejmě pustím pusu na špacír. Hlavně proto, že jsem tam letos byla v pátek i v sobotu, takže mám o čem vyprávět.

Všichni jsme čekali nějakou zásadní změnu, které se veletrh nedočkal. A nejspíš nikdy nedočká. Vedro, hrnečky s Hitlerem a Stalinem u stánku Našeho vojska (Proč, prosím, proč? Organizátorům se to prý nelíbilo, loni to řešili, ale nakladatelství je tam letos mělo zas a organizátoři zakročili až v sobotu.), polomrtvá wifina a všechny stánky poctivě na svých místech, stejné jako vždycky. Fakt nutně musí být veletrh v Holešovicích, když si tam účtují tak horentní sumy za pronájem? Lapidárium a Gulliver boží, ale promo nulové, katalog veletrhu navíc vypadal jako telefonní seznam, ve kterém mě fakt nebavilo listovat. Škoda. Na druhou stranu tu letos byl skvělý Stan malých nakladatelů (jsem docela ráda, že se trhli!) a na prostranství před výstavištěm přijely food trucky se spoustou ňaminek. Upřímně, vůbec nechápu, proč ještě někdo zkoušel jídlo vevnitř, my jsme nejvíc času trávili venku, listovali novými knihami a cpali se jarními závitky, veganskými čokoládovobanánovými dorty a zmrzlinovými sendviči.

Veletrh byl pro mě o focení Za knihami, LookBooku a pomáhání při natáčení na youtube. A taky o osahání si zbrusu nových knížek - nejvíc jsem se takhle zamilovala do Justýnky a asistenčního jednorožce (a taky do Lény Brauner, se kterou jsme natáčeli, a která byla úžasně vtipná a bezprostřední) a do Bílá zvířata jsou velmi často hluchá od Ivany Myškové, i když anotace mě příliš neoslovila. Nejvtipnější interview proběhlo s Johnem Boynem ve Slovartu; s kolegyní Bárou jsme se domnívaly, že máme celé odpoledne na vymýšlení otázek pro irského spisovatele a když jsme se s ním pár hodin předem byly seznámit, vyzval nás, ať ho hned vyzpovídáme. V době, kdy jsme ještě neměly tušení, na co se ho vlastně budeme ptát. Trochu jsme zazmatkovaly, Boyne důstojně dělal, jako že si našich rozpaků nevšímá a nakonec to kupodivu dopadlo dobře. Nejhezčeji mi jako každý rok bylo ve stánku Hostu, u Paseky, v Euromedii (mazlení s odeonkama, ehm) a nejvíc ze všeho v Albatrosu, kde jsme často dělali přestávky, kempili tam s foťáky a stativy a všichni tu přitom byli úžasně milí a starostlivě o nás pečovali, i když toho už sami museli mít plné zuby. A symbolicky jsem si koupila aspoň jednu knihu, A bylo jitro od Sajjida Kašuy, nejvíc proto, že jsem chtěla podpořit nakladatelství Pistorius & Olšanská. A taky protože jeho Druhá osoba singuláru byla jednou z nejlepších knih, jaké jsem loni přečetla.

Z ofiko programu jsem stihla jen páteční besedu s Markem Šindelkou o Únavě materiálu, to bych si nenechala ujít ani za nic a těšilo mě, že se tam sešly všechny věkové kategorie, které jeho myšlenkám nadšeně přikyvovaly. Mrzí mě, že jsem prošvihla udílení anticeny Skřipec a jsem šťastná, že ji dostalo nakladatelství Omega. V sobotu dopo, když bylo ještě moc brzy na smalltalky a focení, jsme se s kávou usalašili na sledování famfrpálu, tleskám za ten nápad albatrosímu týmu. Pořád sice samu sebe řadím mezi knižní blogery, ale srazy jsem bez větší lítosti vynechala; každopádně díky těm, co za námi přišli, bylo to vážně milé! I když sama už to veletržní nadšení moc neprožívám, bylo strašně pěkné vidět davy čtenářů, které lačně chňapaly po všech knihách, trpělivě stály fronty u vstupu i na autogramiádách a nadšeně si mezi sebou sdělovaly své zážitky. Sakumprásk, bylo to fajn, ale bylo to víceméně stejné jako vždycky.

6 komentářů:

  1. Heh, nafotila jsem pár fotek, které vypadají úplně stejně. :D

    Podle programu jsem sice moc nejela, ale i tak jsem si to užila. Jsem ráda, že ty taky. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No, kdo si letos nevyfotil knihy ve vzduchu před výstavištěm, jako by jeho instagram nebyl, žejo :D

      Vymazat
  2. To vedro mě teda taky dost zabíjelo, přesně jak říkáš... Většinu času jsem trávila venku s novými knihami a pivem, případně hamburgerem. :D Ale jinak to bylo skvělé a užila jsem si to :) Tebe s Bárou jsem i zahlídla, což se divím v takovém množství lidí :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. My jsme tam kempily fakt celý dva dny, takže si myslím, že nás nebylo tak těžké zahlédnout :D Jo a hamburgery, ty jsem zapomněla zmínit! :)

      Vymazat
  3. Já tam byla teprve podruhé, takže nemám moc s čím porovnávat, ale celkem se mi to líbilo. Jako vedro, lidi a tak, ale s tím se prostě asi musí počítat. Moc se mi líbily ty stánky s jídlem venku, to bylo boží (i když na mě docela drahý, asi jsem zhýčkaná z Kolína), oproti loňsku byl bezva výběr jídla. Stánek malých nakladatelů jsem nakonec už nestihla projít a trochu mě to mrzí. Moc se mi líbil Famfrpál, ten byl boží. Dokonce jsem stála kousek vedle tebe s Luckou, byla jsem takovej ten hodně žlutě oblečenej člověk s mrzimorskou šálou. Akorát jsem tak trochu asociál, když na to přijde, a tak jsem vás nešla pozdravit (navíc jsem si říkala, že byste asi stejně nevěděly, kdo jsem a soudě podle mého oblečení asi ani nechtěly vědět). :)
    Obecně jsem ale asi jela kvůli takovému tomu kolektivnímu nadšení z knih (a taky slevám no). :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ale tos měla, my jsme taky asociální a milujeme potterovský věci, takže propříště, kdybys měla mrzimorskou šálu a někde nás viděla, mazej za námi :)

      Vymazat