“We didn’t go to church, but we did go to the library."

Poprvé, když jsem četla Barnese, tak to bylo na doporučení kamarádky Báry, která mi řekla, že bych si měla přečíst Roviny života, protože je to dobrý a já si znovu připomněla, jaká je to krása mít kolem sebe lidi, kteří vám vždycky dají dobrý tip na knihu, o které jste nikdy předtím neslyšeli a můžete se spolehnout na to, že se vám bude líbit, protože ti lidé dobře znají knihy a taky dobře znají vás. Tak jsem četla novelu o vzniku fotografie, o balónovém létání, o milostném životě Franka Burnabyho a Sarah Bernhardtové, o umírání. A oblíbila jsem si Barnesovo styl psaní, jeho duchaplné vyjadřování, jeho zcela samozřejmé popisování věcí, které bych nikdy nedokázala slovy vyjádřit.

Podruhé, když jsem četla Barnese, byla to ta nejútlejší knížečka na světě. Nemá ani třicet stran a nejlépe ji popsala právě Bára na svém blogu. Tohle vám bohatě postačí k pochopení důležitosti jejího přečtení, ale já bych ještě chtěla dodat, že A Life with Books bylo pro mě nevídané pohlazení na duši. A že mi víc než kdy dřív nebylo líto všech těch roků, které jsem strávila sama na podlaze ve školní knihovně / sama v posteli s hromadou knih / sama v lavici mezi stránkami a že mi není líto pročtených pátečních večerů, ignorovaných konverzací nebo zkoušek na druhý pokus kvůli tomu, že čtení bylo přednější než poznámky a tabulky a statistiky. A ano, lidé se mění, takže dnes už svůj čas spravedlivě rozděluju mezi knihy a své okolí. Hlavně protože si chci mít o těch knihách s kým povídat, jelikož si na ně musím vydělávat (no dobře, tak si musím vydělávat na místo, kde je uskladňuju) a před některými krutostmi světa do knižních příběhů zkrátka utéct nemůžete. Tomu se asi říká dospělost. U mě spíš něco jako rádobydospělost.

"When you read a great book, you don't escape from life, you plunge deeper into it. There may be a superficial escape - into different countries, mores, speech patterns - but what you are essentially doing is furthering your understanding of life's subtleties, paradoxes, joys, pains and truths."

Při čtení téhle knížečky jsem si ale znovu uvědomila, jak strašně ráda jsem za to malé děcko, co hltalo všechno psané slovo, co mu přišlo pod ruku, co vyrůstalo s Harrym Potterem a co donutilo rodiče, aby půlku místnosti v bytě zastavěli velkou knihovnou. Škoda jen, že se nedá vrátit zpátky do minulosti, abych mu řekla, že díky čtení bude mít jednou tu nejvíc cool práci na světě. Všichni knihomolové, co milují knihy srdcem i duší, sběratelé knih, co slídí po antikvariátech, knižní fetišti, co praskají hřbety a čmuchají vůni nových i starých knih, všichni spisovatelé a čtenáři, všichni zapřisáhlí obhájci tištěných knih by si měli přečíst A Life with Books od Juliana Barnese. On má prostě úžasný talent pojmenovat věci, které jsou zřejmé a visí ve vzduchu, ale já nebo vy je prostě nedokážeme zachytit. On to umí, vážně dobře.

Žádné komentáře:

Okomentovat