Spojte věci, které nikdo nespojil, a svět se změní

Přečetla jsem svého prvního Juliana Barnese, kolegyně Bára o něm v kanceláři mluvila tak zaníceně, že jsem neodolala.

Netušila jsem, jaký Barnes je, jak dokáže zcela přirozeně spojovat věci, které bych si sama od sebe rozhodně nespojila. A tak vznikla zvláštní novela, jejíž první polovina pojednává o vzniku fotografie a balónového létání a milostného vztahu mezi slavných vzduchoplavcem Frankem Burnabym a herečkou Sarah Bernhardtovou a druhá je velmi osobní zpovědí o tom, jaké to je, když vám zemře milovaný člověk. Vlastně je to napůl biografický román a napůl autobiografický esej. Nebo něco mezitím. Jak píše Barnes hned na začátku, "spojíte dvě věci, které nikdo předtím nespojil, a svět se změní." Vítejte v úžasném světě Barnesových myšlenkových pochodů.

Ze začátku je to vlastně docela obvyklý příběh plný zajímavostí z oboru aeronautiky a fotografického umění, okořený o milostné peripetie jedné známé dvojice. Nic extra výjimečného. To se ale změní přibližně v polovině knihy, když se tu geniálním způsobem protíná částečná fikce s krutou autobiografií, v níž se autor čtenáři doznává způsobem, s jakým jsem se zatím nesetkala. Neskutečně intimní vypravování. Barnes vypráví o tom, jak se učil žít s nepřítomností nejdůležitějšího člověka svého života a nevědomky, skoro nechtěně tak čtenáři poskytuje jakýsi návod na to, jak se s takovou katastrofou vypořádat, ačkoliv neustále připomíná, že jde pouze o jeho subjektivní dojmy a pocity a že truchlení je tak nesmírně individuální, že by si něco jako "návod" skutečně sepsat netroufal. I tak s ním ale hrozně souzním a vím, že až / jestli něco takového zažiju, vrátím se k Rovinám života, abych si připomněla, že nejsem jediná, kdo tohle prožíval.

V Rovinách života nakonec Barnes úplně zazdil první část věnovanou Frankovi a Sarah tím, jak se v druhé polovině vypsal ze svých pocitů, jak lidsky, citlivě a empaticky dokázal shrnout vše, co se mu honilo hlavou, jak fungoval (nebo nefungoval) a svým čtenářům dává jasné poselství: Nějak to prostě přežijte. Bude líp. Skoro bych řekla, že to je škoda, že vlastně celá ta aeronautická romantická linka byla zbytečná, ale ne. Na první pohled se může zdát úplně o něčem jiném, ale v metaforách a odkazech se k ní Barnes stále vrací a podtrhuje její důležitost svými trefnými poznámkami. "Při každém vzlétnutí však hrozí zřízení a k hladkým přistáním zas tak často nedochází."Je to celé vlastně úplně hrozně geniální a krásné, ale i tak se mi to nečetlo snadno. I když je to tenoučká knížka, trvalo mi poměrně dlouho, než jsem jí přišla na chuť, začetla se a opravdu si ji užila. Není to jednohubka, na které si smlsnete večer před spaním, musíte na ni mít tu správnou náladu a náturu, řekla bych. Pokud máte obojí, čeká na vás výjimečný literární zážitek.

Roviny života (Levels of Life) / Julian Barnes / Petr Fantys / 2015

Žádné komentáře:

Okomentovat