Tisíc a jedna noc se Salmanem Rushdiem

Magický realismus & východní filozofie? Per to do mě, kámo. Dva roky, osm měsíců a osmadvacet nocí jsem si schovávala na jeden poklidný letní víkend - až přijde ten správný, tak to prostě poznám. Satanské verše od Salmana Rushdieho jsem měla dlouho na wishlistu a schovávala si je na doby, kdy si budu chtít připadat intelektuálně a zatím ke mně přišel jeho nejnovější román.

New Yorkem prosviští ohromná bouře a převrátí všechno vzhůru nohama. Začnou se objevovat zvláštní, nepatřičné jevy, probouzí se nadpřirozené síly a prastaré stvůry vylézají ze svých skrýší. Hlavní hrdinka, princezna džinů Dunjá se svým rozvětveným rodem potomků byla povolána do boje, aby zachránila obyčejné lidské životy před zákeřnou temnotou.

Celý víkend jsem se prakticky nezvedla z postele, na babiččině proužkovaném povlečení jsem se cpala ostružinami ze zahrádky a četla Rushdieho (a taky Delphine de Vigan, ale o té až příště), z otevřeného okna bylo slyšet štěkání psů a kvokání slepic. Podle mě dokonale příhodná scenerie ke čtení téhle knihy. Je to epický a mnohovrstevnatý příběh, který připomíná orientální pohádky (však si to taky spočítejte - dva roky, osm měsíců a osmadvacet nocí je totiž přesně tisíc a jedna noc) a oslňuje vás nekonečnou imaginací svého tvůrce.

Kniha je rozdělena na několik částí, v níž se vždy setkáváme s potomky princeznina rodu i se samotnou Dunjá a jejím milencem, dvorním lékařem Ibn Rušdem, který byl otcem většiny Dunjániných dětí. Co se kompozice týče, je to poměrně roztříštěný příběh, jehož hlavní linii i nitky táhnoucí se směrem od ní musíte pozorně sledovat, aby vám nic neuteklo. Je to komplikované, divné a hrozně krásné. Po dlouhé době jsem si opravdu užívala nádherného literárního jazyka. Tohle není jedna z těch hltacích záležitostí, které máte za pár hodin z krku a můžete se hned pustit do další; tohle čtení si užíváte, každé druhé slovní spojení slastně poválíte na jazyku a vychutnáváte si tu preciznost a oduševnělost jednotlivých vět.

Občas mi to připadalo zbytečně zdlouhavé, nudné a o ničem. Mám ale pocit, že jsem prostě jen barbar, co nedokáže Rushdieho plně docenit. Už od začátku jsem si připomínala, že mě nic nenutí k tomu, abych tu knihu dočetla, že ji prostě dočíst můžu a nemusím a když se mi nebude líbit, prostě ji odložím. Ale nedalo mi to, byla jsem zvědavá, jak bude příběh pokračovat, jak se pan Geronimo vypořádá s tím, že se vznáší kousek nad zemí a jestlipak bude osudová džinka Dunjá vládnout svým mužům navěky. Realita a fantazie jsou tady tak moc provázané, že mi občas dělalo potíže porozumět nastalým situacím a rozuzlením, ale to mi nebránilo si rozkošnicky užívat čtení. Až se s knížkou rozloučíte, budete trochu rádi, že už je to za vámi, ale zároveň vám bude smutno, protože na nic podobného už asi nenarazíte.

Dva roky, osm měsíců a osmadvacet nocí (Two Years Eight Months and Twenty-Eight Nights) / Salman Rushdie / Barbora Punge Puchalská / 2016

Komentáře

  1. Myslím, že tohle je podle popisu přesně ta knížka, co by mě buď totálně uchvátila, nebo úplně zklamala.

    OdpovědětVymazat
  2. Od autora jsem ještě bohužel nic nečetla, ale hrozně ráda bych to napravila. Tak možná začnu touto knihou. :) Krásná recenze jako vždy. Mám k ní jen jednu výtku. Víc těch tvých úžasných fotek prosím! <3

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jej, děkuju :) Spousty fotek si užiješ v jiných článcích ;)

      Vymazat
  3. Tvá slova bych podepsal, moc pěkně napsané. "Dějiny bývají kruté k těm, kteří je opustí, a stejně kruté umějí být k těm, kteří je tvoří." Děti půlnoci, Čarodějka z Florencie, Harún a moře příběhů, Zem pod jejíma nohama. Spisovatel, kterého jsem objevil na střední a zatím mě každý jeho román dokázal nadchnout. Já se v těch knížkách vždy najdu. A možná to je pravá podstata řemesla spisovatelského.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky. A najít se v něčích knihách.. jo, to určitě ta podstaa bude.

      Vymazat
  4. Tvá slova bych podepsal, moc pěkně napsané. "Dějiny bývají kruté k těm, kteří je opustí, a stejně kruté umějí být k těm, kteří je tvoří." Děti půlnoci, Čarodějka z Florencie, Harún a moře příběhů, Zem pod jejíma nohama. Spisovatel, kterého jsem objevil na střední a zatím mě každý jeho román dokázal nadchnout. Já se v těch knížkách vždy najdu. A možná to je pravá podstata řemesla spisovatelského.

    OdpovědětVymazat
  5. Zní to moc zajímavě. A jsem nadšená z té hříčky v názvu. :)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat