05

Květen byl parádní. Svou pylovou alergii jsem úspěšně potlačila kortikoidy (a prospala díky tomu celý jeden víkend), ale jinak jsem si celý měsíc opravdu užila.

Vlastně jsem byla na začátku měsíce nemocná, chřipka postihla celou naší kancelář, ale to mě stálo jen pár dní s červeným nosem. Na prvního máje jsem dostala pusu pod rozkvetlým keřem, protože stromy prostě zrovna nikde nebyly. Mým květnovým maskotem se stala malá skleněná láhev s jedovatě růžovým cosmopolitanem, kterou jsem tahala po náplavce a válela se s ní na Střeleckém ostrově. Pořídila jsem si lacláče, ve kterých vypadám jako farmářka.


Byl Svět knihy, o kterém jsem už psala a byly hned dva křty knih. V Cafe Jedna se křtily Bábovky Radky Třeštíkové, opatrně jsem se tam vyhýbala všem malým dětem. V kavárně Studia Dva se křtily Sedmilhářky; o tom blogu jsem, upřímně, slyšela poprvé teprve pár dní před událostí, ale obě to nakonec byly moc fajn akce, i když tam, kde je víno, je mi přece jen o něco radostněji. A všechno to samozřejmě máme zdokumentované na YouTube


V Sušici byl Majáles, kde jsme zuřivě tančili na písničku Shut up and dance, která se stala mou novou letní hymnou. Taky byly Dny Sušice - ano, prosím pěkně, máme své vlastní dny - kde jsem trochu taky tančila a tancovaly jsme i v metru při akci Tanec v metru; houpaly jsme boky do rytmů salsy na Florenci a hiphopu na Hlavním nádraží. Ani jednou jsem nebyla v kině. Spoustu času jsem strávila v The Kavárně a v Super Tramp Coffee. Zlanařila jsem kamarády a rozhodli jsme se, že uspořádáme další autorské blogerské čtení - kdo neví, o co jde, může si tu o tom něco nastudovat. Už je to jasný, bude to v červenci a bude to ještě skvělejší než loni!



Dělala jsem rozhovor pro Ženu a život o knižním blogování a o tom, že čtení je sexy. Fotili mě pak na terase v Paralelní Polis a byla to hrozná sranda a taky dost stres, protože jsem měla na sobě šaty od Ralpha Laurena a bála se, že je umažu, až se budu rádobyladně opírat o listí, nebo jim utrhnu knoflíček. V Saal Digital mi jen tak pro radost vyrobili fotoknihu z mých fotografií a tak si zase říkám, že bych to asi měla dělat častěji a lépe. Snad úplně nejvíc ve svým životě jsem zmokla (to je tak, když si říkáte, že se v pohodě vejdete pod deštník dva a že je to jen lehká přeháňka) a bavilo mě, že ta rychlá sprcha bavila celou Prahu a když už bylo lidem jasné, že schovávat se pod deštníky a kapuci prostě nemá smysl, rozverně se procházeli po Karláku mezi provazci deště a skákali v kalužích.

Jo a taky jsem docela dost četla. Ségry, Moje kočka Jugoslávie, Chomejní, Sade a já, Andělé nad Teheránem, Carol, Vážka... a včera jsem dočetla Ódinovo dítě, moc se těším, až vám na něj napíšu recenzi, protože to bylo tak... no, počkejte si na to.

A co váš květen? :)

Komentáře

  1. Kdo bude cist na blogerech offline? Uz mate vybrano? :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj, jojo, za pár dní už zveřejníme událost na FB :)

      Vymazat
  2. V ktorom čísle ŽaŽ bude ten rozhovor s tebou? :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mělo by to být v tom dalším červnovém :)

      Vymazat
    2. Tak ten si výjimečně snad i koupím :)

      Vymazat
    3. Díky, po dlhom čase časopis opäť kúpiť :) Radšej obe červnove čísla, nech mi to neutečie :D

      Vymazat
    4. Děláte mi radost, holky! :)

      Vymazat
  3. No tak to asi tu Ženu a život snad taky koupím. :D
    Lacláče bych taky chtěla, to nevadí, že v nich člověk vypadá jako farmář, ono je to hezký. :)
    A závidím ti tu možnost se takhle povalovat v parčících a tak, u nás takový místa nejsou. :)
    Měj se hezky.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat