Příběh, po kterém se mi bude stýskat

Že jsem si přečetla tuhle knížku, byla hrozná náhoda. Narazila jsem na ni v newsletteru Martinus.cz a zaujala mě její obálka. Ignorantsky přiznávám, že jsem o ní nikdy předtím neslyšela a díkybohu za ten newsletter, protože bych se ochudila o něco výjimečného.

Vůbec netuším, komu bych měla tuhle knihu doporučit. Věková omezení tu asi moc neplatí. Prostě asi takovým těm divným lidem, jako jsem já :) Mám slabost pro knihy, které se odehrávají na pomezí reality a fantazie, jsou nějakým způsobem divné, krásné, pohádkové, hlavní hrdinové jsou skuteční a přece nereální a naprosto originální. To je přesně případ románu Sundej mi měsíc. Vypráví jej šestnáctiletý Bob a přibližuje čtenářům dobrodružství, které zažil se svou ségrou Krysou, když jim bylo dvanáct a deset. Na konci školního roku sourozencům zemřel táta (jak Krysa předpověděla) a tak se sbalili a vydali se na kolech z Winnipegu v Kanadě do New Yorku, aby našli svého strejdu a neskončili v děcáku. Cestou samozřejmě potkávají celou řadu neuvěřitelných postaviček, zažívají nezapomenutelné okamžiky, ale nakonec... počkat, nebudu spoilerovat, jak to dopadne.


Je to ten typ knížky, který jsem nechtěla dočíst, protože se mi po něm bude stýskat. Stýská se mi hlavně po Kryse, desetileté holčičce, se kterou bych se chtěla kamarádit - Georgi Hughesovi se podařilo stvořit naprosto boží postavu, která se absolutně vymyká veškeré normálnosti celého světa a přitom se jí ještě daří být vtipná, roztomilá a moudrá po celou dobu. Stýská se mi pochopitelně i po rapperovi Icemanovi, po bezdomovci Tommym, který byl dřív právníkem, po tátovi dvou hlavních hrdinů, který si zpíval Franka Sinatru a vařil ty nejlepší snídaně.


Mně to nevadilo, ale předpokládám, že někomu nejspíš nesedne, jaká je to zvláštně nevyhraněná kniha. Jde totiž o to,  že hlavním hrdinům je dvanáct a deset a můžete být tedy mírně překvapeni jejich vnímáním různých situacích, moudrými myšlenkami, klením a překvapivě přesnou znalostí typických pedofilů. To, že příběh vypráví šestnáctiletý kluk, jsem se dozvěděla až na konci, ale pak mi to všechno dávalo mnohem větší smysl. Na druhou stranu všechny ty indiánské legendy, Krysina nemoc, události, které se dětem odehrály po cestě, to všechno je vyprávěno spíš z pohledu malého dítěte. Tak já nevím. Na tohle se prostě vykašlete a užívejte si ten příběh.


Je to čtivé, vtipné, strašně dojemné - ta knížka mě fakt nadchla, zčásti proto, že jsem to od ní moc nečekala a zčásti pro všechno to, o čem jsem psala výše. Doporučuju ji kudy chodím a vám taky.


Sundej mi měsíc (Unhooking The Moon) / Gregory Hughes / Petr Eliáš / 2013


Komentáře

  1. Ahoj, zajímavě podaná recenze. :) knihu určitě vyhledám. Jen soufám, že není zas tolik smutná? Poslední dobou se mi zdá všechno smutné, až se mi pak do toho prostě nechce. Asi podzimní "deprese", které nemám na podzim, ale na jaře. :D
    Děkujeme za fajn článek, měj se hezky. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pro mě docela dost, já u toho i ubrekla, a to nejsem žádnej uplakánek :) Je to vtipné, akorát v podtextu, když se nad tím člověk zamyslí, tak hrozně smutné. Ale dost mě to naladilo na cestování, takže bych to určitě do "podzimní deprese" nezařadila :D Díky za komentář :)

      Vymazat
  2. Nádherná kniha, taky doporučuju :)
    Zmiňuji se o ní zde: http://wolfdraven.eu/zaujalo-1/

    OdpovědětVymazat
  3. Dobre som odhadla, že by sa mi tá knižka mohla páčiť. Tiež som na ňu narazila vďaka Martinusu, takže ďakujem za krásnu recenziu, ktorá ma presvedčila v tom, že by som nemala otálať s kúpou :)

    OdpovědětVymazat
  4. Název je krásný... Děkuji za recenzi. Moc jsi mě tím zaujala, takže se po knize zkusím také poohlédnout a možná mi padne do noty. :o)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Prima, ráda lákám lidi na skvělé knížky! :)

      Vymazat

Okomentovat