Naučte se mluvit vlaštovčí řečí s Gabrielem Savitem

Jste-li milovníky poetiky a metafor, jistojistě oceníte debut amerického spisovatele Gabriela Savita s názvem Anna a Vlaštovčí muž.

Tuhle knihu jsem už představovala v martinusáckém YouTube seriálu Čteme první, ale potřebuji vám o ní povědět spoustu dalších věcí. Napřed k tomu, o čem ta kniha vlastně je. V roce 1939 zatkne Annina otce gestapo. Anna je sedmiletá holčička žijící v Krakově a je výjimečná zejména tím, že plynně hovoří většinou světových jazyků. Její otec - profesor lingvistiky na univerzitě - ji zanechal v obchodě svého známého, který se ovšem dítěte, jenž se stalo neočekávaným břímě, chce co nejrychleji zbavit. Čirou náhodou potkává Anna na ulici záhadného muže, o němž ví jen to, že je vysoký, hubený a mluví vlaštovčí řečí. Tenhle Vlaštovčí muž ji vezme pod svá křídla a společně se vydají na zdánlivě nesmyslné putování celým Polskem a částí Ruska a Německa, mrznou a hladoví, umírají strachy, na zranění a nemoci. Taky ale potkávají nové přátele, vyprávějí si příběhy a budují svůj křehký a krásný vztah.

Ze začátku je Anna a Vlaštovčí muž tak trochu pohádkou. Druhá světová válka je tu očima dítěte představována jako útok na zásobování sušenek (protože Anna už jich teď nedostává tolik jako dřív) a nejenže Vlaštovčí muž umí cvrlikat jako ptáci, ale taky pro Annu vymyslí trávovštinu, hvězdovštinu, stromštinu a další úžasné pohádkové jazyky. Vypráví jí skvělé bajky a příběhy plné metafor, v nichž jí nenápadně nastiňuje skutečný svět. Zaobaluje prosté lhaní do vábnějších názvů, které tolik neodpuzují a vytváří z útěku před vojáky jakousi hru, která zdánlivě vůbec není nebezpečná. Postupně, jak Anna roste, je ovšem příběh dramatičtější, syrovější a přízemnější, tak jako tomu koneckonců bývá, když se měníte z dítěte v puberťáka. Anna samozřejmě v mnoha ohledech není jako normální děvče, ale přizpůsobuje se svému okolí s překvapivou lehkostí.

Později přiberou do party židovského muzikanta Hiršla, který uprchl z ghetta a výborně dvojici doplňuje. Díky němu se Vlaštovčí muž o něco víc stává před čtenáři i před Annou skutečným člověk, který chybuje a není vždycky za klaďase. Ačkoliv jde o poměrně útlou knihu, příběh je to nekonečně pestrý a spletitý a poutavý a nemáte sebemenší problém se k hlavním hrdinům citově připoutat. Rozhodně se s nimi nechcete loučit a v žádném případě nechcete nikoho z nich vidět umírat; logicky se však naše trojice neustále nachází někde na hranici mezi životem a smrtí ze spousty různých důvodů. Ačkoliv je to tedy asi kniha pro mladší čtenáře, dětem bych něco tak smutného rozhodně nedoporučovala. Podle mě ji ocení víc dospěláci, kteří ovšem pohlíží na svět trochu jinak. Takoví dospěláci, kteří vidí svět jako magické místo plné dobrodružství. Takoví dospěláci, co dávají přednost fantazii před realitou.

Navzdory tomu, že je kniha vytvořená z půvabných poetických obratů, metafor, pohádek a dokonce i jedné lidové pověsti, je snadné ji číst. Je čtivá až běda a pokud vás Annin příběh zaujme, garantuji vám, že tu knihu budete vláčet všude s sebou. Říkám ovšem "pokud vás zaujme, protože kniha (ačkoliv bych si to moc přála) není určena všem čtenářům bez rozdílu a s jejím doporučováním jsem byla po přečtení hodně opatrná. Jasně, že si ji potřebujete přečíst, je skvělá, ale její hloubku, krásu, křehkost a nekonečný smutek pochopí jen ti, jimž i ve věku, kdy splácí hypotéku a leasing, dělají pořád největší radost pohádkové příběhy.

Anna a Vlaštovčí muž (Anna and the Swallow Man) / Gabriel Savit / Věra Klásková / 2016

Komentáře

  1. Čítala som už jednu recenziu a stále som si nebola istá, či je dobrý nápad si knižku kúpiť. Ale ty si ma okamžite presvedčila, že toto je knižka práve pre mňa. Ďakujem :)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat