Když ti někdo něco dává, tak si to sakra vezmi

Samozřejmě, že jsem věděla, kdo je Amanda Palmer. Ta ženská, co se jí nějak podařilo klofnout jednoho z nejvíc sexy spisovatelů všech dob. Bylo mi jasné, že když si ji vzal za ženu Neil Gaiman, bude to někdo setsakramentsky výjimečný. A taky že jo.

Tuhle knížku jsem si půjčila od kamarádky s tím, že se do ní pravděpodobně podívám, možná si z ní přečtu i pár vět, ale nejspíš mě to nebude bavit a tak ji zase poklidně nedočtenou vrátím. The Art of Asking navíc v češtině ještě nevyšlo a na čtení v angličtině, přiznejme si, jsem prostě líná. Jenomže to jsem ještě nevěděla, jak moc je Amanda Palmer boží. Zatraceně moc, i přesto, že ta knížka má podtitul How I Learned to Stop Worrying and Let People Help, což zní jako nějaká laciná selfhelpovka.

Všechno to začalo její dechberoucí řečí na TEDu (která mě dojímá i po třetím shlédnutí) o tom, že požádat o něco a přijmout něčí pomoc je naprosto normální a není to nic špatného. Abyste rozuměli, Amanda Palmer je totiž průkopnicí na Kickstarteru, kam jí lidé poslali jednu z největších částek v jeho historii, aby mohla nahrát album. Protože se prostě nebála zeptat. Samozřejmě se našli tací, kteří ji za to odsuzovali a i když by dneska podobný způsob získávání peněz na nejrůznější projekty by měl být naprosto normální, pořád se najdou tací, kteří se do vás budou trefovat s tím, že je to tak trochu vyděračství. Není. Ani dalších milion věcí, které přijímáte od svých blízkých i od úplně cizích lidí a Amanda Palmer vám to umí perfektně dokázat.

Zcela bez cenzury hovoří o všech svých zaměstnáních (od baristky přes živou sochu až po rockerku na plný úvazek), o svém manželství se slavným (a bohatým) spisovatelem, o svých přátelích, o tom, co všechno jí v životě potkalo zásadního. A všechno to k sobě dohromady poutá vysvětlení, jak je důležité po své cestě sbírat, spojovat a hlavně sdílet vše s ostatními. No a samozřejmě také to "umění zeptat se". Umění nahlas se ozvat, stát si za svým a naučit se přijímat pomoc od jiných. Možná by se na první pohled mohlo zdát, že to je samozřejmost; že by se spíš mělo psát víc knížek o tom, jak pomoc dávat. To samozřejmě nepopírám. Nevím jak vy, ale když se zamyslím, napadá mě hned několik lidí v mém okolí, kteří si o pomoc říct nedokáží - a já většinou patřím mezi ně. A i když mi častokrát někdo pomoc nabízí, odmítám ji. Abych neotravovala, nerušila, neztrácela něčí čas. Přitom je to úplně nesmyslné. Navzdory tomu, že máte pocit, že to nemá smysl, zkuste se aspoň zeptat - je dost pravděpodobné, že právě na tohle lidé ve vašem okolí čekají.

Amanda Palmer je ve své knize naprosto otevřená, vtipná, ironická, trefná a trefující se do lecčeho. Pro ty, co jsou na tom stejně jako já a v angličtině se jim nečte pohodlně - nemáte se vůbec čeho bát! Je to až překvapivě jednoduše napsané. Opět se potvrzuje, že pro velké pravdy nejsou potřeba komplikovaná slova. Knížku jsem přelouskala bez jediného použití slovníku během několika večerů a odnesla si z ní spoustu moudrých myšlenek, nad kterými budu hloubat ještě dlouho. Našla jsem v ní pár hluchých míst, která bych klidně vypustila, stejně tak i texty Amandiných písniček, které mi připadaly zbytečné, ale když bych ji měla shrnout jako celek, s radostí jí to odpustím.

Dokonce si dokážu představit, že je to jedna z těch knížek, která může někomu změnit život. Moje knihomolské srdéčko zůstává v tomto směru stále věrné spíše beletriím, ale pokud chcete kvalitní oči-otvírající-knihu, bez váhání byste měli sáhnout právě po The Art of Asking

The Art of Asking / Amanda Palmer / 2014

13 komentářů:

  1. No vida, taky jsem na tom se znalostmi o téhle dámě dosud ve stádiu "ta od Gaimana". Každopádně kniha zní skvěle, jak ji popisuješ (i když z názvu bych bech kontextu asi dostala kopřivku a zdrhla). Díky za tip :)

    OdpovědětVymazat
  2. Moc tento typ knih nevyhledávám, ale protože jednoznačně patřím do skupiny "hlavně abych někoho neotravovala, vše si vyřeším/zařídím sama, proč prosit o pomoc když mi očividně nejde o život...", asi by pro mě nebylo špatné tento titul ozkoušet. Díky za zajímavý tip a za krásně sepsané hodnocení, opravdu jsi mě nalákala :)

    OdpovědětVymazat
  3. Upřímně jsi mě na knihu docela navnadila, asi si jí přečtu ;)

    OdpovědětVymazat
  4. O autorce ani její tvorbě jsem doposud neslyšela, díky za tip. :-)

    OdpovědětVymazat
  5. Nemám ráda self-help knihy, fakt mi lezou na nervy. Ale tohle moc nevypadá jako jedna z nich a připomíná mi to Caitlin Moranovou, takže bych si to někdy ráda přečetla. :)
    Navíc očividně vyznávám takovou zvláštní životní ideologii, kdy ostatním bych pořád pomáhala a říkám jim i sobě, že když jim to nabízím, tak to pro mě není komplikace a přemlouvám je, že přijmout pomoc je v pohodě. Ale sama sobě si to moc nedovoluji... :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No vidíš, to mě ani nenapadlo, je fakt, že Amanda Palmer je trošku podobná "držtička" jako Caitlin Moran, i když píše o něčem jiném :)

      Vymazat
  6. Tak to mám velkou radost, že se Ti kniha líbila! Já jsem ji poslouchala jako audio knihu namluvenou samotnou Amandou. A stala se ze mě její velká fanynka, protože je to fantastická tolerantní žena, která miluje lidi a věří, že v každém z nás se skrývá dobrý člověk ochotný pomoci. A ona ve svém životě opravdu má na takové lidi štěstí! Nejdřív jsem ji znala jako zpěvačku z Dresden Dolls a přiznávám, že ke knize jsem přišla jako slepý k houslím - chtěla jsem si stáhnout její hudbu a narazila jsem na něco mnohem lepšího!
    Je pravda, že je kniha napsaná jednoduchým jazykem, takže ji doporučuji jako audio knihu (pokud Vám tedy nevadí, že si ji stáhnete z internetu), protože je čtení doplněno písněmi a Amandin přednes je velmi umírněný, žádná divočina, takže určitě budete rozumět.

    OdpovědětVymazat
  7. Taky toho o Amandě vím jen málo - vlastně nic, krom toho, že si ji vzal Gaiman. I proto jsem nejspíš o existenci téhle knihy neměla ani ponětí. Vypadá ale skvěle. Self help příručky nemám ráda protože se mi u většiny z nich úplně nelíbí způsob prezentace rad a životních mouder. Tohle ale vypadá jako trochu jiné kafe a Amanda navíc působí jako strašně sympatická žena, která by mě svým životním přístupem mohla inspirovat. A co si budem povídat, moje schopnost říci si o pomoc je dost mizerná a moje schopnost pomoc přijmout je snad ještě mizernější, takže i to téma by mi nejspíš padlo do noty :)

    OdpovědětVymazat
  8. Ty jo, a já myslela, že ju tady nikdo nezná :D Knížka je naprosto super, hodně mě překvapila.

    OdpovědětVymazat