Tajemství, čtivost i klišé v la prise

K téhle knížce mám hodně blízko, protože jsem dostala možnost přečíst si ukázku z knihy ještě předtím, než u nás vyšla, stejně jako tomu bylo u Ostrova lhářů. Tyhle dvě "young-adultovky" od Hostu jsou prostě moje srdeční záležitost a u obou mi už při přečtení anotace bylo jasné, že se mi budou líbit.


Na zadní obálce knihy se dočtete, že se vám Smrtná zima bude líbit, pokud jste si zamilovali sérii Hunger Games. To můžu stoprocentně potvrdit; i když já si oblíbila jen ty filmové Hladové hry, to je totiž, mimochodem, asi jediný případ, kdy se mi film zamlouvá víc než kniha. Každopádně ten dystopický koncept je v lecčems podobný Smrtné zimě. Prý je to taky dost podobné nějakému filmu, který jsem neviděla, takže o tom vám nic neřeknu.


Emmeline bude šestnáct, má postiženou nohu, svůdný úsměv a zdají se jí divné sny a vábí jí zakázané lesy. Žije totiž v osadě, ze které nikdo nesmí odejít. Tohle prazvláštní společenství bylo vytvořeno před osmdesáti lety a společně se snaží navzájem chránit před neznámým nebezpečím, co číhá v místních lesích. Poctivost, odvaha a poznání - to je jejich heslo. Každý, kdo jen náznakem poruší pravidla, nebo kdokoliv z jeho rodiny, je ocejchovaný. Ti největší rebelové jsou vyhnáni z osady, nebo rovnou zabiti. Všichni prostě tak nějak přežívají, děsí se svého okolí i sebe navzájem a vyčkávají příchod la prise - drsné, smrtící zimy, kterou každoročně spoustu z nich nezvládne přečkat.

Začnu tím, co se mi na knize nelíbilo. Tak v první řadě je tu klasický milostný trojúhelník - Emmeline si vybírá mezi dvěma muži, záhadným holohlavým Kanem a Stockhamem, který je vůdcem všech. Vybrat si jí nedá moc práce, ale říkám si, že už je to v těch dystopiích fakt na jedno brdo a setsakra bych ocenila spisovatele, který by zkusil milostnou zápletku pořešit nějak jinak. Jo a to je teď nový trend v literatuře, že nejlepší kamarád hlavní hrdinky musí být gay? 

Dále pak mě velmi zklamalo, že na la prise, na tu příšernou a knepřežitístrašnou zimu nakonec vůbec nedojde; všichni o ní jen dlouze přemítají, což je většinou ok, ale když se ta knížka podle ní jmenuje, doufala jsem, že si ji taky jaksepatří užiju. Kromě toho musím taky podotknout, že oba dva Emmelinini nápadníci jsou dost napřesdržku a nevybrala bych si ani jednoho, i kdybych díky tomu přežila smrtnou zimu. Tak.

A teď už budu asi víceméně jen chválit. Protože když se přenesete přes tyhle nedostatky, čeká na vás příběh, který je fakt hodný pozornosti. V první řadě má vážně zajímavý námět, celé fungování té malé společnosti a jejích pravidel vymyslela autorka, Kate A. Boormanová, vážně skvěle. Samozřejmě, je to stejné jako u všech ostatních knížek tohohle žánru, totiž že je tu skvělý potenciál, jak tohle všechno rozpracovat po psychologické stránce do detailu (jako třeba právě u Hunger Games), což se nekoná, jedeme pěkně jen po povrchu, ale i tak je to poměrně působivé. Nesmírně mě bavilo postupně zjišťovat, jaké byly osudy Clary Smithsonové, Emmelininy babičky, jaká tajemství skrývá Stockham, co má Kane společného s radními, co je zač ten divný sloní muž, ... Autorka na vás straží jedno tajemstvíčko za druhým a to je hnací motor celého příběhu, díky tomu, že se prostě chcete dozvědět úplně všechno, musíte číst dál a dál.

Napsáno čtivě, jednoduše, ovšem s jedním malým elegantním detailem - pár vět, nebo i dokonce souvětích, tu najdete ve francouzštině. Z kontextu vždy pochopíte, o čem je řeč a je to celkem bezvýznamná, leč osvěžující záležitost, která dělá text jako takový mnohem zajímavějším. Celkově vzato je to poutavá, tajemná, temná kniha, u které mi jako u jedné z mála připadá hlavní hrdinka poměrně inteligentní (na to, že je jí šestnáct). Přečetla jsem Smrtnou zimu za jeden den a rozhodně se chystám přečíst si i další díly. Takže jo, stojí to za to. 

Smrtná zima (Winterkill) / Kate A. Boormanová / Markéta Polochová / 2015
Za knihu děkuji nakladatelství Host.

Share this:

, , , , , , , , ,

KONVERZACE

5 x byl okomentován tento příspěvek:

  1. :) Smrtnou zimu mam doma ale jeste jsem necetla:). Tva recenze je nabita energii, takze je mi jasne, ze se ti kniha libila;).

    OdpovědětVymazat
  2. Kdyby nejlepší kamarád hrdinky nebyl gay, asi by se zapojil do milostných x-úhelníků. :D
    Tuhle knížku bych si však ráda přečetla. Četla jsem anotaci a nezávisle na Hunger games, které se mi docela zamlouvaly, mě prostě zaujala. :)

    OdpovědětVymazat
  3. Při čtení recenze jsem se nemohla zbavit dojmu, že se to nějak moc podobá filmu Vesnice od M. Night Shyamalana. Vážně, skoro všechno, co jsi popisovala, naprosto sedí!

    OdpovědětVymazat
  4. Mně to teda taky dost připomíná film Vesnice, vzpomněla jsem si na něj hned, jak jsem četla poprvé anotaci.
    Uvažuju, že bych si ji přečetla, ale docela by mě zajímalo, jak moc mi tam bude překážet ta francouzština, když neumím francouzsky ani slovo? :-)

    OdpovědětVymazat
  5. Tvoje recenze mě na knihu opravdu nalákala! :) Že bych využila své znalosti francouzštiny? :D
    Ps. Překvapilo mě, že se ti Hunger Games líbily jen jako filmy. Já to mám přesně naopak :).

    OdpovědětVymazat