Mark Watney na Marsu neztrácí humor a naději

úterý 13. října 2015

Úplně poprvé jsem se o téhle knížce dozvěděla od kamaráda. Pak jsem se vrátila do práce v kině a uviděla trailer na film. Bylo jasný, že si to musím přečíst, protože už jen anotace a trailer na film mě dokázaly navnadit.

Spisovatel Andy Weir nejprve zveřejňoval příběh postupně na svém blogu a až na naléhání svých fanoušků jej vydal nejprve v digitalizované a později i papírové verzi. Mark Watney je botanik a strojní inženýr, který se s dalšími pěti členy posádky vypraví na misi na Mars. Jenže se to tak trochu pokazí, posádka si myslí, že je Mark mrtvý a odletí z Marsu zpátky směrem Země. Jenže Mark není mrtvý ani trochu a s minimálním počtem přístrojů, jídla a dalších zásob uvízne na rudé planetě. Stráví na ní celkem rok a půl a během toho roku a půl se semkne nejen celá NASA, ale i celý svět, aby pomohl astronautovi, který se pokouší přežít nepřežitelné. Jejich snaha by byla ovšem celkem k ničemu, kdyby Mark nebyl víceméně geniální, zručný a neodolatelně vtipný. Jenže to vypadá, že ani tohle všechno nebude k jeho záchraně stačit.

Nikdy bych neřekla, že takový příběh může být tak uvěřitelný. Kdybych teď zadala do Googlu "Mark Watney", vůbec bych se nedivila, kdyby mi na Wikipedii vyjel dojemný životopis astronauta, který na Marsu strávil víc času, než všichni ostatní dohromady. Je to zvláštní kniha, psaná velice stroze a úsporně, vedená částečně jako lodní deník a částečně ukazující dění na Zemi (především v NASA). Je to plné matematických výpočtů (jejichž opravdovost nehodlám zpochybňovat), biologických a chemických úvah a vůbec, prostě něco, o čem bych dřív tvrdila, že mě asi tak docela bavit nebude. Ovšem když se za chemickými vzorečky skrývá úporná touha po přežití člověka, který je sám na celé planetě, zkrátka všechny ty vodíky a kyslíky nějak přežijete, protože chcete vědět, jak to s ním dopadne.

Až do poslední chvíle jsem si nebyla jistá, jestli to Mark přežije, ale držela jsem mu palce ze všech sil celou dobu. Přiroste vám k srdci za chviličku, a to k tomu ani nepotřebuje nějaké srdceryvnou story. Bála jsem se, že to tam bude plné malých dětí plakajících po tatínkovi, nebo přítelkyň se zlomeným srdcem, ale Andymu Weirovi se nějak zázračně podařilo celému tomuhle tyjátru vyvarovat. Mark je trochu geek, kterému ženské asi zrovna k nohám nepadají, ale je tak bystrý a báječně vtipný, že já bych mu možná k nohám i padla. Úžasně vtipný! Ten jeho suchý humor je k sežrání. Kromě toho mě bavila i posádka Hermésu, jsou to všechno takoví divní lidi, že vám jsou nakonec i sympatičtí. NASA mi ovšem splývá v řádku cizích jmen, které jsem si ani pořádně nezapamatovala. Všichni byli takoví nemastní, neslaní, ale je fakt, že ve finále to knize víceméně nijak neublížilo.

První čtvrtka knihy je psaná jen formou Markova deníku a když jsem se užuž začínala bát, že to bude pořád na jedno brdo, vstoupila do příběhu NASA a bylo to ok. Bylo to zajímavé, bylo to čtivé, bylo to velmi působivé. A bylo to velmi reálné, což hodně oceňuju, aby beletrie z vesmíru působila reálně, to už chce fakt mistra spisovatele, který není líný udělat si pořádné rešerše. I když je fakt, že tak devadesáti procent těch technických záležitostí s rovery a solárními panely jsem fakt nerozuměla, neměla jsem pocit, že by si to autor jen tak vycucal z prstu. 

Je to krásný příběh o houževnatosti člověka a o tom, že lidi by si prostě vždycky měli mezi sebou pomáhat, dokonce i když jsou nějakých těch pár světelných minut od naší planety. Na první pohled to není dojemné, spíš hodně sarkastické a fakt dost stručné, ale Andy Weir vás donutí zamyslet se i nad tím, co třeba Mark do svého deníku nenapsal, čeho čtenáře ušetřil. A ve velmi krátkých okamžicích se tu pak, když čtete pozorně, objevují i ty dojemné chvilky a jsou mnohem působivější, než kdyby to bylo jedno velké slzavé údolí na první pohled. Přiznávám, na závěr jsem taky slzu zamáčkla a nejsem si jistá, jestli to bylo z toho, jak kniha dopadla a nebo proto, že už končí.

Jo a ještě ten film! Trávím teď v práci opravdu hodně času a Marťana se mi podařilo vidět už nejméně desetkrát, takže vám můžu podat fakt podrobné srovnání. Omezím se jen na to, že je klasicky lepší knížka, ale film rozhodně patří k těm kvalitnějším adaptacím, nebudete se nudit a vlastně se vám to bude líbit, i když už si dopředu přečtete knížku a budete vědět, jak to celé dopadne. Kromě toho je tam Matt Damon a boží disco soundtrack. S kolegy v práci jsme při I will survive nikdy nedokázali vydržet v klidu a nejsem si jistá, jestli zákazníky víc bavil Mark Watney nebo my.

Marťan (The Martian) / Andy Weir / Michal Prokop / 2015

6 komentářů

  1. Na tuto knihu už jsem slyšela tolik chvály, že bych si ji fakt měla přečíst! Zvlášť mě zaujalo, že píšeš, že příběh vyznívá fakt realisticky - nějak jsem na kvalitu sci-fi tohoto typu rezignovala poté, co jsem v kině viděla Gravitaci. Takže bych Marťanovi asi měla dát šanci :)

    OdpovědětVymazat
  2. Na zacatku jsem se strasne bala.ze to bude represuvni a nudny.ale na konec to bylo super.ja ty technicky popisy preskakovala uplne. Za me naprosto super. Film asi zkouknu prilezitostne.manzel to necetl.takze to bude yrcite chtit videt:-))

    OdpovědětVymazat
  3. Marťan se jednoznačně zařadil do mého žebříčku nejlepších přečtených knih vůbec a to hned na první příčku po boku mého zamilovaného Ready player one. V recenzi jsi perfektně vystihla i moje pocity, snad mimo to, že mě ty věděcké části opravdu šíleně bavily a i když některé kapitoly byly jako jedna dlouhá slovní úloha, neskutečně jsem si užívala každé slovo, které Mark vypustil z úst. Zamilovala jsem si ho i v knížce a i když to není žádný playboy, jeho důvtip a sarkastický smysl pro humor mi tak imponovaly, že jsem to snad u žádné jiné knižní postavy nezažila. Když pak navíc ve filmu dostal tvář Matta Damona, který neváhal párkrát shodit skafandr, bylo hotovo.
    Markovi jsem taky držela palce, přemohla nutkání otočit na konce a zjistit předčasně, jak to dopadne a ke konci jsem taky slzela. Přečetla jsem to hrozně rychle a mám teď každý den větší a větší chuť si to zopáknout, i když od prvního přečtení uběhly sotva dva měsíce. Mark mi chybí a miluju ho :D
    Perfektní recenze :)

    OdpovědětVymazat
  4. Včera mi učitel angličtiny říkal, že je to prý velmi vtipné. Na youtube mi pouštěl ukázky seriálu, který hlavnímu hrdinovi nechala jeho kolegyně kosmonautka. Chválil to, nicméně k přečtení ani ke shlédnutí filmu mě nenalákal. Každopádně recenze je napsána hezky jako vždy :)

    OdpovědětVymazat
  5. film jsem viděla, knížku jsem si rezervovala v knihovně a nemůžu se dočkat :)

    OdpovědětVymazat
  6. Knížka je úchvatná.
    Škoda, že nenávidím Matta Damona.. :) Rozhodně se mi pro tuhle roli nehodí.. :)

    OdpovědětVymazat

Latest Instagrams

© What Jane Read. Design by FCD.