Anglický venkov podle Thomase Hardyho

Daleko od hlučícího davu je takový ten typ bichle, které bych se normálně během školního roku vyhnula, protože by se mi nevešla do kabelky a vůbec je dost těžká na to, abych ji s sebou všude tahala, jak jsem u knih zvyklá. Navíc to není vyloženě napínavé a čtivé tak, že byste se od toho nemohli odtrhnout.

O tomhle díle jsem se dozvěděla jen díky tomu, že nedávno do kin přišel stejnojmenný film; trošku ostuda, ale na střední jsme viktoriánské období dost přelétli a já tak četla pouze Austenovou. Každopádně letní prázdniny mi připadají jako skvělé období na to dohnat mezery a přečíst si knihy, na které vám normálně nezbývá čas. Ona se i ta Anna Karenina bude na nafukovací matračce v bazénu číst docela pěkně.


Teď ale k Hardyho románu. I po nějakých sto padesáti letech od prvního vydání je to až překvapivě moderní dílo. Mladičká Bathsheba, rázná a svéhlavá dívka s pevnými zásadami, zdědí po svém strýci velký statek. Rozhodne se, že si tam bude sama šafářovat, což je docela divné a taky jí to čeleď dává ze začátku jaksepatří najevo, ale nakonec to zvládá vcelku v pohodě. O Bathshebu se ucházejí 3 muži - prostý, ale inteligentní Gabriel, se kterým se poznala ještě předtím, než se z ní stala bohatá statkářka; zámožný postarší Boldwood, samotář, který k ní zahoří láskou nečekanou a dramatickou; a nakonec voják Troy, hezounek, lotr a nestálý sukničkář.

Je vám jasný, do koho se Bathsheba poblázní, že. Navzdory tomu, že je tak úžasně soběstačná a zásadová a nejdřív žádného chlapa ani nechce, protože "by tam s ní byl pořád, celou dobu", nakonec jednomu z nich propadne a jak špatné to bylo rozhodnutí, to se ukáže velmi brzy. To se mi na románu líbilo snad nejvíc; navzdory tomu, že by se postavy daly velmi snadno charakterizovat jednoduše, černobíle, Hardy si s každou vyhrál a Bathsheba i její nápadníci mají jak své stinné, tak i kladné stránky, všechno v dokonalém souladu. Trošku karikaturizovaní mi pak přišli sloužící, komorná a všechna čeleď na statku, hlavně tím, jak neustále papouškovali názory svých pánů.

Kromě toho je v knize fakt nádherně vykreslený anglický venkov. Dokonce bych si troufla tvrdit, že se to Hardymu daří lépe než právě Austenové. Asi to není tak romantické, ale přesto, kdyby se mě teď hned někdo zeptal, kam bych se v čase chtěla přenést, nejspíš by to byly vřesoviště kolem Bathu v 18. století. S tím se ovšem pojí jedno varování ode mě - pokud nemáte rádi dlouhé a barvité popisy přírody a jejího okolí, ruce pryč od téhle knížky, to byste z toho byli náramně nešťastní. I když, na první pohled jsou to třeba jen "obyčejné" charakteristiky toho, co se tak běžně děje ve všední den na statku, ale přitom se odehrávají drobné scénky, které jsou pak pro hlavní dějovou linku důležité.

Ačkoliv v knize hlavní dvojice neoplývá romantickými slůvky a upřímně, někdy v půlce jsem ani už nečekala, že by se fakt mohli dát dohromady, musím říct, že je to jeden z nejsilnějších milostných příběhů vůbec. Ten cit je tam vykreslen tak nějak pod povrchem slov, není to třeba úplně napřímo zmíněno, ale když s těmi hrdiny žijete nějakých čtyři sta stran, úplně dobře si dokážete představit, co za bouře se odehrává v jejich srdcích. Jako fakt. Kromě toho se tam ke konci stane ještě něco fakt nečekaného a dramatického a i když jsem měla spoustu teorií, jak by Hardy mohl z toho milostného čtyřúhelníku vybruslit, tohle mě teda fakt nenapadlo.

Na tuhle knížku je potřeba udělat si čas, vychutnávat si každé slůvko, prostě si to užít. Třeba na té matračce v bazénu jako já, i když se Hardy určitě musel v hrobě obracet, když mi knížka spadla trochu do vody. Ale podle mě ty lehce zvlněné stránky od chloru dodávají tomuhle krásnému novému paperbackovému vydání s filmovou obálkou ještě větší šmrnc. 

Daleko od hlučícího davu (Far from the Madding Crowd) / Thomas Hardy / Jarmila Rosíková / 2015

18 komentářů:

  1. Krásná recenze, díky za tip, myslím, že je to kniha pro mě a taky jsem ji neznala.....

    OdpovědětVymazat
  2. Navnadila jsi mě na ní, už když jsme se o ní bavili a pořád o ní hodně přemýšlím, vypadá to jako typ knihy přesně pro mě! :)

    OdpovědětVymazat
  3. O knížce jsem slyšela už dřív, ale zatím jsem se k ní nedostala. Jako ostatně k ničemu od Hardyho a to už se pěkně dlouho chystám na Tess z d'Urbervillů. Ale možná začnu radši tímhle románem, protože jak se zdá, nebude tak strašně depresivní jako Tess.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A joo, říkala jsem si, že od toho Hardyho přece ještě něco znám, tak je to ta Tess :). Tyjo, tak pro tu si možná skočím do knihovny a snad ji ještě o prázdninách stihnu přečíst, protože mě ten Hardy fakt bavil :).

      Vymazat
  4. Tuhle knížku si chci moc, moc přečíst, protože jsem viděla film. Vlastně jsme na něj s mamkou šly úplnou náhodou - večer bez programu, letní kino otevřené, proč to neskloubit. A film mě ohromil. Usoudila jsem, že totéž by mohla udělat i kniha. Takže se tento tah povedl - film přitáhl pozornost ke knize, na niž bych nejspíš jen tak nenarazila. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to je fajn, já to vlastně měla podobně, taky jsem si přečetla knížku díky filmu :). A nejspíš se na něj taky někdy podívám.

      Vymazat
  5. Já mám Hardyho moc ráda, tak mě těší, že je teď trochu in, i když je to trochu smutný, že zas jen kvůli filmu... Mimochodem ti chci pořád napsat, že mi teď vůbec nefungoval tvůj blog, tak poslední měsíc se mi nezobrazují čitelně příspěvky, není tam text...?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Cože? :O Tyjo, tak to je divný, nikdo jiný mi o tom neřekl, tak že by se to dělo jen tobě? :// A teď už je to v pořádku? Vůbec nevím, čím by to mohlo být...

      Vymazat
  6. Tento kúsok od Hardyho som prečítala nedávno a plne súhlasím s recenziou. Na to, že je to klasika, som sa náramne bavila :)

    OdpovědětVymazat
  7. Já mám klasiku ráda - o prázdninách, o školní rok, pořád :) K Hardymu jsem se ale zatím nikdy nedostala, a ráda bych to co nejdříve napravila. Více než hlučící dav mě ale láká Tess - i když, co si budeme povídat, Tvá recenze byla opět silně navnazovací :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jako víš co, já tu klasiku bych taky četla ráda víc, ale když přes školní rok není moc času, tak jsem vděčná aspoň za to léto.. a Tess si taky přečtu! :)

      Vymazat
  8. Byla bys schopná přečíst originál? Když jsem viděl titulek blogu, trochu jsem zadoufal, že budeš číst originály. :) Každopádně, já jsem se k Hardymu dostal někdy minulej rok, když jsem zjistil, že se připravuje filmová adaptace Far from the Madding Crowd, ve kterým měla hrát moje oblíbená Carey Mulligan. Řekl jsem si, že si to do tý doby přečtu, což se nestalo. Nedávno jsem viděl film, takže už asi ani nestane, ale rád bych od něj zkusil něco jinýho – třeba Jude the Obscure vypadá hodně zajímavě.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. tak bohužel, originály většinou nečtu, jen když je to něco snazšího, ale pochybuju, že bych dala nějakou klasiku; i když bych to taky chtěla zkusit, to né že né. já jsem teď zase zatoužila po té Tess, příští týden pro ni vyrazím do knihovny.

      Vymazat
  9. „Nevím, jak se s neúprosně plynoucím časem vyrovnají knihy takové Báry Nesvadbové, Michala Viewegha či Simony Monyové. Nechci spekulovat, ovšem předpokládám, že za takových 100 nebo dokonce již 50 let o nich nebude nikdo vědět, natož aby je četl.“ (Moje recenze této knihy, 16.7.2015)

    „Někdy si říkám, jestli třeba takový Viewegh nebo Monyová nebo Denemarková u nás budou známí i příští století, nebo to přespříští. Jestli je tahle naše současná literatura tak dobrá, aby překonala tolik generací, změn názorů a vkusu.“
    (tvoje recenze této knihy, 31.7.2015)

    Náhoda?!

    OdpovědětVymazat
  10. Jan Hofírek, www.haiku-etc.bloger.cz - doplnění k předchozímu příspěvku

    OdpovědětVymazat