O misionářce na Havaji

Když mi bylo asi tak třináct, mohla jsem se po Barbaře Woodové utlouct. Tyhle knížky mi půjčovala moje babička, zatvrzelá milovnice červené knihovny, dobrodružných románků a vůbec takové té pochybné literatury. Vsadím se, že dnes by její nejoblíbenější knížkou bylo Fifty shades. Ale víte co, proti gustu... Každopádně romány od Barbary Woodové byly pravděpodobně to nejkvalitnější, co se v babiččině knihovničce dalo sehnat. A já četla jednu za druhou, protože v pubertě jsem četla úplně všechno a bylo mi šumafuk, jestli je to kniha, nebo návod na vaření špaget.

Takže když jsem si teď vybírala knihy k recenzi od Alpressu a uviděla tam nejnovější Woodovou, prostě jsem neodolala. Jakože vím, že to není nejvznešenější literatura, ale prostě jsem si chtěla na chviličku přivolat ty chvilky, kdy jsem ve tři ráno s nosem zabořeným do knížky nemohla usnout, ne dřív, než si Jasmína s Omarem (nebo kým vlastně) vyznají lásku. Knihy od Woodové se často odehrávají v působivých vzdálených zemích, často se týkají problému emancipace a rovnoprávnosti mezi muži a ženami a jsou až překvapivě bohaté na zajímavé informace týkající se zemí, ve kterých se odehrávají a národů, které v těch zemích žijí.

Nejinak je tomu i u Bílé ženy. Příběh začíná v první polovině 19. století, kdy misionáři z Evropy v houfech vyjížděli na ostrovy obydlené divochy, celí žhaví, aby je seznámili s křesťanskou vírou. Dvacetiletá Emily se kvůli tomu dokonce provdala, za reverenda Isaaca, protože nesezdaní si zkrátka tehdy jen tak na Havaj kázat odjet nemohli. Takže tu máme tenhle nadmíru nábožný páreček a tlupu Havajanů, kteří se od Evropanů nemůžou lišit víc, jak vzezřením, tak hlavně svým chováním. Jakpak si tu naše "bílá žena" Emily zvykne?

Námět podle mě super. Jiný kraj, jiný mrav a všechny zvyky a tradice Havajanů jsou tu vylíčeny opravdu působivě. Stejně tak to, jak si na ně Emily,  upjatá Angličanka se slabostí pro čaj o páté, bude zvykat. Emily je hodně zajímavá hrdinka, dost hrdá a nekonvenční na svou dobu, ale přesto svázaná tím, co se naučila o životě ve své rodné zemi. Plus navíc je to pořád "jen" dvacetiletá holka, která touží po princi na bílém koni a vášnivé lásce až za hrob. Chladný a odtažitý Isaac pro ni není to pravé ořechové, ale když matinka tvrdila, že láska přijde časem, tak to s ním Emily pořád zuby nehty zkouší. Teda dokud se neobjeví něžný drsňák, námořník MacKenzie.

Je to tak předvídatelné, že si až občas říkáte, třeba mě ta Woodová napálí a fakt tam bude nějaký zlom, velký obrat o sto osmdesát stupňů. Je to taky dost naivní a jednoduché a vůbec, zkrátka to není žádná velká literatura. Víme jak. Ale na druhou stranu je to fakt dost dobré počteníčko k vodě, na lenivé odpoledne, když chcete na chvíli vypnout mozek a prostě si jen tak číst. Děsně rychle to ubíhá, protože Barbara Woodová je jedním z těch spisovatelů, kteří mají do vínku dánu zázračnou moc psát tak čtivě, že kdyby vám tu knížku někdo uprostřed kapitoly sebral, nejspíš po něm skočíte a vyrvete mu ji z rukou. 

Takže za mě dobrý. Užila jsem si to, ale zas mi to na nějakou dobu stačilo. Podle mě je ta nová Woodová mnohem lepší, než byly třeba Panenky z ráje, v příběhu není taková spousta postav a většina z nich mi přišla charakterově mnohem lépe zvládnutá než u předchozích knih, co jsem četla. Takže do Bílé ženy se můžete bez obav pustit.


Bílá žena (Rainbows on the Moon) / Barbara Woodová / Jana Vlčková / 2015
Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Alpress.

Share this:

, , , ,

KONVERZACE

3 x byl okomentován tento příspěvek:

  1. Fakt kouříš, nebo je to jen umělecká cigareta? :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. :D kouřím, ale jen výjimečně.

      Vymazat
  2. Téda... Na knihy od Woodové jsem v knihovně parkrát narazila, ale nikdy jsem se u žadné na delší dobu nezastavila, protože jsem si říkala, že to je... no, četba pro babičky :D Ale evidentně se má zkusit všechno. A knížky na léto - k vodě, a tak vůbec - ty se hodí vždycky.

    A strašně se mi líbí, jak jsi tuhle recenzi napsala. Celou dobu jsem se musela usmívat :D

    OdpovědětVymazat