Jak jedna nerdka na vejšku přišla

Knížka Eleanor & Park od Rainbow Rowellové se mi děsně líbila, takže jakmile vyšel její další román Fangirl v češtině, dřív nebo později jsem si ho prostě musela přečíst. Neřekla bych, že jsem měla nějaké přehnané nároky, prostě jsem očekávala fajn zápletku, poutavé prostředí online fan fiction povídek, nepřeslazenou romantiku a sympatické hlavní hrdiny. Fangirl měla být mým prvním super prázdninovým čtením. Jenomže...


Cath a Wren jsou dvojčata, která až doposud dělala všechno společně. Jenže přišel čas odjet na vejšku a přestěhovat se na kolej a Cath, která je zamlklá a nespolečenská a nejradši ze všeho píše fanfikci, je celá nešťastná z toho, že Wren s ní nechce bydlet na jednom pokoji. Takže na holku, která trpí lehkou sociální fóbií, čeká nerudná spolubydlící, její příliš usměvavý přítel (který je navíc nebezpečně přitažlivý) a navíc asi milion dalších studentů, které má denně potkávat na koleji a ve škole. Postupně se ukazuje, že do světa Simona Snowa a povídkových variací na tenhle knižní fenomén se nedá utíkat vždycky, když je nějaký problém a že někdy je holt třeba zatnout zuby a, co já vím, třeba políbit nějakého kluka.

Začnu klady. Téma? Super! Jako každý, kdo miloval Harryho Pottera (nebo Pána prstenů nebo nevímjakou fantasy ještě) jsem nějaké ty fan fiction povídky přečetla, ale nikdy jsem je zvlášť nehltala. Což ovšem neznamená, že by mě prostředí internetových fanfikcí nebavilo, naopak! V jedné recenzi jsem četla, že se nebudu orientovat v pojmech, když se ve fanfikci nevyznám, ale kromě slashe jsem si nemusela googlit vůbec nic, takže jako pohodička. Cath je správná nerdka se vším všudy a dokázala jsem se s ní ve spoustě věcí ztotožnit. To geekovské online prostředí autorka vykreslila fakt pěkně a poutavě, dokonce i to, jak se Cath styděla někomu říct, že píše online povídky, i když na internetu ji sledovaly tisíce lidí. Dost dobré byly taky debaty o tom, jestli je fanfikce skutečná literatura, nebo jen plagiáty.. Ovšem, upřímně, podle úryvků mi přišlo, že Cathiny povídky nestojí za nic. Ale fajn, důležité je, že Rowellová svůj talent vyplácala na hlavní dějovou linku.

Dalším kladem je čtivost - přečetla jsem to asi za osm hodin, a to je to docela objemná knížka - a fakticky milé postavy, které prostě nemůžete mít neradi. Jen je škoda, že tam tentokrát není vůbec žádný opravdový záporák. Taky oceňuju, že hrdinové od Rowellové nemají sluníčkové životy plné růžových obláčků a jednorožců; Cath má občas panické záchvaty, úzkost a sociální fobii, její otec trpí lehkou mánií, matka od nich odešla, když byla dvojčata na základce... prostě nemají úplně na růžích ustláno, a to je fajn, nejsou dokonalí a vy se s nimi o to víc můžete ztotožnit.

Jenomže je tu i pár záporů. Tak zaprvé - co to jako mělo být, to obšlehnutí Harryho Pottera? V úryvcích z knih o Simonu Snowovi, které najdete ve Fangirl, je tolik odkazů k Potterovi, až je to v podstatě plagiát s jinými jmény. Chvíli mi trvalo, než jsem se rozhodla, jestli je to roztomilé a hold vzdávající Rowlingové, a nebo úplně trapné. Postupně mi došlo, že je to fakt nebetyčně hloupé a vzhledem k tomu, že se hlavní hrdinové v jednom dialogu o Harrym Potterovi zmíní, tak jsou očividně nebetyčně hloupí i hlavní hrdinové, protože jim nedošlo, jak jsou si ty příběhy podobné. Rowellová by udělala tisíckrát lépe, kdyby si vymyslela úplně vlastní příběh, s jinou magií, v jiném prostředí. Navíc, ty úryvky z knih (plus úryvky Cathiných fanfikcí) jsou fakt hrozně nezajímavé a ke konci už jsem je jen tak prolétla, abych náhodou nepřišla o něco, co se vztahuje k ději.

Kromě toho mi dost vadila i romantická zápletka. Tentokrát byla daleko sladší než v Eleanor & Park a jestli mě v knize něco fakt rozčilovalo, tak to, jak Cath neustále zbožně přemýšlela o Leviho vlasech. Navíc jako, fakt jsou vysokoškoláci v dnešní době tak šíleně zdrženliví, když jsou do sebe absolutně a totálně zbláznění? Přišlo mi to až nereálné. Plus mi přišlo, že až na drobné zádrhele se v knize vlastně nic zásadního nestalo. Jedna obyčejná holka z milionu dalších překonala první rok na vejšce. 

Dohromady to i na ty zápory není úplně blbá knížka, přečetla jsem to v pohodě a nijak zvlášť jsem u toho netrpěla. Ale rozhodně už to nehodlám opakovat znovu a radši si budu v duchu hýčkat vzpomínku na Eleanor & Park, abych si Rowellovou úplně neznechutila.

P.S.: Asi si budu muset najít kluka ve Starbucks! Chci, aby mi někdo pro radost nosil perníkové latté. Tak kdybyste o někom věděli...

Fangirl (Fangirl) / Rainbow Rowellová / Jana Kunová / 2015

Share this:

, , , ,

KONVERZACE

15 x byl okomentován tento příspěvek:

  1. Já jsem s tou knížkou měla opačný problém - líbila se mi sice víc než Eleanor a Párek (tam mi ten jejich vztah přišel fakt creepy), ale ta fanfiction! Tomu prostě nerozumím a celý trend fanfiction mi přijde ujetý, stejně jako to, že na tom Cath tak lpěla a nebyla ochotná akceptovat nic z toho, co jí říkala ta učitelka :D (pasáže se Simonem jsem skoro přeskakovala)

    Jinak s tím, že jsou vysokoškoláci zdrženliví... Hmmm, jo, v mém vesmíru rozhodně ano :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mně se právě líbilo, jak byli Eleanor s Parkem creepy :D. Simon byl nudnej, ale jako fanfikce mi přijde prima a jsem ráda, že na konci nebylo něco jako "a tak Cath vstala od kompu a už se k němu nikdy nevrátila", jakože je dobrý, že to není odsuzovaný jako něco špatnýho, když prostě ráda dřepíš v teplácích u počítače a píšeš. A už jsi třetí, kdo mi za tu chvilku napsal, že teda jako vysokoškoláci umí být i zdrženliví.. tak sakra, teď budu vypadat jako hrozná rajda :D.

      Vymazat
  2. Knihu mám už asi měsíc rozečtenou, ale na rozdíl od tebe jsem skončila na asi sté stránce a zatím jsem se neposunula, prostě jsem to odložila a čtu něco jiného. Já jsem čekala úplně něco jiného, Rainbow Rowell je všude chválená a anotace i recenze ohledně Eleanor a Park jsou více než pochvalné. Fangirl byla mou první knihou od duhové autorky, ale jak říkám, budu se muset hodně překonávat, abych to dočetla.. docela mě to mrzí.
    Takže obdiv, žes to zvládla za osm hodin. :D
    Pěkné fotky i článek. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju :), tak snad tě to neodradí od toho, aby sis přečetla Eleanor a Park, to bylo totiž fakt krásný.

      Vymazat
  3. Mě Elenoar a Park právě naopak vůbec neuchvátili, ale z Fangirl jsem byla nadšená. Dokonce jsem schopná i říct, že se momentálně řadí k mým nejmilejším knížkám. Úryvky ze Simona Snowa mi vůbec nevadily, ale brala jsem je za příjemné doplnění příběhu :) To, že je to vlastně plagiát Harryho Pottera, je pravda, ale Rainbow se tím netají - právě naopak, je to obecně známý fakt, takže mně se to naopak zdálo hezké. Byla to vlastně poklona pro Rowlingovou, že svými knihami dokázala tak strhnout dav lidí, kteří v masovém množství psali na její díla fanfictions. Úryvky z Harryho tam dávat nemohla, protože by to bylo porušení autorských práv, tak si vymyslela Simona. Ale tohle je samozřejmě o názoru každého čtenáře :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já vím, no, ale stejně byl ten Simon Snow hrozně bezduchý podle mě :). Byla bych radši, kdyby si vymyslela svůj vlastní příběh a Harryho tam třeba rozpitvala víc a ne že ho jen zmíní v jedné větě a pak se pokouší vytvořit podobný svět.. nevím no, mně to přišlo hrozně hloupý. Ale jak jsi říkala, je to o názoru a je fajn, že má Fangirl své fanoušky :).

      Vymazat
  4. Mne sa tiež E&P až tak nepáčilo, ale za to Fanúšička bola podľa mňa super. :) No tie fanfiction úryvky boli zbytočné a že tam boli k čarodejníkom primiešaní aj upíri - nie, to proste nie.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo, vidíš, na ty upíry bych málem zapomněla, to mě taky hrozně štvalo! :D

      Vymazat
  5. Jó ... to perníkové latté bych taky brala. Všemi deseti!

    Mně se ta knížka líbila, na poli oddychovek patřila k tomu lepšímu, co jsem zatím četla - ale vracet se k ní nejspíš nebudu. Já fanfikce jednu dobu četla, psala i překládala, takže mi i tato dějová linka byla celkem blízká a bavila mě - na druhou stranu souhlasím s tou romantikou, asi už jsem na tohle moc cynická. (Nicméně co se zdrženlivosti týče...taky mám nějak zkušenosti spíš se zdrženlivými vysokoškoláky :D)

    OdpovědětVymazat
  6. Mně se Fangirl moc líbila, ale kdoví, třeba o bylo jenom tím, že jsem ji četla v angličtině. Jakože, ne že bychom tady měli neschopné překladatele, to vůbec, ale jak jsem některým věcem trochu nerozuměla, tak si myslím, že by mi to v češtině přišlo jiné. Ale nechci mít doma dvě stejné knížky, tak uvidíme, jestli se v češtině Fangirl objeví u nás v knihovně. :)
    Každopádně se mi tahle knížka moc líbila, protože já jsem v některých věcech úplně jako Cath, takže jsem si na chvíli nepřipadala tak moc divná. :D
    Ale zpětně uznávám, že části se Simonem mě taky nebavily. Za prvý jsem jim moc nerozuměla a za druhý mě to vlastně ani moc nezajímalo. :D :D
    A Eleanor a Park mám doma taky v angličtině a šetřím si ji teď na léto, snad to bude tak dobré, jak tvrdíš. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. E&P je jednoduše boží (y), ale jak říkala Bětka výše, oproti Fangirl je ten jejich vztah trochu creepy, no :D.

      Vymazat
    2. Creepy s radostí beru ;) :D

      Vymazat
  7. haha, jestli ji uvidím v knihovně, tak vypůjčím, ale něco takového bych si asi nepořídila do své vlastní sbírky :)

    p.s. perníkové latté je pěkně hnusné ;)

    OdpovědětVymazat
  8. Já už mám Fangirl rozečtenou asi měsíc a myslela jsem si, že je to tím, že ji čtu v angličtině, ale to asi nebude ten problém :D. Mně to prostě nebaví. Simona Snowa přeskakuju a i jinak se tam skoro nic neděje, Cath jenom přemýšlí o Levim a cítí se špatně kvůli tomu, že je to bývalý její spolubydlící. Do konce mi chybí asi 130 stránek a upřímně, přemýšlím nad tím, že to vzdám a ani ji nedočtu. Jsem ráda, že nejsem jediná, komu se ta knížka nelíbí, protože mám pocit, jako by z ní byli úplně všichni na větvi, a nechápu proč :D.
    Ps. Mně se nelíbila ani Eleanor & Park... Fakt nevím, co je se mnou špatně :D.

    OdpovědětVymazat