Nechte si vyprávět od Hosseiniho

Přečetla jsem A hory odpověděly i Lovce draků, na řadě tedy bylo Tisíce planoucích sluncí. To si tak přečtete nějakou knížku fakt jen náhodou, protože jste ji dostali zdarma v e-verzi při nákupu v online shopu. A pak se do toho autora zamilujete tak, že už od něj musíte přečíst prostě všechno.

Spoustu lidí mi říkalo, že Tisíce planoucích sluncí je emoční mordor a zároveň i to nejlepší, co Hosseini napsal. Po předchozích knížkách jsem byla jaksepatří natěšená, což u mě často bývá kamenem úrazu. Tentokrát ale ne. Khaled Hosseini se v knize Tisíce planoucích sluncí překonává a já smekám, tleskám a kdovíco ještě, protože jestli si někdo zaslouží přízvisko Pan Spisovatel, je to právě Hosseini.


Je to čtivé, půvabné a zároveň strašně drsné, pořádně to s vámi zamává, rozpláče vás to, nenechá vás to chladnými. Setsakramentsky dobré čtení je to. Na pozadí moderní historie Afghánistánu se odehrává příběh dvou žen, Marjam a Lajly, dvou manželek jednoho muže. Ani jedna nemá lehký životní osud, jejich cesty se neustále proplétají a i když se na počátku jejich seznámení zdálo, že se budou nesnášet, nakonec se staly něčím mezi matkou a dcerou a nejlepšími kamarádkami. 


Hosseini už v předchozích knihách naznačoval, jak komplikované životy mají ženy v islámských zemích, v Tisíce planoucích sluncích se ale zaměřuje hlavně na to. Říkáte si, že už to přece znáte, z hodin dějepisu, z jiných knih, z takového toho všeobecného povědomí. Víte, že se v Afghánistánu neustále válčí, že to tam není jednoduché. Nevím, jak vy, ale i když o tom mám povědomí, podrobností jsem o tamní situaci moc nevěděla. Jaké to je, když vaši zemi obsadí nepřátelé, a pak je vyžene někdo, kdo se nakonec stane ještě horším nepřítelem? Jak se na nic nemáte dívat jen černobíle, i když právě to všichni kolem vás dělají, ačkoliv je to nesmyslné? Víte, že to tam ženy nemají jednoduché, ale víte, jak moc? Hosseini vám o tom bude vyprávět.


Tahle knížka je asi nejkrutější a nejdrsnější. Taky je jediná, u které jsem si netroufala odhadnout, jak to vlastně dopadne. Nutno říct, že jsem si zamilovala jak Marjam, tak Lajlu; obě dvě jsou úplně jiné a nejsem si jistá, kterou jsem měla radši. Svým způsobem jsem si oblíbila i jejich příšerného manžela Rašída, jako jasně, ne, že bych mu fandila, ale byla to hrozně zajímavá postava. Každá z Hosseiniho postav má vlastní vývoj, dokonale propracovanou psychologii, na papíře ožívá a stává se z ní skutečná, dýchající bytost. Nemáte problém uvěřit, že právě Marjam a Lajla skutečně žily a procházely se Kábulem.


To jediné, co mi na knížce nesedí a co se moc nepovedlo, je česká verze obálky. Zvlášť, když jsem na netu viděla, jak vypadají ty zahraniční! Ta česká mi přijde tak trochu laciná. Ale vzhledem k tomu, jak skvělý je to příběh, tak mě ta obálka nijak zvlášť nerozčilovala. Kdyby tak už od Hosseiniho vyšlo něco nového! Stal se jedním z mých nejoblíbenějších autorů. 


A co vy, už jste od něj něco četli, nebo se teprv chystáte?

Tisíce planoucích sluncí (A Thousand Splendid Suns) / Khaled Hosseini / Ladislav Šenkyřík / 2008

5 komentářů:

  1. Čítala som od Hosseiniho Majstra šarkanov a bolo to úžasné! A toto vyzerá skvelo tiež :)

    OdpovědětVymazat
  2. Já jsem nic nečetla, ale tuto knihu bych si chtěla rozhodně přečíst. Jsem zvědavá jaké to tam ty ženy mají a i na celý příběh. :)

    OdpovědětVymazat
  3. Chystám se, chystám! Jeho knihy mě zajímají nejenom proto, že všichni říkají, jak je to skvělé čtení, ale právě i proto, abych si rozšířila obzory a povědomí o situaci v zahraničí :).

    OdpovědětVymazat
  4. Jé, to mám radost, že tě Tisíce planoucích sluncí oslovily také tolik. Ta otázka postavení žen z knihy úžasně promlouvá, souhlasím. Nic lepšího jsem od Hosseiniho nečetla. =)

    OdpovědětVymazat
  5. Krásná recenze...
    Ta kniha zní opravdu hodně dobře, podívám se po ní!

    OdpovědětVymazat