Jaký je Oceán na konci uličky

úterý 20. ledna 2015

Když mi tuhle knížku spolužačka půjčila, měla jsem ohromnou radost, protože po novém Gaimanovi jsem toužila už od doby, co jsem zjistila, že se tahle parádní knížka objevila i v Čechách. Zatím jsem přelouskala Nikdykde (jeden z nejlepších fantasy románů vůbec!), Kouř a zrcadla (ty nejskvělejší divné povídky) a párkrát viděla Hvězdný prach (jedna z nejhezčích pohádek).

Od Oceánu na konci uličky jsem tedy měla nemalá očekávání. Naštěstí se ukázalo, že je to příběh, který jako by mi byl ušitý přímo na míru. Však jste si jistě všimli, že takové ty zvláštní, "divné", za vlasy přitažené, pohádkové a možná i lehce fantasy příběhy teď čtu se zvláštním nadšením. Oceán na konci uličky je přesně takový.

Na začátku se setkáváme s mužem beze jména, který jede z pohřbu a mimoděk zabloudí k domu, kde strávil své dětství. A právě tady se odehrál příběh, na který už dávno zapomněl, ale setkání s jistou stařenkou v něm obnoví všechny vzpomínky. Na dobu, kdy mu bylo pouhých sedm let, kdy nebe bylo oranžovočervené, kdy společně s dívenkou Lettií usměrňovali stvoření z jiných světů, kdy existovali zlé čarodějné chůvy, kdy se přes vílí kruh nedostala žádná odporná havěť, kdy jste v sobě museli najít odvahu spasit celý svět... a kdy ovesná kaše se smetanou a pláství medu bylo to jediné, co vás dokázalo přesvědčit, že jste skutečně v bezpečí.

Sice to má tentokrát pomalejší rozjezd, prvních dvacet stran se mi trochu zbytečně vleklo, ale pak je to taková jízda, že když s knihou skončíte, jste úplně bez dechu. A ani trochu se vám nechce vracet zpátky do nudné, všední reality. Ten příběh má v sobě neskutečný náboj, vsadím se, že jakmile se jednou do knihy začtete, nebudete ji moci odložit. Já jsem k ní byla ty dva dny přilepená neustále a zatímco jsem ji držela v jedné ruce a utíkala s malým chlapcem v noci po poli zlé chůvě, druhou rukou jsem v kolejní kuchyňce míchala večeři na pánvičce. Dokonce ani jídlo mě nedonutilo přestat číst, a to už je sakra co říct, to mi věřte.

Co se mi na tom líbilo nejvíc? Možná to, že Neil Gaiman neplýtvá slovy. Neustále jsem se podivovala nad tím, že jich použije vždycky tolik, kolik je právě potřeba a vždycky jsou maximálně výstižná. Rozhodně to není něco samozřejmého, protože až příliš často se v knihách setkávám s tím, že autor zbytečně okecává něco, co se dá říct jedním slovem, na tři odstavce. Gaiman píše jednoduše, stručně, čtivě. Tahle kombinace nikdy nezklame. Prostě jakoby jen popisoval to, co se děje v jeho hlavě, kam bych, mimochodem, nejradši odjela každý rok na prázdniny, protože je to pravděpodobně místo, kde se dějí ty nejdobrodružnější věci na světě.

A nejde tu jen o to dobrodružství, jedinečnou atmosféru, nebo čtivost. Oceán na konci uličky se mi líbil taky proto, že je to kniha plná metafor, jemných nuancí a postřehů, které třeba objevíte až při druhém nebo třetím přečtení. Je to knížka, o které musíte přemýšlet. Spoustu věcí si možná vyložíte po svém, třeba ten otevřený závěr kupříkladu, kterým se mi Gaiman taky trefil do vkusu. Oceán na konci uličky je zkrátka opravdu velmi působivá kniha.


Už jste se setkali s knihami Neila Gaimana? :)

Oceán na konci uličky (The Ocean at the End of the Lane) / Neil Gaiman / Petr Caha / 2013

24 komentářů

  1. To je zvláštní, poprvé někdo na sto procent vystihl, jaký jsem z knížky měla pocit. ;) Gaiman mě taky přikoval ke knížce a dokud jsem ji nedočetla, neměla jsem "klid". A přitom je tak lehoučká, jak slovy, tak i v ruce a myšlenkou. V jednoduchosti je krása. A Gaimen to s jednoduchostí a křehkostí umí. ;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. to je prima, že z toho byl někdo stejně unešený jako já :). přesně tak, jeho příběhy jsou takové křehké :).

      Vymazat
  2. Díky za tip! Nikdykde jsem četla jako knížku a mám ho doma i jako komiks. Je to jedna z mých nejoblíbenějších knih! A Hvězdný prach je boží pohádka. A Sandman je taky geniální. Prostě Gaiman je celkově boží. :) Tahle mi ale nějak unikala, tak aspoň už vím, do jaké knížky se pustím příště. :))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. rádo se stalo :). na Sandmana už se necítím, ale chtěla bych Koralinu a ještě nějaké knížky od něj určitě, navíc doufám, že zas brzo něco napíše :).

      Vymazat
  3. Zcela bez mučení se přiznám, že jsem od něj nikdy nic nečetla, jen Hvězdný prach jsem viděla asi pětkrát, musím to napravit, protože tohle zní přímo pro mě! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. no styď se a naprav to, okamžitě! :D

      Vymazat
  4. Četla jsem Kouř a zrcadla, protože to bylo v knihkupectví jediné, co od něj měli a byla jsem nadšená. I tak bych chtěla zkusit něco nepovídkového.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. tyhle povídky byly skvělé, on je prostě mistr spisovatel. jestli se ti líbilo Kouř a zrcadla, tak ti rozhodně můžu Oceán na konci uličky doporučit :).

      Vymazat
  5. Četla jsem zatím jen Nikdykde a už se pohlížela po nějaké další (i když mi už při nákupu byly doporučeny i ty povídky a k těm se snad taky dostanu), děkuji za hezkou recenzi, určitě se po Oceánu podívám. A snad i brzy. :)

    OdpovědětVymazat
  6. Pro mě jedna z nejlepších knih a nejlepších autorů, jsem ráda, že se ti tak líbila :) ... taky bych si ráda dala prázdniny u něj v hlavě :D to by bylo něco.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. to bych řekla, protože už ty knížky jsou super dobrodrůžo, nikdy nedokážu předvídat, co na mě vykoukne na další stránce :D.

      Vymazat
  7. Skvělá recenze :) Na tuhle knížku všude slyším jen samou chválu, asi se do ní taky musím rychle pustit :)

    OdpovědětVymazat
  8. Gaimana mám moc ráda, četla jsem od něho zatím jen ten Oceán, který se mi strašně moc líbil a je to jedna z mých nejoblíbenějších knih vůbec, teď se chystám na Anansi Boys. :3

    OdpovědětVymazat
  9. Gaiman je výborný :) Taky mám ráda Nikdykde a Hvězdný prach. Ale nedostala se ti náhodou do ruky knížka Dobrá znamení? Napsal ji Gaiman spolu s Terry Pratchettem. Celkem by mě zajímalo, co bys na ni říkala: osobně z toho mám pocit, že z jedinečných stylů dvou spisovatelských géniů vyšla průměrná věc, ale v Anglii je to celkem hit, tak jsem z toho zmatená :))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dobrá znamení jsem četla, tady na blogu najdeš i recenzi ;).

      Vymazat
  10. Od Gaimana jsem zatím četla pouze pár knih (Koralina, Hvězdný prach, Fragile Things), ale každá z nich se mi líbila a momentálně si nedokážu vybavit žádného jiného spisovatele, který by psal podobným stylem jako Gaiman. Momentálně mám doma Neverwhere a na Oceán na konci uličky mám též políčeno, tak snad se k němu dostanu co nejdřív, tvá recenze mě přesvědčila, že za přečtení určitě stojí. :-)

    OdpovědětVymazat
  11. Gaimenovy knihy mám moc ráda, líbí se mi jeho styl psaní, ale přiznám se, že tuto knihu jsem zatím nečetla.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. pokud máš jeho knihy ráda, tak to určitě naprav a knížku si přečti :).

      Vymazat
  12. Gaiman je v současnosti můj nejoblíbenější autor. Četla jsem od něj snad všechno co napsal. Moje nejoblíbenější je The Graveyard Book, o klukovi co vyrostl na hřbitově a vychovali ho duchové. Gaiman má úžasnou fantazii.

    OdpovědětVymazat
  13. Gaiman je v současnosti můj nejoblíbenější autor. Četla jsem od něj snad všechno co napsal. Moje nejoblíbenější je The Graveyard Book, o klukovi co vyrostl na hřbitově a vychovali ho duchové. Gaiman má úžasnou fantazii.

    OdpovědětVymazat

Latest Instagrams

© What Jane Read. Design by FCD.