Jak se chtěl Charlie stát chytřejším

Můj úplně první sraz s blogery v pražském Avionu byl veselý a zábavný a odnesla jsem si z něj nejen prima zážitek. Katka mi totiž přinesla knížku, po které už dlouho toužím - od té chvíle, co jsem si u ní na blogu přečetla recenzi. Růže pro Algernon mi udělala ohromnou radost!

IQ Charlieho Gordona je přesně 60. Pracuje v pekárně se svými kamarády, kteří si z něj v jednom kuse utahují - což on nechápe - a jediné, po čem opravdu touží, je být chytrý. Proto chodí na univerzitu do školy pro mentálně retardované a proto souhlasí, aby na něm byl vykonán pokus, který se osvědčil u laboratorní myši Algernon. Nechá si operativně zvýšit inteligenci. Velmi rychle dospěje až k IQ 180, stane se nejen chytrým člověkem, ale přímo géniem, což sebou taky nese spoustu úskalí. Navíc se u Algernon začnou projevovat jisté známky poklesu inteligence...


Když jsem knížku otevřela, trochu jsem se lekla. Věděla jsem už dopředu, že je psaná v první osobě z pohledu Charlieho Gordona, ale netušila jsem, jak moc špatně na tom s gramatikou a s psaním vůbec bude. Je to jako knižní Forrest Gump, ale ještě desetkrát horší. Trvalo, než jsem si na ten styl psaní trochu zvykla. Na druhou stranu, je to nádherně autentické. Do posledních detailů sledujete, jak se z Charlieho stává génius a jak se to odráží nejen v jeho psaném a mluveném projevu, ale také v jeho myšlenkových pochodech. 


I když celou dobu víte, jak to asi musí nevyhnutelně dopadnout, takže by se řeklo, že si už pak ze závěru žádné vrásky dělat nebudete, není to tak ani náhodou. Když si všimnete prvního překlepu, první gramatické chyby, první chybějící čárky v Charlieho deníku, úplně vám přeběhne mráz po zádech. Nikdy bych neřekla, že může být správná gramatika tak silným pomocníkem spisovatele. A protože je konec nakonec hodně otevřený, můžete si jen domýšlet, jak vlastně to s Charliem dopadlo, podle své libosti. Tím se mi spisovatel Daniel Keyes také trefil do vkusu.


Co se týče děje knihy jako takového, byl vlastně docela slabý. Nic okolo mě nebavilo tolik, jako pitvat se v Charlieho myšlenkách. Ale to je koneckonců záměrem celé knihy. Charlieho si podle mě oblíbí každý. Kromě něj se mi ale nikdo moc pod kůži nevryl, snad až na vědecký tým v čele s profesorem Nemurem, který, byť nepřímo, nastiňuje spoustu otázek k zamyšlení: Kde jsou hranice, kam až může věda zajít? Je lepší být chytrý a sám, nebo hloupý a s přáteli? Chováme se k mentálně postiženým doopravdy slušně, nebo se jen domníváme? Může si člověk hrát na boha a zvyšovat svou inteligenci nepřirozeným způsobem? Je toho spoustu, nač se kniha ptá a je na čtenáři, aby si tyto otázky zodpověděl.


Sice se mi zdá, že poslední dobou čtu čím dál tím víc depresivnější knihy a že už jsem něco veselého a s happyendem nepřečetla ani nepamatuju, asi to k tomu pošmournému podzimu prostě patří. A jsem hrozně ráda, že jsem se s knížkou Růže pro Algernon seznámila. Kdyby byl příběh jako takový zajímavější, byla bych z ní unešená, ale i tak rozhodně doporučuji. Seznámit se se všemi změnami v chování Charlieho Gordona za to bez diskuzí rozhodně stojí.



Četli jste Růže pro Algernon / chtěli byste si knihu přečíst? :)


Růže pro Algernon (Flowers for Algernon) / Daniel Keyes / Richard Podaný / 2011

18 komentářů:

  1. Knížka se mi líbila, ale představ si, ten zážitek, když jsem na Růži pro Algernon byla v divadle. Hlavní roli hrál Jan Potměšil....já byla úplně unešená a mimo Takové standing ovation jsem ještě nikdy nezažila. Úplně jsem z toho měla husí kůži a slzy v očích, protože to bylo vážně TAK dobré!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. V tom případě je to musthave kniha a mustsee divadelní hra! :)) díky za tip! :)

      Vymazat
  2. Jedna z mých oblíbených knížek. Vždycky se jí oháním, když mě někdo štve tvrzením, že co sci-fi to příšerný brak bez hodnoty, a navíc mi při státnicích z anglické literatury zachránila život. ;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Fakt někdo říká, že co sci-fi, to příšerný brak? :D No, Růže pro Algernon je fakt důkazem, že to tak není.

      Vymazat
  3. Na tuhle knížku už si brousím zuby dlouho, téma mě hodně zaujalo a mohl by to být i úžasné emotivní příběh. :) Na sto procent si jí chci přečíst, recenze mě v tom rozhodně utvrdila. ;)

    OdpovědětVymazat
  4. Tuhle knihu mám moc ráda :-) Jen se vždy trápím s jejím vyslovováním, skončím vždy u "Růže pro A... " :-) S. Sororessa

    OdpovědětVymazat
  5. O této knize jsem vůbec nevěděla, ale moc mě zaujala asi si ji také přečtu. :))

    OdpovědětVymazat
  6. Zatím jsem četla jen povídku, nad knihou stále uvažuji, jestli to vůbec chci číst delší, jestli to bude mít stejnou sílu...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. V tom neporadím, ale já si každopádně knihu maximálně užila. :)

      Vymazat
  7. Tuhle knihu si jednou rozhodně musím přečíst. :-)

    OdpovědětVymazat
  8. Knížku mi kdysi doporučila kamarádka, a i když mě obal spíše odrazoval (půjčila jsem si vydání, které vypadalo jako kýčová romantika), byla jsem nadšená. Skvělá recenze! :)

    OdpovědětVymazat
  9. Pěkná recenze :) O knížce jsem zatím neslyšela, ale zaujala mě a teď si ji chci přečíst :)

    OdpovědětVymazat