Chci strávit Rok v Bullerbynu

Miluju Astrid Lindgrenovou a jedním z mých životních cílů je strávit léto ve Švédsku. Takže je jasné, že jsem se dřív nebo později musela potkat s knížkou Gunnara Herrmanna Rok v Bullerbynu. Příběh německého novináře totiž líčí skandinávský Bullerbyn ze všech úhlů pohledu.
Gunnar Herrman pracuje v německých novinách a dostal za úkol celý jeden rok žít jako obyčejný Švéd a psát o tom. Přestěhuje tedy sebe, svou manželku a čerstvě narozenou dceru do Stockholmu, aby zjistil, jaké to je, být švédským občanem. Ukazuje se, že je to dost pestré, nevypočitatelné, ale vcelku vzato vlastně báječné. Hlavně o midsommaru, při nákupech v IKEA a během ochutnávání skořicových šneků a masových kuliček. Když ale máte bojovat s finančním úřadem, hledat byt ve Stockholmu, nebo trávit v zimu v téměř absolutní tmě, uznáte, že být Švédem je nakonec prostě logam. Není to nejlepší, ale je to dostatečně dobré.

Rok v Bullerbynu je milé a jednoduché čtení. Je to knížka, která se čte v podstatě sama a jen velmi neradi ji odkládáte. Zároveň to ovšem není žádné dechberoucí a napínavé čtení. Celým rokem vás provází vypravěč Gunnar v ich formě a jeho vyprávění je typické pro novináře; nikdy nechybí úvod, zápletka a patřičné rozuzlení, je to hodně informativní a stručné a občas mi to přišlo až trochu suché. Zkrátka a dobře, Gunnar Herrmann není beletrista, prostě jen popisuje své zážitky. Jak moc jsou tyto zážitky pravdivé a co už je spisovatelův výmysl, to se nedozvíme, ale vcelku vzato je vše pravděpodobné.


Herrmann je taky docela odtažitý, co se ostatních postav v knize týče. Je tedy jasné, že jeho žena Stefanie, dcera Laura a další "hrdinové" mají předobrazy ve skutečných lidech a do příběhu patří jako jen takové živé kulisy, nejsou pro knihu doopravdy důležití. Ale ono to ani vcelku nevadí; musíte zkrátka brát knížku jako ústřižky ze života novináře. Pak jí odpustíte to, co byste klasické beletrii neodpustili.


Mně osobně se nejvíc zamlouval výlet Herrmannovy rodinky do rodiště Astrid Lindgrenové, protože mám zkrátka moc ráda knižní příběhy v knihách. Dozvíte se něco málo i o samotné Astrid a o "Disneylandu" ve švédském stylu, který byl na její počest vytvořen. Jinak si myslím, že knížka není vhodná pro ty, co by třeba chtěli jet do Švédska na dovolenou jen na týden. Nenajdete tu tipy na zajímavá místa a podobně, není to turistický průvodce. Na druhou stranu, ti, co by ve Švédsku a hlavně ve Stockholmu chtěli pobýt delší čas (já, já!), se v knize určitě poučí - ať už o tom, jak vycházet se Švédy, nebo o tom, jak si sehnat byt. Nutno říct, že se mi díky téhle knížce dost otevřely oči a už si rozhodně nemyslím, že Švédsko je tak ideální země, jak jsem si to dřív představovala. Spoustu věcí je tu mnohem komplikovanějších, než u nás!


I tak mě ale Rok v Bullerbynu utvrdil v tom, že Švédsko jednou prostě musím navštívit. Věřím, že každý, kdo si přečte tuhle knížku, bude taky chtít ten Bullerbyn vidět na vlastní oči.



Co vy a Skandinávie? :)

Rok v Bullerbynu (Elchtest: Ein Jahr in Bullerbü) / Gunnar Herrmann / Petr Kyncl / 2014
Za fotopodlahu použitou na fotkách děkuji eshopu Fotorekvizity.cz.

Komentáře

  1. Jééé, díky za tuto recenzi! Musím si tu knížku pořídit. Já byla ve Švédsku teď vzáří jen DVA dny, ale příště tam chci taky strávit mnohem delší čas! Úplně jsem se do Skandinávie zamilovala.:D Takže tě v tomto chápu a přeju ti, aby ti to vyšlo. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Rádo se stalo! To snad ani nejde jinak, než se do Skandinávie zamilovat. :) Snad se mi to jednou fakt splní. :)

      Vymazat
  2. Knížka se mi taky moc líbí, hlavně asi proto, že miluji severské země. Mám za sebou 3 letní týdny v Norsku a 3 ve Švédsku a klidně bych tam byla i ten rok, i když Bullerbyn jsem teda nenavštívila :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jestli tam jednou pojedu já, tak si ten Bullerbyn (a hlavně rodiště Lindgrenové) ujít nenechám, podle toho popisu je to parádní. :D

      Vymazat
  3. Já byla loni ve Švédsku týden, stihla jsem "narychlo proběhnout" Stockholm, Götteborg, Malmö a Jönköping, což stačilo k tomu, abych se do té země zamilovala. Průvodce nám dělal Čech, který zde žije už od devadesátých let, takže Švédy zná, má spoustu švédských přátel, zná jejich zvyky, kulturu a mentalitu a o všem nám zasvěceně vyprávěl, což byla tisíckrát lepší varianta, než nějaký průvodce, který má nastudovanou historii budov ve městě a šmitec. Strašně ráda bych se tam znova podívala a pobyla delší čas... ale švédština mi připadá jako jazyk, kterej se prostě nedá naučit.. a Švédové taky nejsou žádní krasavci, většina jich byla tak nějak divně nazrzlých :D
    Doufám, že se i ty podíváš do Švédska, rozhodně je o co stát.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To věřím, taky bych se tam ráda podívala třeba v rámci couchsurfingu s někým, kdo to tam zná jako své boty a není tak "oficiální" jako průvodci. :)

      Vymazat
  4. Tato kniha vypadá krásně asi si ji také přečtu. :)

    OdpovědětVymazat
  5. Švédsko je rozhodně jedna ze zemí (ostatně jako celá Skandinávie), kterou bych chtěla někdy navštívit (ale ono by možná bylo lepší napsat seznam zemí, které bych nechtěla navštívit). A pravdou je, že ráda o čtu o zemích, které bych ráda navštívila - a mnohem raději než cestopisy mám tyhle knížky "ze života", které ti prozradí mnohem víc, než naučné knihy :))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Taky si myslím, že jsem se z téhle knížky dozvěděla víc, než z leckterého průvodce. :)

      Vymazat
  6. Na tuhle knihu se opravdu těším a jsem zvědavá, jak se bude číst, když to není zas tak čistá beletrie, určitě to bude zajímavé počtení :) Švédsko a většina věcí s ním spojená je pro mě jedno velké ááách. Taky bych se tam strašně ráda podívala na několik týdnů a zažila pravé Švédsko :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jojo, je to zajímavá změna, že to není klasická beletrie. :)

      Vymazat

Okomentovat