Co byste dělali, kdyby vám zbýval poslední den života?

Od Lauren Oliver už jsem přečetla Delirium a už dlouho mlsně pokukovala po knížce Chvíle před koncem. Nakonec jsem si ji teď na prázdniny půjčila v knihovně, v oddělení pro děti a mládež, což mě od ní zpočátku trochu odradilo. Říkala jsem si, že na takové románky už jsem přece jen trochu velká. Ale očividně nejsem.


Samantha Kingstonová je docela obyčejná holka. Tohle se mi na románech Oliverové obzvlášť líbí, že její hrdinky nejsou dramaticky krásné, oslnivě chytré nebo jinak extrémní, a přesto si je čtenář oblíbí. Podle anotace má Sam všechno, na co si vzpomene - krásného kluka, úžasné kamarádky, bla bla bla. Mně to tedy tak nepřišlo ani náhodou. To, že o svého kluka dvakrát nestojí, je vám jasné hned z úvodní kapitoly a kámošky jsou trochu prazvláštně pošahané, ale vcelku se Sam neděje v životě nic extra. Tedy až na to, že je to trochu mrcha a že se cestou z večírku vybourá v autě. A že zemře.

Ve světě spisovatelky Lauren Oliver se mrtvý dostane do zvláštní časové bubliny, a tak se Sam celkem sedmkrát vrací zpátky do svého posledního dne v životě, do pátku 12. února, a pokouší se zjistit, za a) co to vlastně všechno znamená, b) co všechno jí během dne projde a za c) jak se stát dobrým člověkem. Čtenář postupně se Sam prožívá jeden a ten samý den pořád dokola, ale díky efektu motýlích křídel je pokaždé trochu jiný. Zvláštnější. Lepší.


Upřímně, když jsem se poznala se Saminými nejlepšími kamarádkami, s tím, jak to funguje u nich na střední škole a že je během Kupidova dne nejdůležitější, aby člověk dostal co nejvíc růží, trochu mi lezl mráz po zádech a říkala jsem si, že už jsem na tuhle knížku asi vážně stará. Ale i přesto, že občas se ty holky chovají fakt jako naprosté blbky, ten příběh má něco do sebe. Není to prvoplánově filozofické, ale je to tak naléhavé, že úplně slyšíte, jak Saminy poslední vteřiny na zemi odtikávají, a to vás prostě chtě nechtě donutí se zamyslet nad tím, jak by měl vypadat váš poslední den života.


Ta knížka je dost předvídatelná, hlavně co se romantiky týče. Okamžitě víte, jak se hlavní hrdinka nakonec rozhodne, ale kupodivu to nijak nevadí. Prostě jsem si užívala, jak ta láska krásně vzkvétá až vykvete, a občas jsem se přistihla, že u toho mám přiblblý úsměv. Tak ať, kdy jindy než v létě by se mělo číst o tom, jak měl její pan Vysněný na řasách drobné vločky a jak z toho Sam byla celá vedle? Nemůžu si pomoct, někdy se mi tyhle slaďárny zamlouvají.


Taky nutno říct, že si Lauren Oliver jaksepatří pohrála se všemi dějovými liniemi a že závěr se mi moc zamlouval. Všechno to do sebe pěkně zapadlo jako puzzle, přestože dějových linek tu bylo docela dost a trochu jsem se bála, že si to spisovatelka neohlídá. Ale není se čeho bát.


Rozuzlení stojí za to a myslím, že taková šestnáctiletá holka si díky téhle knížce může uvědomit spoustu věcí. Já už asi ne, já už je vím, protože jsem si tou střední školou (občas taky trochu drsnou) prošla. A dneska už bych toho taky spoustu udělala jinak, někdy bych radši držela jazyk za zuby a jindy bych naopak nemlčela. Bylo by hezké mít jako Sam tu možnost vrátit se do posledního dne a spravit, co je potřeba (i když všechno se jí taky nepovede, žádný velký happyend se nekoná). I tím stručným stylem psaní a spoustou dialogů a tou sveřepou mluvou teenagerů je to spíš knížka pro náctileté. Což ovšem neznamená, že by byla špatná.


Asi je toho spoustu, co byste chtěli udělat, pokud byste věděli, že tenhle den je váš poslední. Prozraďte mi ale aspoň jednu věc, která by v tom posledním dni prostě nesměla chybět.

Chvíle před koncem (Before I Fall) / Lauren Oliver / Veronika Volhejnová / 2011

Share this:

, , , ,

KONVERZACE

10 x byl okomentován tento příspěvek:

  1. Já mám teď jeden román ze střední za sebou a možná i proto bych teď na takovou knihu chuť neměla, ale nápad posledního dne a toho, že se do něj hlavní postava vraci, se mi zdá zajímavý :))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jojo, taky mě právě tohle téma hrozně zaujalo! : )

      Vymazat
  2. Tahle knížka se mi líbila. U nás ji máme zařazenou v dospělém oddělení :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. hmm, ono jak je to young adult, tak to asi může být v obojím :D

      Vymazat
  3. Co bych udělala, kdybych měla poslední den? Řekla bych mámě, jak moc jí mam ráda.
    Jinak knihu už jsem četla a líbila se mi moc, ale zrovna v tom rozzuzlení - v tom opravdu posledním dni - podle mě zůstala spousta věcí nevyřešených, což mě trošku zklamalo.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já mám zase tyhle neuzavřené konce docela ráda, takže mi nevadí si leccos domyslet sama, takže mi tohle zrovinka ani nevadilo. : )

      Vymazat
  4. Já četla od autorky celou sérii Delirium a její styl psaní mě uchvátil. Na chvíli před koncem se už dlouho chystám, tak snad se k ní za chvíli dostanu, protože všichni této knize dávají samé dobré hodnocení. A co bych v den, který by byl poslední? Těžká otázky, ale ten den bych si asi snažila co nejvíc užít. Vyznala bych lásku idolovi, omluvila se všem, kterým jsem ublížila a potom se radovala s kamarády. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je pěkné, dík za komentář. ; )

      Vymazat
  5. Tahle kniha se mi taky moc líbila, a to jsem od ní nic nečekala. Zaprvé nemám ráda slaďárny, zadruhé hlavní hrdinka je přesně ten typ holky, co bych nejraději přetáhla pádlem. O to příjemněji jsem byla překvapená, jak to na mě všechno nakonec zapůsobilo :)

    A kdyby mi zbýval jen jeden den života, bojím se, že bych neudělala vůbec nic. Jen bych byla paralyzovaná vědomím, že co nevidět nejspíš umřu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Měla jsem z knížky úplně stejné pocity! : ) Díky za komentář.

      Vymazat