17 dní beze Spánku

V knihovně jsem si všimla útlé a tmavé knížečky s elegantním stříbrným nápisem Spánek. Další Haruki Murakami. Okamžitě mě zaujala a doma před spaním jsem ji přečetla za dvě hodiny. Má totiž jen 78 stran, původně to byla povídka a byla součástí sbírky TV Pípuru. Kvůli ilustracím od Kat Menschik je ale především v Evropě vydávaná samostatně.


Hlavní hrdinkou je žena, která už sedmnáct dní vůbec nespí. Murakami se nezajímá o to, jak funguje biologie člověka, žena zkrátka nespí a hotovo. Její jméno se nedozvíme, stejně tak nevíme nic moc bližšího o jejím manželovi a synovi. Je to zkrátka manžel a dítě. Kromě toho, že žena nespí, se v knize neodehraje nic moc zajímavého. Žena hltá Annu Kareninu, cpe se čokoládou, popíjí brandy, odpoledne plave a nic a nikdo jí nezajímá. To je v podstatě celý příběh.

A kupodivu i přesto, že to vlastně nemá žádný pořádný děj, Spánek se mi, aspoň co se právě děje týče, líbil. Je to ohromně čtivé, psáno jasně, stručně, jednoduše a nesmírně lehce. Čtivosti napomáhá i fakt, že před sebou máte opravdu, opravdu krátký příběh a navíc skoro dvě desítky stránek zabírají celostránkové ilustrace. Ty působí prapodivně, trochu strašidelně, trochu karikaturně, ale do příběhu skvěle zapadají.

Doufala jsem, že bude Spánek víc strašidelný a tajemný a temný, ale z toho jsem tedy byla pořádně zklamaná. Až na jeden zlověstný sen hlavní hrdinky jsem se nebála vůbec. Neměla jsem ani husí kůži. A to je škoda, protože náznaky tu jsou a daly by se pěkně rozvést. Možná jsem knížce nepronikla úplně "pod povrch", možná mi něco ušlo, ale přišlo mi to krapet odbyté. A i když jsem milovnicí otevřených konců, tak, jak to vymyslel Murakami, bylo otevřené až příliš a takové... nedodělané. Jako by užuž pospíchal napsat něco jiného.

Výjimečně krátká recenze na výjimečně krátkou knížku je u konce. Slibný námět Murakami plně nevyužil, klidně z toho mohl být parádní horor nebo thriller nebo i nějaké psycho. Ale nějak to celé vyšumělo do prázdna, i když talent Murakami nezapře.

Jak dlouho jste nejdéle vzhůru byli vy? :-)

Spánek (Nemuri) / Haruki Murakami / Tomáš Jurkovič / 2013

Share this:

, , , ,

KONVERZACE

11 x byl okomentován tento příspěvek:

  1. Nevím, čím to je, ale negativní recenze mě často na danou knihu navnadí mnohem víc než kopec chvály. :D I když tahle není úplně negativní, ale stejně... Teď si chci Spánek hrozně přečíst.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Můžu ti ho zapůjčit :D

      Vymazat
    2. Vendy, mám to podobně, taky lehkou kritiku ocením spíš než jásání a vychvalování. : )

      Vymazat
  2. Na Spánek se taky chystám, už jen proto, že Murakamiho mám hrozně ráda:). A ilustrace se mi taky hrozně líbí, tak jsem zvědavá na ten obsah..:)

    OdpovědětVymazat
  3. Já jsem prostě barbar, doteď jsem si myslela, že Murakami je žena, takže díky za osvětlení:) Nespat tak dlouho, to si nedokážu vůbec ani představit, protože kdyby to šlo, tak já bych prospala život:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Taky se v těch japonských jménech nevyznám. :D A nápodobně, já jsem taky hrozný spáč. : )

      Vymazat
  4. Murakami podle mě píše tak nějak zvláštně a nevyužívá toho, co by s tím námětem mohl udělat. Četla jsem od něj Afterdark a Norské dřevo a Afterdark mi celkově přišel takový zvláštní, ale svým způsobem dost zajímavý. Píše neokoukaným způsobem a někomu se to líbit může. Každopádně ty ilustrace ve Spánku vypadají krásně a už jen kvůli tomu bych si knížku přečetla, hlavně když je takhle krátká. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo, taky se mi to četlo pohodlně kvůli těm ilustracím a tomu, jak je to krátký. Ale Norské dřevo se mi využitím námětu zamlouvalo mnohem víc... takže zatím nedokážu posoudit, jak je na tom Murakami celkově, ale určitě si od něj ještě něco přečtu, třeba zrovna Afterdark. : )

      Vymazat
  5. Já Murakamiho zbožňuji a Spánek jsem četla někdy v lednu. (Alespoň myslím). Moc se mi líbil. Asi proto, že sama mám problémy se spaním, akorát na rozdíl od hlavní hrdinky alespoň trochu spím. Jinak ten otevřený konec mi vůbec nevadil, ba naopak. Myslím, že otevřené konce jsou mnohdy lepší. Člověku pak zbude prostor pro fantasii. A pokud jde o využití námětu nějak s tím nemám problém. Pro mě kolem 95% spisovatelů jsou na tom mnohem hůře.

    OdpovědětVymazat
  6. Proč na základě vlastních očekávání negativně hodnotit knihu? Říká se, že u psaní povídek se pozná genialita autora. Pro mě byl Spánek promyšleným příběhem s jasným poselstvím. Pro lepší pochopení bych doporučovala si knihu přečíst za několik let :)

    OdpovědětVymazat