Nečekaný večer po dickensovsku

Byl to hektický večer. Vařila jsem svou první polívku, připravovala se na schůzku, do toho se mi kupilo čím dál tím víc odkládaného učení. Jen tak letmo jsem mrkla na Facebook a ejhle - jedna blogerka na facebookové skupině Knižní bloggeři a jejich pravidelní čtenáři napsala status, že prý má dva nevyužité lístky na předpremiéru Vášně mezi řádky ve Slovanském domě, která začíná za dvě hodiny.


Bylo jasno. Místo vydatné polévky se nakrmím nachos z kina, schůzku posunu, při testu budu spoléhat na chytřejší kamarády. Vášeň mezi řádky prostě musím vidět! Stačilo mi vědět, že je to o Dickensovi. Nic moc víc jsem před začátkem filmu netušila. Dokonce jsem si nestihla pustit ani trailer. Až takhle to tedy mělo být napínavé.

Předpokládám, že autora Vánoční koledy, Nadějných vyhlídek a Davida Copperfielda není třeba zdlouhavě představovat. Jistě jste o něm slyšeli minimálně na střední. Já jsem četla kus Copperfielda a úryvek z Nadějných vyhlídek - bohužel, v kině jsem si pak připadala trochu jako barbar, kolemsedící totiž znali Dickensovu tvorbu mnohem lépe. Na dámských záchodech se po filmu o filmu zuřivě debatovalo a dvě dámy dokonce citovaly úryvek z nějakého jeho díla. Klobouk dolů, teda! Zastyděla jsem se a hodlám svou neznalost napravit. Co myslíte, kterou knížkou od něj bych měla začít? : )


Podle krátkého úryvku na ČFSD jsem byla informovaná, že to nebude o Dickensově životě, že to bude o jeho náctileté milence herečce, s níž celé roky udržoval poměr. Literatura + romantika? Hrňte to sem! Jenže se hned na začátku ukázalo, že to bude něco úplně jiného, než jsem očekávala.


Charles Dickens je v podání Ralpha Fiennese svižný čtyřicátník s hromadou dětí a zakaboněnou manželkou. Zcela nečekaně zahoří láskou k mladinké herečce Ellen Ternarové a i přes její nesouhlas a tehdejší upjatou dobu spolu začnou žít. Na hromádce. Protože rozvod s manželkou samozřejmě nepřichází v úvahu. Kdo by ovšem čekal vášnivou romanci, ten by měl jít o dům dál. Film je geniálním předobrazem tehdejší anglické společnosti, kde každý dbal na dobré mravy a slušné vychování, kde byla každá emoce zadupaná hluboko pod povrch, kde ženy neměly právo rozhodovat o tom, co chtějí. 


Celé je to takové sofistikované, myslím, že pro každého intelektuála je tohle povinný film. : ) Ale i já, mainstreamová duše, jsem se v tom filmu našla. Možná proto, že prostě miluju literaturu a miluju slova - několik trefných úryvků z Dickensova díla opravdu dovede člověka rozechvět. Několikrát jsem na internetu četla mezi názory diváku, že je to nuda, že se tam nic neděje, že ty dlouhé scény plné mlčení jsou k nevydržení. Hm, tak pro milovníka adrenalinových akčňáků jistě. Myslím ale, že spoustu z těch lidí se na ty scény nedívalo pozorně. Odehrávalo se tam přece tolik emocí! Něha, touha, chtíč, vášeň, zloba, vyčítání, pýcha, smutek... Nedokážu pochopit, jak se u toho filmu mohl někdo nudit. Navíc se tam občas něco "na první pohled" dramatického stalo; všimla jsem si, že režisér (shodou okolností také Ralph Fiennes) má zajímavou tendenci předvést divákovi něco hrozivého nebo šokujícího s takovou podivnou samozřejmostí, že si až tak za vteřinu potom, co je záběr už pryč, uvědomíte, na co příšerného jste se to vlastně podívali.


Je to takový elegantní a oduševnělý film, který se podle mě nestane zrovna masově populární, ale myslím, že by ho minimálně bookloveři mohli ocenit. A mimochodem, ta křesílka před Cinema City ve Slovanském domě jsou boží.

Share this:

, , ,

KONVERZACE

12 x byl okomentován tento příspěvek:

  1. Já jsem četla, že někomu se to nelíbilo tak moc, že odcházel z kina!!
    Tak jsem ráda, že konečně čtu nějaký pozitivnní názor :-D Super, že se Ti film líbil!:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jó, to je fakt, všimla jsem si, že pár lidí odcházelo -> což mi teda přijde hrozně neslušné, mimochodem (i v kině).

      Vymazat
  2. Když jsem viděla první obrázek, uplně jsem se lekla, že jsem přišla o výlet do Austenlandu nebo tak něco :-) Na film koukat nebudu, ale Malá Doritka i David Copperfield se mi líbil, Vánoční koleda je klasika, Pickwickův klub se dá asi taky číst jen po částech, víc nemám zkušenost :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. O případné výletě do Austenlandu dám zavčasu dopředu vědět! :D

      Vymazat
  3. Pěkná fotka! :) A článek taky, ani já o tomhle filmu vůbec nevěděla... Do kina nejspíš nepůjdu, ale až bude možnost (a zase jsme u toho pirátství, no jo...), asi se podívám. :)

    OdpovědětVymazat
  4. Taky jsem včera na filmu byla :) A ať si lidi říkají o nudě, co chtějí, mně se to líbilo. Asi je to i tím, že tenhle druh filmů mám prostě ráda. Period Dramas se mi zamlouvají hlavně díky atmosféře a tady na mě skutečně dýchla viktoriánská Anglie. :)
    Pokud jde o Dickensovy knížky... Rozhodně bych ti doporučila Vánoční koledu, to je jednoduše klasika. Mám ráda i Malou Doritku a Nadějné vyhlídky. Nicméně je lepší se na Dickense tak nějak psychicky připravit. Přestože má obvykle šťastné konce, nebývá to moc pozitivní četba.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To jsem ráda, že s kámoškou nejsme jediný, komu se ten film zamlouval! : )
      Asi začnu těma Vyhlídkama, díky za tipy. : )

      Vymazat
  5. Zrovna dneska jsem si všimla, že ode dneška je premiéra! Jinak jsem po skvělém zpracování Malé Dorritky přečetla knihu a nepřišla mi nijak zvlášť zajímavá. Ta doba je mi sympatická, ale jeho dílo tedy ne, to raději některou z jeho ženských současnic. Tohle bych ale chtěla vidět, Ralph Fiennes (ačkoli je to Voldemort) v dalším historickém filmu!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Voldemort tam byl děsně charismatickej fešák! : ) A vtipnej. Skoro jako v Harrym Potterovi. :D

      Vymazat
  6. Já četla Nadějné vyhlídky jako první, taky Oliwera Twista, ale ty Vyhlídky se mi líbily více, jsou až místy fantazijní.. nebo tak mi přišly některé věci, místa..S tou knihou jsem se zamilovala do Dickense.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky za tip, asi je zkusím jako první. : )

      Vymazat