Láska může být i na obtíž

Německý spisovatel Daniel Glattauer se proslavil epistolárními romány Dobrý proti severáku a Každá sedmá vlna. Já jsem si od něj nedávno přečetla knihu Navždy tvůj v elektronické podobě. Velice (a nečekaně) zajímavá knížka.

Navždy tvůj se zpočátku jeví jako povrchní románek s jednoduchou zápletkou. Majitelku obchodu s lampami Judith svede náhoda dohromady s pohledným a vtipným, avšak stále ještě nezadaným, čtyřicátníkem Hannesem. Jeho nesmírná láska ji ovšem po chvíli randění začne dusit, a proto se rozhodne dát mu kopačky. Až doposud to vypadá na lehce humornou a lehce červenoknihovní záležitost. Jenže vzápětí to nabere zcela jiné obrátky.


Hannes se nenechá jen tak jednoduše odradit a začne Judith pronásledovat. Dusí ji, i když už nejsou spolu. Stalking. Halucinace. Drama. Šikana. Z nijak zvlášť zajímavého románu se najednou vyvrbí napínavý skorothriller. Fascinující proměna. Druhá část příběhu se mi zamlouvala mnohem víc. Daniel Glattauer vypustí svého spisovatelského ducha a nechá ho, aby se volně rozletěl do neznáma. Alespoň tak mi to připadalo. Opravdu dobře promyšlený příběh kazí jen závěr. Ale to je můj problém - mám ráda otevřené konce, takové, které mi dovolují, abych dala rozlet své fantazii a domyslela si, jak by to asi mohlo dopadnout, abych mohla vymyslet nejlépe alespoň dvě různé verze závěru. Tady je to strašně uťaté a navíc to rozhodně neskončilo podle mých představ. Glattauer měl skvělou možnost příběh skvěle ukončit v nejlepším - ale podle mě to na konci pěkně zvoral.



Čtivá sázka na jistotu


Hlavní hrdinka Judith je ze začátku taková nemastná neslaná, ale společně s výrazným zlepšením druhé části knihy se i ona stávala čím dál tím víc sympatičtější. Sice jsem tak trochu doufala, že se ukáže, že ona je ten negativní prvek, ten záporák - možnosti by na to byly - ale i tak jsem s ní byla vcelku spokojená. Celý příběh je odvyprávěn z jejího pohledu, i když v er-formě, a má vcelku příjemný spád. Čte se to samo, i když to není úplně hltací záležitost, ale nikde žádný zádrhel. Kromě Judith hraje důležitou roli také Hannes, zlo převtělené za dobro, který mi byl, upřímně, vcelku lhostejný. V Navždy tvůj podle mě totiž hraje podstatnější roli to zhmotnění Hannese v Judithině mysli, samotná postava Hannes zase až takovou důležitost nemá.

Knížka podle mého názoru nemá hloubku v tom smyslu, že by autor chtěl jejím prostřednictvím předat čtenářům nějaké závažné poselství - jako že stalking je stále aktuální problém mnoha žen. Na druhou stranu jsem postrádala ten komický prvek, abych mohla prohlásit, že je to odlehčené a pobavíte se u toho. No a chybí tomu i pořádná detektivní náplň - i když, vlastně se tu jeden rádoby detektiv objeví. Navždy tvůj bych charakterizovala jako příjemného společníka na deštivé odpoledne. Je to kniha, která ve vás nezanechá výraznější dojmy, ale je to sázka na jistotu co se týče čtivosti a zajímavého příběhu.


Navždy tvůj (Ewig Dein) / Daniel Glattauer / Lenka Šedová / 2013
Za recenzní kopii děkuji nakladatelství Host.

Komentáře

  1. Mně tahle knížka trochu zklamala. Ne že by byla špatná... Je prostě jen taková průměrně dobrá a být od jiného autora, tak ji asi budu hodnotit i lépe, ale vzhledem k tomu, že jí napsal Glattauer, čekala jsem víc. Těmi svými epistolárními romány si mě zkrátka omotal kolem prstu. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No, možná se někdy alespoň k Dobrý proti severáku taky dostanu. Jednou, až nebudu mít co jiného číst. Třeba tak za pět, deset let, možná. :D

      Vymazat
  2. Já jsem četla Dobrý proti severáku, které mi přišlo vcelku zajímavé myšlenkou a docela dobře zpracované oddechové čtení. A hlavně to mělo báječný konec, který myslím, že by se ti líbil vzhledem k tomu, co píšeš :) To ale Glattauer pokazil v Každé sedmé vlně, což je vlastně ulepené a přeslazené pokračování, které sepsal na popud fanoušků nespokojených s otevřeným koncem první knihy... A to mě odradilo od jakýchkoli jeho dalších knih. O téhle píšeš docela pěkně, ale stejně za tím cítím něco, že by se mi to nelíbilo, dává to smysl?:D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dává to smysl, je to dokonce přesně tak. ;)

      Vymazat
  3. To je takový ten případ knihy beze smyslu, bez žánrového zařazení, o které si zkrátka každý může co chce :)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat