Dante a bioteroristi míří k dystopii

Je tu další bestseller od Dana Browna, který vytvořil legendárního profesora a symbologa Roberta Langdona. Jistě vám ho nemusím nijak představovat. Pokud jste se s ním ještě nesetkali v knihách, tak jste už dozajista měli tu čest ve filmových adaptacích. Třeba v proslulé Šifře mistra Leonarda nebo v Andělé a démoni. Někde určitě.


Taky proto mám Langdona ve své mysli neustále zafixovaného jako Toma Hankse. V románu s názvem Inferno se neohrožený profesor dostává do potíží ani sám neví jak - probudí se pod sedativy v nemocnici, jakási rozježená žena se ho chystá zabít, nebýt pohledné doktorky (a skrytého génia) Sienny, která mu pomůže utéct, už by bylo po něm. Postupně se dozvídá, že celý ten zmatek má co dělat s nějakým tajemným společenstvím, Světovou zdravotnickou organizací (jinak známou WHO) a taky s jedním z nejslavnějších renesančních umělců. Dantem Alighierim. Škoda, že Langdon momentálně prodělává takovou malou amnézii a nemůže si vzpomenout, co se s ním dělo posledních 48 hodin. A nebyl by to samozřejmě správný román od Browna, kdyby se neodehrával v nějakém historicky půvabném městě. Tentokrát si autor vybral Florencii, Benátky a... někdejší hlavní město Byzance. Hádejte, které to je.



Brown smáčí kotníky ve sci-fi


Podle mě nejdivnější román od Browna. Přečetla jsem Šifru, Anděle a Démony, Digitální pevnost a Ztracený symbol - řekla bych, že po čtyřech knížkách už mě spisovatel ve svém zajetém stylu moc nepřekvapí, ale kupodivu se mu to povedlo. Hlavně tím, že mě prvních sto stránek román vůbec nebavil. Nemohla jsem se do něj začíst, bylo to takové kostrbaté a nanicovaté. Ta správná čtivost, na kterou jsem se nejvíc těšila, se dostavila až za polovinou knížky. Zklamání.

Tak trochu na vážkách jsem ze samotného příběhu. Že Brown umí spojit i nespojitelné už víme. Tentokrát se pokusil dát dohromady Alighierovu Božskou komedii a fanatické bioteroristy. No... popravdě to trošku skřípe. Místy je to jaksi přitažené za vlasy. Když jsem poprvé přečetla Šifru mistra Leonarda, hned jsem začala prohledávat historické knihy a internetové stránky, abych se dopídila, jak to skutečně mohlo být, chtěla jsem znát další fakta, byla jsem nadšená a oslněná tou Brownovou troufalostí. Tentokrát ne. I když závěr knížky je i se svými důsledky daleko víc šokující. 

Autor totiž zachází daleko za hranice klasické beletrie a noří se - nebo spíš jen tak smáčí kotníky - ve futurologické science fiction. Přijde mi, že už tak je Langdon dost v pohodě na to, co zažil v předchozích knihách (A fascinuje mě, že už se k tomu alespoň ve svých myšlenkách nevrací! Hlavně že ty školní přednášky si přehrává pořád dokola.) a nechápu, jak by mohl normálně žít dál. S tím, co se na konci knihy dozvěděl. Takže jestli tohle není poslední kniha o Robertu Langdonovi, tak se z Dana Browna stává pisatel dystopií.



Superman křížený s geniálním kunsthistorikem


Co se týče samotné postavy Langdona, tak - dá se to. Zvykla jsem si na něj a mně osobně přijde pořád hrozně sympatický. Nevadí mi, že je to občas tak trochu superman křížený s nejchytřejším kunsthistorikem na světě, to už jsem skousla během první knížky. Když tohle pominete, můžete si s Langdonem dokonce užít i nějakou tu legraci - v Infernu je poměrně vtipný a semtam dokonce lehce kousavý. Velké plus za to! Na druhou stranu je tu "Langdongirl" (jak trefně poznamenali na iLiteratuře.cz) Sienna Brooksová, která mi tedy na nervy lezla opravdu parádně. Když ony jsou všechny ženské kolem Langdona takové... neuvěřitelné.

Čte se to dobře, i když některé oddíly, ve kterých Langdon vysvětloval střípky z historie, mi přišly zbytečné, protože té jejich dobrodružné výpravě zvlášť nepomáhaly. Vlastně vůbec mi přišlo, že se teď hlavní postavy plahočily po různých evropských městech úplně zbytečně. Při finálním odhalení si může leckterý čtenář připadat ošizený. I když, aspoň se můžete jaksepatří vcítit do hlavního hrdiny. Každopádně, jak už jsem varovala na začátku, bůhvíproč to není tak čtivé jako ostatní Brownovy knížky, jako by autor ze začátku nemohl pořádně popadnout dech, rozepsal se pořádně až v druhé polovině knihy. Píše jednoduše, nijak vzletně, celkem obyčejně, ale funguje to.

Na čtenáře se, tak jak je to v Brownových knihách zvykem, opět valí úctyhodné množství zajímavostí z historie, umění a filozofie. I kdyby pro nic jiného, myslím, že jen díky tomuhle má kniha svou nepopiratelnou hodnotu. Do beletrie přesazená fakta mám v oblibě. Ráda se při čtení dozvídám něco nového. Faktem ovšem tentokrát taky je, že Inferno za svými staršími sourozenci, co se příběhu týče, trochu pokulhává. 


Inferno (Inferno) / Dan Brown / Michala Marková, David Petrů / 2013
Za recenzní výtisk děkuji knihkupectví Martinus.cz.

Share this:

, , , , , ,

KONVERZACE

10 x byl okomentován tento příspěvek:

  1. Díky za recenzi. Já jsem četla jen Šifru, vcelku se mi líbila, ale k dalším dílům jsem se nedostala. Moji rodiče ale přečetli od Browna zatím snad všechno, tak uvažuji, že bych jim Inferno dala k Vánocům.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Myslím, že Inferno určitě ocení víc milovníci Dana Browna, takže je to určitě fajn vánoční dárek. ;)

      Vymazat
  2. Mě se kniha moc líbila. Četla jsem kritiku kde autor vyslovil názor, že to je nej kniha o R.L. ale s tím tedy moc nesouhlasím. Chvílemi to bylo opravdu až neuvěřitelné, ale já hltala každé slovo. Z mého laického pohledu a přenesení příběhu do skutečného života mě nejvíc opravdu nadchla Šifra. U té jsem si opravdu řekla, ano tak to mohlo být. U Inferna mě rozuzlení opravdu nějak šokovalo a nechci si ani připustit, že by se to mohlo v reálném světě stát.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jako nej kniha mi to určitě nepřišlo. :) A máš pravdu, jakkoli byli jeho předchozí knihy dogmata vyvracující a šokující, pořád to bylo zvláštním způsobem logické a přijatelné. Ale tohle už byla prostě trochu dystopie.

      Vymazat
  3. knížky jsem nečetla, viděla jsem jen šifru a andělé.. ale filmy jsou moc dobrý, takže hádám se knížky jsou ještě lepší, a po přečtení tvojí recenze se do toho čtení asi vrhnu:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jestli se ti tyhle příběhy zamlouvají, hádám, že nebudeš zklamaná ani z téhle knížky. ;)

      Vymazat
  4. Mám možná trochu zvláštní otázku, ale jak velká část příběhu se odehrává ve Florencii? Četla jsem Šifru a Andělé a démoni a popravdě mě to moc nezaujalo, takové na jedno brdo. Ale zbožňuji Florencii a jestli je pro příběh nějak více důležitá, tak bych tomu dala šanci :-) Díky za odpověď. M

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pokud zbožňuješ Florencii, tak je to pro tebe to pravé ořechové. ;) Odehrává se tam zhruba něco přes polovinu příběhu a pro děj je opravdu důležitá. Navíc pokud se tam vyznáš, určitě ti bude knížka bližší už jen tím, že hlavní hrdinové budou pobíhat po místech, která znáš. ;)

      Vymazat
    2. Tak to jsi mě pěkně nalákala, dám Brownovi tedy ještě jednu šanci :-) Díky

      Vymazat