Můj svatý grál mě trochu zklamal

Ještě nikdy jsem se do doporučené četby nepouštěla s takovou chutí. Aby taky ne, když jste vášnivý milovník knih a dostanete za úkol prostudovat knihu s názvem Dějiny čtení. To je doslova jako splněný sen. Bohužel jsem byla asi nadšená až příliš.

Tajemství lidstva


Dějiny čtení od Alberta Manguela spadají do sekce Teoretická knihovna v nakladatelství Host, která vychází ve spolupráci s Katedrou české literatury a literární vědy na Filozofické fakultě UK. Patří ovšem k té populárnější literatuře z daného výběru. Je to poměrně objemná kniha (cca 500 stran) líčící vše důležité co se týká čtení v průběhu světových dějin. Dozvíte se, jaký je rozdíl mezi hlasitými a tichými čtenáři. Jak se správně učit číst, jak důležité jsou obrázky v textu a tvar knihy. Jestli existuje nějaké zakázané čtení a jak se bude číst v budoucnosti. A spoustu, spoustu dalšího.

Upřímně, vážně mě fascinuje, že někdo dokáže napsat tak tlustou knížku jenom o čtení. Fakt. Protože pro mě to byla vždycky tak trochu samozřejmá věc, už od té doby, co jsem se to naučila. Prostě umím číst. Hotovo. Žádné velké štráchy s tím. Ale Alberto Manguel pokládá čtení za bezmála posvátnou věc, za něco, co je třeba si hýčkat a chránit a být na to jaksepatří hrdý. To se mi líbí. Nikdy mě nenapadlo brát čtení jako nějaké tajemství lidstva předávané po pokolení. Nikdy jsem neměla potřebu pozastavit se nad tím, co za superúžasnou věc to vlastně umím. Až teď.


Co se mi obzvlášť líbilo, byly ty maličkůstky, co Manguel zmiňoval v knížce, které čtení jako takové dělají ještě hezčím. Třeba lehké bušení dešťových kapek na parapet. Zvuk hromu a blesku při bouřce. Šustění stránek při otáčení. Vůně nové knihy a vůně čaje s citronem, který jste si ke čtení uvařili. Tohle všechno Dějiny čtení nesmírně obohacuje, i když jim to zároveň ubírá na takové té "učebnicovosti". Ale to mě tedy nevadí, naopak, byly mi tím sympatičtější. Není pravda, že víc se toho dozvíte z knížky, které se od začátku až do konce tváří jako ta nejchytřejší učebnice.



Moc rozvláčné a starověké


Vadily mi ovšem ty zastávky ve starověku. Starověku bylo v knížce prostě až přespříliš. Pořád samý Aristoteles a Platón a Aristoteles a Sokrates... Jasně, občas byl taky zmíněný Guttenberg (a taky ještě spoustu jiných filozofů, literátů a slavných redaktorů), ale těch starověkých učenců jsem měla už v druhé kapitole plné zuby. Dějiny přece nezahrnují jen starověk, středověk a renesanci, že. Já bych si naopak ráda přečetla něco o tom, jak pěkně se četlo v kavárničkách 20. let minulého století. Zmínky o Borgesovi, se kterému Manguel nějakou dobu předčítal (a díky tomu se vlastně začal zajímat o čtení jako takové), mi naopak ale přišly zajímavé, i když jich tam taky bylo hodně - ale nevytáčely mě tak, jako antičtí páni filozofové.


Když to vezmu kolem a kolem, dala by se knížka v pohodě zkrátit na polovinu. Osekala bych něco málo z vyprávění o tom, jak si asi četl doma Platón nebo Sokrates a taky bych vynechala všechno to povídání o tom, co (nedůležitého) se stalo někde v nějakém malém francouzském městečku, kde Manguel žil. Lépe řečeno, vynechala bych všechno, co se týče podobných záležitostí. Chtělo by to zestručnit, přidat tempo, ubrat rozvláčnost. Hned by to bylo čtivější. A záživnější. Přiznávám, že jsem u Manguela občas tak trochu usínala. A přitom jsou to Dějiny čtení, propánakrále. Tedy pro mě něco jako svatý grál. Aspoň jsem si to myslela.

Dějiny čtení (A History of Reading) / Alberto Manguel / Olga Trávníčková / 2007

Komentáře

  1. Já mám podobnou zkušenost s Manguelovou knihou Knihovna v noci, jako člověk studující knihovnictví jsem se moc těšila, ale dopadlo to stejně. Píše příliš rozvláčně, zabíhá do zbytečných detailů a kvůli tomu vynechává jiné zajímavé aspekty tématu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To mi ani neříkej, Knihovnu v noci si mám do školy přečíst taky! :)

      Vymazat
  2. To já tuhle knihu čtu na přeskáčku. :) Čas od času si ji vezmu do ruky a listuji, dokud nenajdu něco, co by se mi mohlo líbit. Ale souhlasím, některé ty pasáže jsou dost rozvláčné...

    OdpovědětVymazat

Okomentovat