Seznamte se s (Ne)obyčejným klukem

sobota 28. září 2013

Tak mě napadá, že už možná nastal konec éry severských detektivek a erotických románů. Teď letí příběhy o neobyčejných dětech. Nejdřív jsem se potkala s Nepolepšitelnými dětmi od Maryrose Woodové, potom s Rose Edelsteinovou a jejím Citronovým koláčem od Aimee Benderové. A teď jsem se díky R. J. Palaciové seznámila s Augustem Pullmanem - (Ne)obyčejným klukem.


Jste Auggie i Via


Auggie Pullman si o sobě myslí, že je docela normální desetiletý kluk. Jeho okolí má o něm ale docela jiné mínění. Kvůli vzácnému genetickému onemocnění má August znetvořený obličej. Děti v jeho věku na to mají vlastní označení: Krysa. Ošklivec. Mumie. Zrůda. Život s takovým handicapem samozřejmě není nic jednoduchého. Dokud ho učila máma doma, šlo to, ale Auggie se rozhodl absolvovat pátou třídu ve škole. 

Tyhle velké změny v Augustově životě se dotknou celé řady lidí a my se můžeme vžít do pocitů každého z nich, protože každou chvíli vypráví příběh někdo jiný. Celou dobu se Palaciová drží ich-formy, ale sledujeme Augustův život chvíli očima jeho starší sestry Vii, spolužáka Jacka nebo kamarádky Summer. S touhle knížkou se prostě ani na malou chviličku nenudíte. Autorka naštěstí skvěle zvládá psát jako kluk i jako holka, je to dokonale uvěřitelné. Prostě když čtete příběh a jste zrovinka Auggie, věříte tomu. Za malou chvíli jste Via. Žádný problém.



Příliš velký happyend


Díky tomuhle originálnímu střídání vypravěčů máte možnost pozorovat, jaké dopady má Augustovo postižení nejen na členy jeho rodiny, ale i na kamarády ve škole. Zprvu litujete jen Augusta, než si uvědomíte, jak se s tím musí vyrovnávat jeho matka nebo sestra. Není to jednoduché. Je to obdivuhodné. Chvílemi mi šel z příběhu mráz po zádech. Vážně. Donutí vás zamyslet se nad tím, jaké máme štěstí, že vypadáme, jak vypadáme, ačkoli s tím tak strašně často nejsme spokojení. A přitom to není laciné. Prostě normální život neobyčejného kluka.

Autorka se dokázala vážně skvěle přizpůsobit myšlení jedenáctiletého kluka i patnáctileté slečny. Poznáte rozdíl nejen v tom, jak postavy uvažují, ale i ve stylu psaní. Nejvíc znát to je, když sledujeme děj očima Justina, Viina přítele. Má úplně jiné uvažování než zbytek hrdinů, objevuje se tu takové to nabalování jedné věty na druhou a je to příjemná změna oproti tomu, jak jednoduše všechno vypráví třeba takový August.

Nadšení z knihy mi trochu pokazila jedna ze závěrečných scén, ukončení školy, která byla na můj vkus až příliš americky happyendová a slzy ždímající. Skoro jsem se bála, že se najednou objeví zázračný lék na Auggieho genovou prohru v loterii, ale až tak daleko naštěstí autorka nezašla. Nicméně navzdory tomuhle drobnému nedostatku (Ne)obyčejný kluk stále patří mezi to nejlepší, co jsem za poslední dobu přečetla.


(Ne)obyčejný kluk (Wonder) / R. J. Palaciová / Renata Greplová / 2013

Nedokonalý citronový koláč stejně chutná skvěle

pondělí 23. září 2013

Když jsem dočetla Zvláštní smutek citronového koláče, byla jsem totálně, naprosto a absolutně nadšená. Vau. No páni. Tyjo. Chci další takovou knihu! Knihu plnou laskavého vyprávění, nabitou nezměrnou fantazií. Musela jsem to nadšení z Citronového koláče nechat pár dní odeznít, jinak by tahle recenze byla jen variací na různá synonyma ke slovu "dokonalé". 

Jak se Oliver Tate snažil zachránit manželství svých rodičů

sobota 21. září 2013

Ponorka. Příběh, který možná znáte z filmového plátna pod názvem Jmenuji se Oliver Tate. Knížka, která mi okamžitě připomněla jiný, velice slavný příběh. Hlavní hrdina Oliver Tate se v mnohém podobá ústřední postavě knihy Kdo chytá v žitě.

Nepředvídatelný Folný vás provede všemi vrstvami Buzíčků

pátek 20. září 2013

Už ani nevím, kdy jsem naposledy četla něco ze současné české tvorby, což je docela ostuda. Díky Martinus.cz se mi nakonec podařilo získat knížku, která má potenciál rozvířit české literární vody, občas poněkud stojaté. Zaujala mě už jen svým názvem. Je to sbírka povídek, jmenuje se Buzíčci a napsal ji Jan Folný.

Latest Instagrams

© What Jane Read. Design by FCD.