Kniha, kterou zhltnete naráz nebo nikdy nedočtete do konce

Mám pocit, že jsem se dostala do takového podivného kruhu - své dny teď trávím v drtivé většině zavřená v nemocnici, kde brigádničím a když přijdu večer utahaná domů, zvládnu tak maximálně otevřít Bloglovin a projet nejnovější články u ostatních blogerů a závidět jim, že mají čas je psát. Nemám čas ani sílu na vymýšlení vlastních článků. Doufám, že se to v nejbližších dnech změní a můj blog zase trochu víc obživne.

Během dne ovšem čtu hodně a s chutí. Mimo jiné se mi do cesty připletl Svět podle Garpa. Je to taková klasická neklasická četba. Do pěti set stran je tu namačkán celý životní příběh fiktivního spisovatele T. S. Garpa i jeho nejbližších rodinných příslušníků. Falešná biografie je natolik zvláštní a zajímavá, až máte skoro chuť najet na stránky nějakého internetového knihkupectví a zjistit si, jestli třeba fakt náhodou nemají v nabídce i jeho Svět podle Bensenhavera.


Uvěříte neuvěřitelnému


Je to místy tak šílené, že tomu ani nebudete mít problém uvěřit. Takhle by se velmi stručně dala shrnout rozsáhlá biografie, která Irvingovi zajistila věčné místo na spisovatelském výsluní. V knize se dozvíte, že byl T. S. Garp počat celkem netradičně, zjistíte, proč se vlastně stal spisovatelem, jaký byl v dětství a jaký v dospělosti, jak ho ovlivnila matčina biografie Sexuálně podezřelá a jaký na něj měl dopad život mezi transsexuály a stoupenkyněmi Ellen Jamesové. Sledujeme také životní osudy Garpovy matky Jenny a jeho vyvolené ženy Heleny. V druhé půlce knížky značnou část příběhu okupují Garpovy děti a také významná postava transsexuálky Roberty.

Je to kniha, kterou buď zhltnete celou naráz a nebo ji nikdy nedočtete do konce. Nehodí se pro každého a myslím, že se najde spousta těch, kterým prostě "nesedne". Ne kvůli tomu, jak Irving píše - naopak, je to čtivá a jednoduše psaná záležitost - spíš kvůli tomu, jakými tématy se zaobírá a taky kvůli faktu, že se v příběhu dost často od hlavního tématu někam odbíhá. Kniha má ohromný přesah do politiky, filozofie, náboženství, gender a vlastně i sportu a školského systému vzdělávání. V tom tkví její přednost a zároveň i kámen úrazu, protože při čtení se sice dozvídáte spoustu nových a zajímavých věcí, ale ony se tak nějak neustále pletou do té hlavní dějové linie, a to může být občas až otravné.


Katastrofický a skandální Forrest Gump naruby


Hlavní hrdina je neskutečný. Nereálný. Je vám jasné, že takový člověk prostě neexistuje a přesto máte neodolatelnou chuť hledat v regálech knihovny jeho jméno pod "G". Leckdy mi připomínal takového Forresta Gumpa naruby - zatímco Gump vždy na problémy nahlížel zjednodušeně, Garp se je naopak většinou snaží dramatizovat a ještě víc komplikovat. Jistě k tomu přispěla i jeho matka Jenny, jejíž povaha se rovněž vymyká tomu, co známe z běžného života, ale je přece jen trochu uvěřitelnější. Já si zamilovala klidnou a trpělivou Helenu, která se svým jemným ironickým humorem vždycky věděla, co správného v danou chvíli zrovna pronést.

Ještě jednou typickou věcí se příběh vyznačuje - dějí se v něm katastrofy. Vážně, když si říkáte, že už to horší být nemůže, přijde další rána pro Garpovy. Jsou to nehody leckdy velmi bizarní, týkající se členů rodiny, a mají pro ně veskrze hrozivé následky. Ta poslední nehoda, jenž byla takovým vyvrcholením všech předchozích, už mě ovšem ani nepřekvapila. Dřív nebo později si zvyknete i na nepředvídatelné pohromy. Musím ovšem říct, že jakkoliv to bylo někdy přitažené za vlasy, neměla jsem sebemenší problém uvěřit, že takhle by to doopravdy mohlo být, že tolik hrůz se může stát jedné malé rodině. Možná proto, že Irving je opravdu dobrý spisovatel a jeho velkou předností je vylíčit situaci tak, jako by se odehrávala přímo před ním.

Na sklonku 70. let se Svět podle Garpa stal hitem. Dokonce takovým, že mnozí jeho fanoušci demonstrovali své nadšení tričky s nápisy jako "Věřím v Garpa" nebo "Pozor na Spodního výra". Svým způsobem je to dost skandální příběh. Doporučuji ho lidem s otevřenou myslí, těm, kteří dokáží předsudky, s nimiž obvykle vyrůstáme, hodit za hlavu a užívat si skvělý literární zážitek naservírovaný jedním z předních amerických spisovatelů.


Svět podle Garpa (The World According to Garp) / John Irving / Radoslav Nenadál / 2008
Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Odeon.

Komentáře

  1. Rada by som si ju prečítala, má aj krásnu obálku :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je pravda. ;) Ale taky hrozně "křehkou" vazbu, je to vidět na té druhé fotce, už někdy v půlce čtení jsem ji musela slepovat, protože jakmile jsem ji jen trochu ohnula, hned mi z ní začaly padat listy. :)

      Vymazat
    2. Tak toto sa mi tiež stalo pri jednej knihe... Známi sa pýtali, čo som s ňou urobila, lebo dobre vedia, že ja si knihy vážim :D No nič som nezmohla proti nekvalitnej väzbe, takže aj ja som ju potom musela zlepiť :D čo sa mi ale vonkoncom nepáčilo :)

      Vymazat
  2. snad moje nejoblibenejsi kniha. pamatuju si naladu kazdeho letniho dne straveneho s Garpem, at je to treba 8 let zpet

    OdpovědětVymazat
  3. Svět podle Garpa jsem četla do školy, měli jsme ho v povinné četbě, tak jsem uvažovala, že bych si ho zapsala do maturitního seznamu. Nakonec mě od toho ale odradil právě ten zamotaný příběh. Souhlasím s tím, že tu knihu buď přečtete na jeden zátah nebo nikdy...úplně vidím, že kdybych si dala třeba týden přestávku, tak už bych prostě nezačala. Nakonec jsem ji dočetla (i když za docela za dlouhou dobu) a vážně se mi líbila. Tím, že je ta kniha tak dlouhá, tak vám postavy opravdu přirostou k srdci.:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Svatá pravda, postupně mi přišly všechny postavy blízké. Možná právě proto jsem tak ostře vnímala všechny ty nečekané hrůzy, co se většině staly.

      Vymazat
  4. Já jsem ho přečetla až na podruhé, ale musím říct, že obecně Irving není zrovna můj oblíbený autor. A jinak jsem ráda za toho "Forresta naruby", taky jsem z toho měla takový dojem.

    OdpovědětVymazat
  5. To už je let, co jsem ji četla.. Ale je natolik zapamatovatelná, že bych pořád byla schopna odříkat cca polovinu knihy. Tolik bizarních situací se na papíře jen tak nenajde:) Veronika

    OdpovědětVymazat
  6. Mám dojem, že John Irving je autor, kterého buď člověk miluje nebo není schopen dočíst první kapitolu. Garp je skvělá kniha i Pravidla moštárny nebo Modlitba za Owena Meanyho, ale třeba u Dokud tě nenajdu jsem měla pocit, že snad nedočtu do konce a to nejen proto, že má asi 800 stran :-) I tak jsem jeho fanda.

    OdpovědětVymazat
  7. Mám dojem, že John Irving je autor, kterého buď člověk miluje nebo není schopen dočíst první kapitolu. Garp je skvělá kniha i Pravidla moštárny nebo Modlitba za Owena Meanyho, ale třeba u Dokud tě nenajdu jsem měla pocit, že snad nedočtu do konce a to nejen proto, že má asi 800 stran :-) I tak jsem jeho fanda.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat