Nesbøho Švábi jsou napínaví, navzdory škrobeným dialogům

Taky se vám stává, že máte prostě takové období, kdy si vás určitý knižní žánr sám vyhledává? Já teda jo. Zrovna teď. Ne že bych se těm drsným detektivním příběhům nějak bránila, ale sama po nich rozhodně nepátrám. Nakonec jsem z nich ale vždycky nadšená. Jako třeba teď z nového a mého úplně prvního Joa Nesboho.

Severská detektivka teď byla v kurzu stejně jako padesát odstínů čehokoliv. Nutno ovšem říct, že si vedla o dost líp než erotické románky. Já osobně mám k bestsellerům obecně většinou nedůvěru, protože z poloviny jde o velkou nafouknutou bublinu. Nepředpokládala jsem, že Nesbovky budou něco dechberoucího. A taky že ne. Vážně to není nic oslňujícího. Ale dobře se to čte, je to napínavé a do poslední chvíle nevíte, kdo je vrah - což jsou základní ingredience kvalitního detektivního románu.


Čtivost neohrožují ani škrobené dialogy


Hlavní hrdina 2. dílu severské krimisérie, detektiv Harry Hole, je povolán do Thajska. Někdo tam zavraždil norského velvyslance. Policie chce někoho schopného, ale ne příliš schopného - na to se skvěle hodí detektiv, který vyřešil už kupu případů, ale momentálně se potácí v alkoholické depresi. V cizokrajném prostředí se pomalu rozvíjí spletenec intrik nejen na velvyslanectví, ale i mezi velikášskými byznysmeny a tajemnou thajskou mafií.


Nejsem na akční příběhy. Vůbec ne. Jakmile se někde moc běhá a střílí, začne se moje pozornost ubírat jiným směrem, než k řádkům v knize. Tentokrát ale ne. Jo Nesbo píše ohromně čtivě. Prostě se začtete a těch zatracených čtyři sta stránek vás donutí vynechat plavání, nákup nových bot a šest hodin spánku. Čtivé knihy nesnáším a miluji zároveň, protože s nimi trávím čtyřiadvacet hodin v kuse a i když bych chtěla číst dál a dál, jednou to skončí. Jak jinak.


Co se té čtivosti týče, tak časté dialogy jí určitě napomáhají, ale čeho je moc, toho je příliš. Nesbo si patrně při psaní vůbec neuvědomuje, jak lidská řeč přirozeně zní. Protože tak škrobeně a spisovně a rozvitě slýchávám mluvit opravdu málokoho. Dialogy jsou tlusté špalky odstavců, což leckoho může odradit, i když samo o sobě se to čte jedna báseň. Každopádně nevadilo by mi, kdyby postavy nehovořily tak suchopárně. 


Hole postrádá šarm a šmrnc


Musím říct, že Harry Hole mě nijak zvlášť nenadchl. Ale dost možná je to tím, že do jeho života jsem vklouzla díky Švábům až teď. Vsadím se, že mi uteklo spoustu narážek na jeho minulé příběhy, několika jsem si sice všimla, ale nepochybuji, že zarytý milovník Nesbových románů toho najde ještě daleko víc. Trochu jsem ovšem narazila se svou představou detektiva typu Sherlocka Holmese, zkrátka někoho, kdo má styl, je naprosto unikátní ve své metodě vyšetřování, má nějakou tajnou zbraň, šarm, charisma, poznávací znamení... zkrátka něco navíc! Chtěla jsem jedinečnost a ta mi na hlavním hrdinovi chyběla za všeho nejvíc. Je snadno zapomenutelný. 

Už je mi tedy jasné, že knihy Joa Nesboho jsou takovým hitem proto, jak jsou napínavé a čtivé, nikoliv proto, že by Harry Hole byl takovým tahounem příběhu. K Holeovi se mimochodem váží i dvě dost nelogické věci v jinak perfektně poskládaném příběhu - jak to, že alkoholik, který se kvůli absťáku zásoboval vitamínem B12, se srovnal během několika dní a po kapičce whisky už ani nezatoužil? A ještě: co měl znamenat ten prapodivný nevztah s dcerou zavražděného? Jaká měla být jeho pointa? Proč se to vůbec událo? Co byla ta Runa vlastně zač?

Jak je vidno, někdy to prostě bylo celé až příliš uspěchané. Na druhou stranu měl autor čas přiblížit čtenáři Thajsko se všemi jeho půvaby, od typického jídla přes rušný provoz až k turistickému ruchu. Když jsem četla tuhle knížku, dokázala jsem si velmi živě představit, že při tom sedím v nějakém nevětraném thajském pokojíčku, umírám horkem, jím polévku z kokosového mléka a pode mnou se pod postelí míhají jako neslyšné stíny všudypřítomní švábi.

Švábi (Kakerlakkene) / Jo Nesbo / Kateřina Krištůfková / 1998

FACEBOOK | INSTAGRAM | TWITTER | BLOGLOVIN | ASK

5 komentářů:

  1. Prý s přibývajícím díly je to lepší. Posoudit nemohu, Švábi jsou první kniha, kterou jsem od Nesba četla.

    OdpovědětVymazat
  2. Od Nesboa jsem četla Netopýra, což je jeho první kniha s Harrym Holem a taky jsem nebyla zrovna nadšená. Myslím, že naše pocity byly hodně podobné - je to čtivé, není důvod to nedočíst, ale žádná pecka to taky není. Občas tam byly skvělé momenty, ale to je asi tak všechno.. O jeho dalších románech jsem ale taky slyšela, že se rozjel, tak možná dám šanci třeba Pentagramu nebo Sněhulákovi.. ;-)

    OdpovědětVymazat
  3. Nejlepší je prý asi Pentagram, Sněhulák je zase prý dost provokativní, já četla Netopýra a mě se to líbilo, nebylo to úplně dokonalé, ale líbilo, teď čekám na Šváby, chci číst pěkně popořadě :) A Harry mi nevadí, věděla jsem do čeho jdu, představovala jsem si ho horšího, Harry je prostě Harry, nemá styl, není to génius, ale prostě je svůj alespoň podle mě, možná ve Švábech ne, ale v Netopýrovi ho člověk trochu může poznat blíže :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To mi chybělo, to "poznat ho blíž", asi je to fakt tím, že tohle byla moje první Nesbovka. :)

      Vymazat
  4. Další knížky jsou lepší :) Já mám asi nejradši Spasitele :) A Harry možná nemá nic navíc, ale to mi nebránilo v tom, abych ho asi 15 ořvávala, když jsem byla přesvědčená, že umřel :D

    OdpovědětVymazat