Snivý a půvabný Člověk Gabriel

Po opravdu dlouhé době jsem zase zabrousila do novinek české literatury. Prvotina od Kateřiny Dubské skýtá neuvěřitelně půvabný pohled do krajin pod Buchlovem a seznamuje nás s obyčejným příběhem neobyčejného člověka Gabriela.

Díky Gabrielovi to s českou literaturou nevypadá bledě


Gabriel patří k cikánům, kteří jezdí po celém světě a handlují s koňmi. S těmi umí opravdové zázraky. Gabriel je jiný, než jeho rodina - není hlučný, ale naopak vyhledává klid a samotu v přírodě. Jelikož cikáni nevnímají čas tak, jako ostatní, dá se jen z lehce naznačených historických událostí a postav odhadovat, v jaké době se Gabrielův životní příběh odehrává. Zhruba od poloviny 19. století až do začátku 2. světové války vypráví Kateřina Dubská, jak Gabriel a jeho lidé přišli pracovat na dráhu ve Vídni, jak potkal svou Meruňku, "bílou husičku", s níž musel čelit mnoha protivenstvím v podobě odmítavosti jejich rodin a odlišnosti jejich povah. A protože většinou lidský život nekončí happyendem, vypráví o tom, co se dělo pak, na Meruňčině rodné Moravě. Je to pestrý a barvitý příběh, jímž jsem byla okouzlená.


Knížku na recenzi jsem si vybrala sama, už delší dobu jsem na ní měla zálusk. Pravdou je, že o současné české literatuře nemám takový přehled, jak bych chtěla. Jsem ráda, že jsem si aspoň trochu rozšířila obzory a vím, že u nás to s tou literaturou vůbec nevypadá bledě; právě díky takovým spisovatelkám, jako je Kateřina Dubská. Trochu mi její knížka připomínala příběhy Květy Legátové a dočetla jsem se v jiných recenzích, že Člověk Gabriel je srovnáván i s Žítkovskými bohyněmi Kateřiny Tučkové.


Na Člověku Gabrielovi se mi nejvíc líbí, že i když příběh plyne zdánlivě poklidně, objevují se v něm zcela nečekané zvraty. Na první pohled se to možná nezdá, ale kniha má v sobě náboj, který mě mile překvapil. Jakmile vám přijde, že už všechno musí být prostě fajn, objeví se nějaká další překážka, kterou je nutno zdolat. A to zejména co se lásky týče. Předpokládala jsem naivně už někde ve čtvrtině knihy, že láska je vyřešeným tématem a čtenář už se dozví maximálně jen to, jak superskvělé to mezi těma dvěma bylo až do konce života. Ale ani náhodou. Ačkoliv ze začátku Člověk Gabriel připomíná hezkou pohádku pro dospělé, postupně se ukazuje, že jde o velmi pečlivě propracovaný psychologický příběh, u něhož nakonec nemáte problém věřit, že se opravdu stal (jen tak mimochodem - autorčin prapradědeček se jmenoval Gabriel).


Specialitou jsou moravská nářečí


Nečeká vás zrovna moc romantiky. Ale Gabriela a Meruňku jsem si zamilovala, opravdu. A to jsem obvykle na literární hrdiny dost náročná a jen tak někdo se mi hned nezamlouvá. Se všemi jejich činy jsem nesouhlasila, ale dokázala jsem je pochopit. Dubská ztvárňuje realitu navzdory jisté pohádkovosti příběhu velmi tvrdě a nemilosrdně. Dokonce tak, že Gabrielovi, tomu hodnému zasněnému klukovi, někdy přejete to nejhorší a říkáte si, jaký je to pitomec. Ale rozumíte jeho činům. Je to odůvodněné. Konečně dílo, kde se postavy nechovají jako loutky, nedělají hlouposti jen kvůli tomu, že to tak autor právě potřebuje, aby se příběh někam ubíral. Jsou to lidé z masa a kostí, kteří během čtení jako by vystupovali ze stránek knihy přímo k vám.

Libovala jsem si i v pestrém jazyce, kterým je kniha napsaná. Vypravěč v er-formě k vám sice hovoří celou dobu stejně - jednoduše, občas lehce poeticky - ale v přímé řeči se tu vyskytuje i němčina, pár anglických slůvek a hlavně moravská nářečí. V kraji, se nářečí různilo od vesnice k vesnici, muselo být pro autorku knihy jistě náročné trefit ho tak, aby bylo naprosto autentické. Nevím jak vám, ale mně "moravština" vždycky zněla libozvučně, takže jsem si to čtení opravdu užívala.


Za mě tedy naprostá spokojenost. Jak jsem se zmiňovala na Twitteru, při čtení Člověka Gabriela se mi zdálo, jako bych se přenesla do toho kraje pod Buchlovem. Snivé a půvabné čtení.


Člověk Gabriel / Kateřina Dubská / 2013
Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Jota.

4 komentáře:

  1. Byla to krásná kniha, která pohladila po duši a v hlavě mi zůstane ještě dlouho a ráda se k ní budu vracet.

    OdpovědětVymazat
  2. Na tuhle knihu čtu samou chválu! Vypadá zajímavě, možná si na ni někdy najdu čas. :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Určitě najdi, já jí měla přečtenou v cukuletu a byl to opravdu zážitek. :)

      Vymazat