Bezduchý bestseller

No jo, taky jsem té všeobecné mánii podlehla a byla zvědavá, jestli je to doopravdy tak dechberoucí. Nutno ovšem říct, že tohle tvrdí jen jedna polovina lidí, kteří Padesát odstínů šedi četli - ta druhá naopak ke knize zaujala dost odmítavý postoj a podle nich je to jen hloupý brak. Co si o příběhu myslím já?

Recept na to, jak oslovit co nejširší publikum


Ze všech sil jsem se snažila být neutrální, když jsem knížku poprvé otevírala - nebo respektive, když jsem otevírala soubor, ve kterém jsem si knihu stáhla v elektronické podobě. Přiznávám totiž, že některé záporné recenze mě odradily investovat do knížky nějaké ty tři stovky a raději jsem vsadila na jistotu. I tak jsem chtěla být neutrální. Nebyla jsem oslněná hystericky nadšeným líčením hlavního hrdiny, dokonalého milionáře, po kterém musí toužit každá žena. Nenechala jsem se zlákat ani skeptickým pohledem těch, co nechápou, jak se z něčeho tak bezduchého mohl stát bestseller.

Koneckonců, něco dobrého na tom opravdu být musí, když se to tak dobře prodává, no ne? V čem to tajemství vězí? Myslím, že jsem na to nepřišla. Protože cokoliv, na co jsem v knize narazila, nebylo dobré - hlavní hrdinové, příběh, zápletka, ... zkrátka nic. Neříkám, že je to vyloženě nějaký odpad, který je dobrý leda na to, abyste si s ním večer rozdělali ohýnek v krbu, to zase ne, ale prostě jsem nechopila tu záhadu Padesáti odstínů šedi, co je na tom tak skvělého, že tuhle knihu tolik lidí obdivuje. Napadá mě ovšem, že Padesát odstínů šedi se zapíše do historie jako kniha autorky, která dokázala vymyslet recept na to, jak oslovit co nejvíc lidí. Pojďme se mrknout na její ingredience.

Tak za prvé - hlavní hrdinka. Je potřeba vzít nějaký univerzální věk, aby to mohli číst starší i mladší, tudíž čerstvě odpromovaná vysokoškolačka hledající svou první práci je ideální. Žádný nápadný vzhled, samozřejmě si o sobě bude myslet, že je ošklivá, protože to si o sobě myslí drtivá většina ženské populace. Tak trochu ale nechápu ten fakt, že Anastacia neměla žádné sexuální zkušenosti - jako by E L James záměrně chtěla, aby byl příběh co možná nejneuvěřitelnější. Anastaciin milý je samozřejmě pravým opakem - chytrý, krásný, bohatý. A má "úchylku", která je největším problémem celého příběhu.
Zdroj: blesk.cz

Mnoho povyku pro nic


Třetí a nejdůležitější ingredience, po které všichni prahnou, i když si to třeba nepřiznávají, je jasná - sex. Většina republiky (a možná celého světa) je na tom ovšem dost špatně, když Christiana Greye považuje za nějak zvlášť eroticky přitažlivého a to, co vyžaduje po Anastacii, za nemravně strhující. Možná by to bylo strhující, kdyby to byl naprosto bezproblémový muž, ale jestliže jsou jeho tužby evidentně zapříčiněny problémy z dětství a tím, že byl v podstatě zneužíván starší ženou, nic moc erotického se mi na tom nezdá. Z takové zápletky by se mohlo vyklubat docela slibné temné psychologické drama, ale s tímhle podtitulem by se Padesát odstínů šedi prodávalo určitě hůř než s tím, co má teď: strhující erotický román. Haha.

Tahle kniha by se dala přirovnat k extrémně nafouknuté bublině, která praskne v okamžiku, kdy se do ní začtete. I když Christianova "smlouva", kterou má hlavní hrdinka podepsat, aby se stala jeho submisivní ovečkou, nějaké ty ošklivosti zmiňuje, ve skutečnosti se mezi dvěma hrdiny snad až na poslední scénu nic extra šokujícího nestane. Prostě celkem nuda. Nevím, zřejmě jsem moc náročná a šest set stránek, kde se v podstatě nic zajímavého neděje, mi nepřijde hodno slov "strhující". A fakt, že spousta lidí o knize mluví jako o "neuvěřitelně čtivé"? Ale prosím vás. To, že to máte přečteno za pár hodin, ještě nemusí být důvodem, že je to čtivé. Máte to přečteno tak rychle, protože autorčina slovní zásoba je až smutně omezená a určitě se vám během čtení nestane, že byste se třeba museli nad něčím zamyslet. Ten jeden bod dávám ani ne tak knize jako spíš její autorce za to, jak dobře umí uvařit bezduchý bestseller.

Padesát odstínů šedi (Fifty Shades of Grey) / E L James / Zdenka Lišková / 2011

17 komentářů:

  1. Pekne si to vystihla 8D Akurát sa na to chystám tento týždeň, ale veľmi skeptický pohľad na to mám 8D Proste neverím, žeby sa mi to mohlo páčiť. No ktovie...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji. Uvidíš, třeba na to budeš mít jiný názor. ;-)

      Vymazat
  2. Ha, hrozně se mi líbí, jak jsi to napsala! :-)
    Já zatím odolávám a asi to tak zůstane. Ale dnes jsem viděla zajímavou věc - u nás na Flóře jsem jela z metra po eskalátoru a proti mě jede dolů jakási sedmdesátiletá babča s nosem zabořeným právě do téhle knihy. To mě pobavilo... :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To ráda slyším. Jinak, té babče bylo asi jako jedné z mála fuk, co si lidi myslí. Zrovna dneska jsem na Twitteru četla, že "odvážní jsou ti, co si čtou Padesát odstínů šedi v tramvaji". A prý si lidé dávají knížku do obalu, aby si jí mohli číst na veřejnosti bez toho, aby se jim lidé nepošklebovali, že si čtou "porno pro maminky". Na jednu stranu, když už něco čtu, tak se za to nestydím - asi jako ta babča na Flóře - ale na druhou stranu, fakt si nemyslím, že by si lidi měli na někoho ukazovat prstem jen kvůli tomu, co čte. No ale každopádně, taky mě to pobavilo. :-)

      Vymazat
  3. Nezbývá než s tebou souhlasit!

    OdpovědětVymazat
  4. Taky jsem původně vůbec číst nechtěla. Ty recenze a nějaký úryvek, co jsem kdesi zahlédla mi přišly dostatečně odstrašující. Ale kamarádka (třicetiletá matka dvou dětí-ne nadarmo bývá Padesát odstínů šedi nazýváno "pornem pro maminy") mi knížku vehementně nabízí k zapůjčení, sama z ní byla unešená a protože se nemůže dočkat třetího dílu, čte už podruhé ten druhý... Takže se do toho asi pustím, hlavně proto, že mě zajímá právě to, proč je sakra ta kniha tak populární a tolik ženských je z ní paf... :-)
    Každopádně tohle tvé shrnutí se mi moc líbí a zřejmě v tom víc odpovědí než ty nenajdu :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Takhle nějak jsem se dostala ke čtení téhle knížky i já... zvědavost a unesená kamarádka. :-)

      Vymazat
  5. Tak já jsem přečetla první díl "opravdu jedním dechem" - čtivé to bylo, to nemůžu popřít, ale možná to opravdu bude jednoduchým jazykem. V druhém dílu jsem se dostala do poloviny a dál to nejde a už mi to tu leží přes měsíc. Mě třeba osobně zpočátku bavila hlavní hrdinka - její komentáře a tak. Bohužel se časem až moc opakovaly, takže i to omrzelo. A jak píšeš, že by bylo lepší, kdyby byl hlavní hrdina "normální" a ona nebyla těžko uvěřitelná panna, tak to mohlo být o něčem jiném. Pro mě to mělo jiný náboj, protože těsně před přečtením prvního dílu jsem měla vztah s podobně zaměřeným mužem a v knížce se mi dostalo vysvětlení některých myšlenkových pochodů, který chlap s takovýma choutkama má. Ohledně toho, že lidi očekávali sexuální "hardcore", jsem byla dost zklamaná. Mimo poslední zmíněné scény se tam opravdu nic drastického nestalo. A zklamala mě i ta poslední scéna. Páskem jsem dostávala běžně a takový drámo jsem z toho nedělala. Zažila jsem i rákosku, což pro tuhle hrdinku bylo až za "hranicí", a taky žiju, bez větší újmy. Škoda no :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ha, tak pro někoho, kdo něco podobného zažil na vlastní kůži, myslím, tahle knížka nabývá úplně nového rozměru. Do toho já nemám co mluvit, protože s tím žádné zkušenosti nemám, ale jak říkáš, žádný sexuální hardcore to teda nebyl.

      Vymazat
  6. Já bych se přimluvila za tu "nereálnou" hrdinku - není jich moc, ale najdou se i takové. Jedna moje kamarádka je hezká, není asexuálka ani lesbička, ale stejně ve svých 22 letech nikdy s nikým nic neměla. Ani pusa, nic. Prostě se tak nějak nepoštěstilo, v pubertě nevymetala zábavy, je spíš introvertka a kolem a koukolem je prostě zatím bez zkušenosti. A podobných případů znám víc. Ale je jasné, že to jsou opravdu výjimky.
    Já si říkám, že (zocelena četbou červené knihovny) bych to mohla přežít bez ztráty smyslů, ale kdo ví. Po přečtení recenzí si říkám, že to bude asi opravdu ztráta času. Každopádně ač je to brak, inspirovalo to spoustu dalších lidí k tvůrčí činnosti - tahle recenze mě moc pobavila: http://www.goodreads.com/review/show/340987215?auto_login_attempted=true :D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. S tou hrdinkou, pravda, to tak bláznivé není, mně to připadalo jen nereálné v tom smyslu, že když už se E. L. James snažila vytvořit postavu, která by pasovala na co největší množství žen, nečekala bych, že bude naprosto nezkušená - a mimochodem, ani jsem nezmínila, jak nereálné bylo, jak se Anastacia dokázala navzdory své nezkušenosti v cukuletu přizpůsobit úplně čemukoliv - to tak nebývá zrovna obvyklé. :-)

      A jinak, myslím, že ztráta smyslů (naštěstí) nehrozí a u té recenze jsem se dost nasmála. ;-)

      Vymazat
    2. Mě přišla jako 22letá panna nereálná v tom, že byla tak sexuálně senzitivní. Nikdy jí nepřitahoval žádnej chlap, ale pak "potkala toho pravýho" a měla 15 orgasmů za den?
      Jinak ta recenze je boží :)

      Vymazat
  7. Já jsem ke knize přistupovala dost rozpačitě a po dočtení jsem měla dost rozporuplné názory. Jen nechápu, co na tom lidi vidí, protože děj je utahaný, neoriginální a těch stránek na mě bylo dost. Hlavně když jsem netušila, že to bude mít tak otevřený konec. Je to normální, vcelku průměrná červená knihovna, jen hrozně dlouhá, protože se kolikrát do knihy na 300 stran vejde i víc děje, než bylo tady. Podobných knih tady bylo už mraky, ale je to čtivý, a to je taky jediný klad na této knize. Peníze bych do toho nedala ani za nic, já si jí půjčila v knihovně a stačilo mi to.

    OdpovědětVymazat
  8. Chvilku jsem měla pocit, že si to musím přečíst, ale nakonec jsem si řekla, že čas který bych strávila nad tímhle souborem ničeho investuji vydělané peníze do lepšího díla. Možná si to někdy půjčím v knihovně až pojedu na dovču busem. Knížka, nad kterou nebudu muset myslet se na to bude hodit.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je fakt, pokud hledáš něco na "zaplácnutí času", něco, u čeho můžeš prostě vypnout, tak tohle je snad lepší než Ordinace. :)

      Vymazat
  9. Si odvážna mladá žena. :) Mne stačila ukážka kdesi v časopise, aby ma to definitívne odradilo. Nemám nič proti erotickej literatúre, ale nie je to proste pre mňa. :) Pripadám si príliš cynická na to, aby som sa do niečoho takéhoto dokázala vžiť, uveriť tomu a prežívať príbeh s postavami. Dostávam záchvaty smiechu už keď si prečítam anotáciu (čítala si, o čom je napr. Gabrielovo inferno? ) a obávam sa, že pri čítaní celého textu by sa to nezlepšilo. A okrem toho, je to prvý diel trilógie, pričom jedna kniha má 600 strán? Ďakujem neprosím, to sa skor nechám ukecať na Píseň ledu a ohně :-D Celým týmto som chcela povedať, že máš moj obdiv, lebo si celú knihu nielen zvládla prečítať, ale aj na ňu napísať citovo nezafarbenú recenziu, vyjadriť svoj názor bez toho, aby si sa uchýlila k posmeškom. :) To sa mi páči. :)

    OdpovědětVymazat