I pledge to read the printed word... a nové knižní úlovky

Je to už nějaký ten pátek, co jsem si na blog přidala buttonek jedné internetové stránky, která jeho šířením podporuje čtení tištěných slov - nebo prostě čtení z knížek jako takových, nikoli z počítače nebo čteček. V souvislosti s tím, že chci co nejvíce osekat pravé menu tak, aby ho tvořily jen naprosté nezbytnosti a menu tak neodvádělo pozornost od toho hlavního, totiž od článků, jsem se rozhodla, že na tohle téma napíšu alespoň dva tři odstavce. Za prvé proto, že tím chci ukázat, že i když už button v menu nemám, tak tyto stránky stále podporuji a za druhé proto, že se se svým názorem občas potřebuji někam vypsat. A od toho mám přece blog, no ne?

A když už jsme u toho, chtěla bych trochu "propagovat" svůj účet na Twitteru, který má zatím pouhých 5 followerů, což je na rozdíl od Facebooku docela velký propadák. Vím, že jsem si ten účet založila teprve před chvílí, ale čekala jsem od toho přece jen trochu víc. Zvlášť když tam uveřejňuji extra fotky, třeba ze čtení knížek a podobně. Já vím, že Twitter není tak profláknutý jako Facebook, ale zamlouvá se mi daleko víc, přijde mi jednodušší, srozumitelnější a čitelnější. Navíc vzhledem k tomu, že mi už několikrát kdosi mazaný "hacknul" můj osobní facebookový účet, mám k téhle sociální síti tak trochu rezervovaný vztah. Doufám tedy, že se objeví další twitterovští fanoušci, s nimiž budu moci sdílet to, co se třeba na blog tak úplně nehodí a nebo pro to v danou chvíli nemám žádné uplatnění. :-)
Ale teď už k hlavnímu tématu. JE LEPŠÍ PSANÁ KNIHA NEBO JEJÍ ELEKTRONICKÁ FORMA? Pro mě snadná, jednoznačná odpověď - knížku vonící novotou, kterou zakoupíte v knihkupectví a ve stylovém papírovém sáčku, který teď zrovna nabízí třeba Neoluxor si ji odnesete domů a postavíte do své knihovny, zkrátka nic nenahradí. Proto podporuji stránky Read the Printed Word. Bylo by mi smutno ve světě, kde se všechen psaný materiál přenáší v elektronických čtečkách, v noteboocích a počítačích. Myslím, že je nutné podporovat výrobu knih a opětovná vydání knih starších tak, abychom měli vždycky možnost poslouchat zvuk otáčejícího se listu, na kterém se třeba zrovna odehrává nějaký velkolepý milostný příběh nebo napínavé dobrodružství.

Tím, že "preferuji čtení tištěných slov" ovšem neodsuzuji k záhubě jiné způsoby čtení knih. Dokonale chápu užitečnost elektronické čtečky, díky níž s sebou nemusíte věčně tahat tlusté bichle a ničit si záda. Je mi jasné, že leckterá kniha není jen tak k dostání a je mnohem pohodlnější si ji sehnat v e-podobě. A koneckonců je mi zřejmý i ekologický rozměr celé záležitosti. Jen mě trochu děsí, že jednoho dne už do knihovny prostě nebudeme chodit s obří látkovou taškou a nebudeme se s vervou táhnout ulicemi s kupou knih (jako při mých obvyklých návštěvách), ale jednoduše si vypůjčíme nějakou e-knížku, necháme si ji načíst do čtečky a cestou domů už budeme pohodlně nakukovat do displeje. Pohodlné, ale smutné, že.
A tak tedy pokud stejně jako já máte v oblibě, když se vám v knihovně, po psacím stole, posteli, na nočním stolku a na spoustě dalších míst povalují hromady vázaného, potištěného papíru, možná se vám zalíbí jeden z buttonů z této stránky a dáte si ho na chvíli na svůj blog zase místo mě. A kdo ví, třeba se k němu ještě někdy vrátím, protože jak se znám, ani tahle podoba mému blogu nevydrží věčně.

K žádným jiným zásadním změnám se ale momentálně nechystám. Jestliže se v dalších měsících bude pravidelně zvyšovat návštěvnost, budu možná uvažovat o vlastní doméně, ale pohodlí a útulnost Bloggeru se mi zatím moc opouštět nechce. V následujících dnech vás čekají hlavně recenze - z knihovny jsem si, jak můžete vidět na fotkách dole, přinesla hned několik zázraků: Mozartovu poslední árii, kterou už brzy dočtu, dále pak proslulé Navzdory básník zpívá od Jarmily Loukotkové a Nezvalovy Moderní básnické směry. Kromě toho mi před pár dny přišel recenzní výtisk Pařížské manželky od nakladatelství Metafora. Velkou novinkou je právě dohodnutá spolupráce s internetovým knihkupectvím Martinus.cz. Právě začíná můj prázdninový týden, všechny zkoušky už mám totiž hotové, a tak se můžu věnovat knihám co hrdlo ráčí. A co právě čtete vy?






Komentáře

  1. Taky mám nejraději opravdové knihy a návštěva knihovny je pro mě malým svátkem. Ale jak jsi sama zmínila - čtečka má rozhodně spoustu výhod. Pro mě je to hlavně to, že nemusím s sebou do školy tahat tuny knih (má skoliózou stižená záda mi děkují) a pak taky ta dostupnost literatury - pro nás, co čteme hlavně v angličtině, je to skvělá příležitost, jak se dostat ke knihám, na jejichž uvedení na český trh bychom čekali dlouhé léta nebo taky marně.
    Moc se těším na recenzi Navzdory básník zpívá, tolik let už si tuhle knížku chci přečíst a stále se ještě nedostala na řadu ...
    Napadá mě, používáš nějakou "virtuální knihovničku" jako třeba BookFan, GoodReads nebo Shelfari?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přála bych si, aby moje angličtina byla na takové úrovni, abych mohla číst knihy v originále. :-)
      Jsem zaregistrovaná na GoodReads, ale už tam prakticky vůbec nechodím, nějak mě to tam zkrátka nechytlo. :-)

      Vymazat
  2. Navzdory básník zpívá je nádherná! :)

    Jinak já mám ráda obé, tištěné knihy i e-booky. Bez čtečky bych asi dlouhodobě nemohla fungovat, přesto stále tahám z knihovny kupičky knih. Ale to, co je pro mě důležité, si raději pořídím tištěné.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, slyšela jsem, že je to úžasná kniha a moc se na ni těším. :-)

      Vymazat
  3. Souhlasím. Žádná technická hračka nenahradí vůni a šustění papíru. Na toto téma píšu svou maturitní práci, jejíž součástí bude i elektronický dotazník. I když jsi se ve článku dost jasně vyjádřila, pro kterou verzi jsi se rozhodla, budu moc ráda, když mi ho i tak vyplníš. Tvého názoru si moc cením. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. O tom jsi mi vlastně už něco psala, že. :-) Elektronický dotazník určitě ráda vyplním. ;-)

      Vymazat
  4. Navzdory básník zpívá bych si také ráda přečetla.

    Jinak k tištěním knihám, není nad to si sednou s klasickou knihou, ale nebýt čtečky, tak jsem za poslední rok přečetla maximálně tak pět knížek a ne desetkrát více. Pro mně jako pro mámu malého dítěte je čtečka úžasná věc, vezmu si jí kamkoliv. Můžu si číst při uspávání, kojení, občas po ní sáhnu, když se malá zabaví sama. To bohužel s klasickou knihou nejde, protože je těžší, neskladná a strašně moji malou přitahuje, protože by si jí chtěla prohlížet. Ale pokud opravdu nějakou knihu chci vlastnit, tak mi ebook nestačí, chci jí mít v knihovně, vzít do ruku, podívat se a ní. Dětské knihy jednoznačně jen tištěné, nedokážu si představit, že bych večer malé předčítala z čtečky. Takže pro mně čtečka jednoznačně ano, ale ne na úkor tištěných knih, ale jako doplněk.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Názory se, jak tak koukám, moc neliší, což je v tomto ohledu dobře. :-) A máš samozřejmě pravdu, že dětské knihy by měly být jen v tištěné podobě, představa, že maminky večer dětem předčítají z elektronických čteček, je celkem dost hrozná. :-)

      Vymazat
  5. Kombinuju jak čtení z tištěných knih, tak čtení ze čtečky. Jak se mi to zrovna hodí. Ale dobře znám ten euforický pocit, když si půjčíš/koupíš knihu, táhneš si ji domů, zdobí noční stolek, při otáčení stránek to tak hezky šustí... Taky to mám moc ráda :). U čtečky ale vidím i jinou výhodu než skladnost: Některé knihy, zvlášť ty z povinné četby, které si většinou půjčuju ve školní knihovně, hrozně smrdí, jsou celé pocintané, rozervané... Z toho už člověk takové potěšení nemá. Proto třeba zrovna tu povinnou četnu si radši stahuju.

    Včera jsem dočetla L'Identité od Milana Kundery, kterou jsem dostala ve francouzském originále k Vánocům. V češtině zatím nevyšla a nejspíš ani brzy nevyjde (známe ty Kunderovy móresy... :D). Teď se chystám na La jouissance od Floriana Zellera - v rámci přípravy na přijímačky na Francouzskou filologii totiž chci stihnout přečíst co nejvíc knih v originále.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Už se mi taky párkrát stalo, že jsem si z městské knihovny přinesla knížku v hrozném stavu. Teď mi třeba napadá Na západní frontě klid, kde jsem během čtení zjistila, že v textu chybí stránka, dvě... A taky je možná fakt, že pro někoho, kdo čtení zrovna nemiluje a nebaví ho prokousávat se nějakou povinnou "bichlí", je třeba schůdnější číst knihu v elektronické podobě, kde se stane (jakoby) modernější a nemusí se neustále děsit, jak obrovská je. :-)

      Vymazat
    2. Jo, to je taky pravda. Když čtu knihu, která mě nebaví, ve čtečce mi utíká rychleji. Na druhou stranu mi ale, zvlášť u těch delších knih, vadí, že během čtení třeba zapomenu nějaký detail z děje, který je později důležitý, a nemůžu ho tak snadno nalistovat a přečíst znovu. Vlastně je skoro nemožný ho znovu najít.
      Po dočtení si třeba knihama i ráda jen tak listuju a připomínám si oblíbené momenty... To u e-knihy moc nejde.

      Vymazat
  6. Opravdu zajímavý článek. Samozřejmě také preferuji tištěné knihy - není nad vůni papíru starých knih.

    Momentálně dočítám Obyčejný život od Čapka a jelikož se mé zkouškové také (zatím) slibně blíží ke konci, tak jsem si dovolila rozečíst něco mimo školní četbu a to Prokletí od Chucka Palahniuka. Naní to špatné, ale zatím mi to přijde jako jedna z jeho slabších, tedy hned po Snuff, ta byla opravdu asi nejslabší. Každopádně Palahniuk si stále jede podle svého stajného zajetého schématu a už to začíná být trošku ohrané.

    Každopádně tě obdivuji, kolik toho stíhaš přačíst a ještě o tom zároveň psát. Docela by mě zajímalo, kolik knih přečteš tak za měsíc. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Od Palahniuka jsem zatím bohužel nic nečetla a z Obyčejného života jen kdesi malou ukázku. Ale neznám nikoho, kdo by Čapka neměl rád. :-)
      Díky za obdiv, ale nepřijde mi, že je toho nějak zvlášť hodně. Znám blogy, které jsou mnohem aktivnější, třeba takové Knižní doupě například. A co se s knihami za měsíc týče, nedá se říct, že bych jich četla nějak přibližně stejně, protože třeba teď v lednu se dělo zkouškové období, tak jich je trochu méně než obvykle... Ale samozřejmě se snažím číst hodně, nejen proto, že čtení miluju, ale kdo by chodil na blog, kde se objeví jeden článek měsíčně? :-)

      Vymazat
  7. Já teď čtu Skleněný pokoj od Simona Mawera a Pražskou zimu od Albrightové. Obojí v tištěné verzi. :-)

    Nicméně já jsem podporovatel rozvoje e-knih. Ano, miluji tištěné knihy a rozhodně je upřednostňuji před elektronickými, ale jestli chce literatura fungovat i v naší "digitální" budoucnosti, ve světě stále se rozvíjející elektroniky, která je elektronickému čtení nakloněná, je prostě potřeba držet krok s vývojem. Ale nemyslím si, že by elektronické knihy v nejbližších desetiletích ty klasické vytlačily, na to je nás papíromilců pořád hodně. :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Skleněný pokoj i Pražská zima vypadají moc zajímavě, zvlášť o té Pražské zimě jsem už hodně slyšela, doufám, že pak o knihách napíšeš na svůj blog. :-)

      A doufám, že papíromilců bude pořád přibývat. :-)

      Vymazat
  8. Jejda, koukam, ze jsem tady snad jedina, kdo nevlastni ctecku:). Jednoznacne preferuju tistene knihy - byt argumenty priznivcu e-knih celkem chapu. Ty asi tri, co jsem zkusila nekdy cist v e-podobe, jsem si nakonec vzdycky nejak obstarala v tistene verzi a docetla je tak. Duvody, uz tu vypsali vsichni prede mnou, takze je netreba opakovat. Navic se mi proste z displeje (pripadne monitoru) proste spatne cte delsi text. Dokonce i pokud jsem si mela precist nejake dokumenty do prace a mely vic nez jednu A4, vytiskla jsem si to (ano, ano, jsem takova mala ekologicka katastrofa ...). Prijde mi, ze se na ten elektronicky text tolik nesoustredim a obecne je mi to neprijemne. Zajimalo by me, jestli to ma nekdo podobne nebo jsem takhle divna sama:).
    Jeste me zaujal komentar od Simisek ... my mame presne opacny problem. Jakmile si ctu svoji knihu, dvoulety synek to sotva bere na vedomi. Maximalne mi rekne: "Maminko, necti ... hrat jdeme." nebo mi prinese nejakou svoji knizku, kterou mi cpe k precteni coby hodnotnejsi literaturu. Ale jakmile by se mi v ruce objevilo cokoli elektronickeho, okamzite by se na to zacala sapat a chtel by zkouset, co to dela.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat