Pokud do 60 dnů nestihnete přečíst knihu, nikdy se nedozvíte, jak to dopadlo

sobota 29. září 2012

Zdroj: weheartit.com

Včera mě zaujal článek na serveru novinky.cz. Psalo se v něm, že jedno vydavatelství v Argentině začalo distribuovat knihy psané mizejícím inkoustem. Pokud příběh nedokážete přečíst během dvou měsíců, slova v knize zcela vymizí a vy už nikdy nezjistíte, zda na vás na konci čekal happyend.

Celý tento nápad tzv. "mizejících knih" byl uveden do chodu za účelem přimění čtenářů, aby své knihy neodkládali do knihoven na neurčito. Určitě to taky znáte - koupíte si nebo dostanete zajímavou knihu, ale protože na ní teď prostě není čas a nebo máte rozečteného něco jiného, někam ji uložíte s tím, že brzy na ni přijde vhodná doba, případně si ji schováte na prázdniny nebo deštivé dny. S tím se ovšem argentinské vydavatelství rozhodlo skoncovat; chtějí donutit své čtenáře, aby zakoupené knihy přečetli nejpozději do 60 dnů. Jakmile jednou otevřete obal knihy, začne běžet lhůta, která nepočká.

Na jednu stranu je to nápad vskutku neotřelý a zajímavý, přece jen, znám lidi (a sama se k nim taky občas řadím), kteří nechávají knihy ležet ladem. Jenže na druhou stranu - když si koupím pěknou knihu a přečtu si ji, obvykle se k ní ještě v budoucnu vracím. A vůbec, není zločin nezachovat knihy pro budoucnost? Třeba pro naše děti? Navíc, ne vždycky mám na daný žánr chuť a náladu, ne vždy se mi příběh zamlouvá - to ale neznamená, že se to nemůže třeba za rok změnit. Podle mého názoru je tedy lepší, že třeba někomu v knihovně čekají nedočtené knížky, než aby překrásné příběhy po dvou měsících zmizely navždy. Reedice řady Budoucnost není naše, která dostala název Kniha, která nemůže počkat, je zatím naštěstí hitem pouze v Argentině. Snad se mizící inkoust nedostane i do českých knih.

Být seniorem je zločin

úterý 18. září 2012

Japonsko, současnost. Senioři se díky slušnému zabezpečení a kvalitní zdravotní péči stávají nepříteli vydělávající části obyvatel. Dožívají se vysokého věku, mladí se o ně musí starat, zatímco dědečkové a babičky lidově řečeno "sedí" na svém dědictví. Co s tím? Japonská vláda se rozhodne pro radikální řešení - senioři musí zmizet. A protože chtějí být mírumilovní, nebudou přece vraždit. Kdepak. Nechají seniory, ať se pozabíjejí mezi sebou. To je tedy stručný úvod k románu Konec stříbrného věku od Jasutaka Cucui.

Kabinet pražské německy psané literatury

pondělí 10. září 2012

To by bylo, abych, čerstvě zabydlená v Praze, nenavštívila nějaký ten literární koutek. Cestou domů tramvají jsem si všimla Pražského literárního domu, který se nachází v Ječné ulici. Neváhala jsem samozřejmě a hned po víkendu se tam vydala na průzkum. Měla jsem štěstí, zrovna tu otevřeli novou stálou expozici s názvem "Kabinet pražské německy psané literatury". Sice jsem nepřišla v oficiální čas pro komentovanou prohlídku, nicméně tamější průvodce se mě i přesto ujal, celou výstavou mě provedl a nechal mi i čas, abych si prohlédla všechno dopodrobna - jak knihy, tak interaktivní vymoženosti. Velice mile mě překvapil přístup k návštěvníkům, tato nezisková organizace se chová velmi příjemně a vstřícně a navíc jsou to zjevně odborníci a o tom, co světu představují, toho vědí spoustu.

Noční kouzla a triky v nejpůvabnějším cirkusu na světě

neděle 2. září 2012

Máte chuť na něco kouzelného, romantického (ale ne přeslazeného!) a napínavého? Bez obav můžete sáhnout po Nočním cirkusu, nejlepší knize, s jakou jsem se letošní léto setkala.

Latest Instagrams

© What Jane Read. Design by FCD.